A děkuji Vám za pochvalu. Mám rád historii a dost mi vadí četná zkreslení té naší. Většinou vznikla v období národních buditelů, ale také za socialismu. U krále Jana to je obraz krále cizince, který přijížděl pouze pro peníze aby se mohl účastnit bitev po celé Evropě. Přitom to byl diplomat evropského formátu, který samozřejmě potřeboval i početný doprovod, aby nevypadal jako chudák. Ale s tím se nikde nesetkáte.

Přeji Vám hezké svátky.

Promiňte, zvolil jsem špatné slovo. K NESMYSLNÉ jsem dal úvozovky, abych vyjádřil, že to tak navenek může vypadat, ale není. Sám to za nesmyslné nepovažuji. Šlo to vyjádřit jinak. 🙂

O to Němcům šlo. Byl kritický i islámu. Hlavně, že to tedy nebyl teroristický útok, pana doktora jen pálila žáha, tak to napálil do davu. Nikdo se neotírejte o přistěhovalce, byla to jen náhoda. Případ je možno uzavřít.

Určitým motivem jeho "nesmyslné" účasti v bitvě mohla být jeho postupující oční choroba. Král Jan byl známou osobností, byl to údajně pohledný muž, který byl na všech dvorech obletován. ˇPo Evropě se říkalo, že bez českého krále se žádná událost nedá dotáhnout do zdárného konce (nikoliv, že český král nemůže v žádné bitvě chybět). Nedlouho před bitvou dosáhl definitivně toho, že syn Karel bude římským císařem, o což mnoho let usiloval. Jeho životní cíl byl splněn a zároveň se ocitl v situaci, že po zbytek života bude sedět někde v koutě a čekat na to, co mu kdo přinese. Proto se rozhodl pro rytířskou sebevraždu, která mu dá poslední slávu. Efekněji to udělat nemohl.

Pro ty, co nebudou souhlasit: Berte to jen jako hypotézu, která není nijak ověřená.

Jednoznačná zpráva o jeho účasti opravdu není. Jen se odvozuje z toho, že v té době se pohyboval ve společnosti Jana Sokola, který v Polsku byl.

Vždyť jsem netvrdil, že vozovou hradbu použil Žižka ve všech bitvách, ale jen to, že byla prostředkem k zastavení útoku těžké rytířské jízdy. O dělostřelectvu jsem uvedl, že v jeho vývoji byli husité nejdál ze všech, samozřejmě, že ho měli. V patnáctém století si ho rytíři s sebou nevozili (i když u Grunwaldu křižáci pár děl měli, ale bez účinku). V dalším století už to problém nebyl.

Bitva u Malešova je ukázkou taktické vynalézavosti. Jen myslím, že se trochu romanticky popisuje jako že byly použity vozy plné kamení. To by musel být ten svah dobře upravený, aby z něj vozy hladce sjely a ještě to byl moment překvapení. Došlo tam k bočnímu útoku, který roztrhl pochodový proud protivníků. Podle tehdejší doktríny to znamenalo konec bitvy. To nijak nesnižuje taktický nápad Žižky.

Ano, máte pravdu, z článku jsem si vybral jen bitevní taktiku. Chtěl jsem tím říct, že při existenci dělostřelectva by Žižkova taktika nefungovala. Nezpochybňuji husitskou morálku, výcvik a logistiku.

Článek je tak trochu v duchu Zdeňka Nejedlého. Úspěch Žižky vycházel z poznání taktiky rytířů, kterou byl čelní útok souvislé řady nebo řad jezdců, kterému pro jeho váhu nemohla odolat žádná pěchota. Výjimkou bylo, když se rozjezd jízdy podařilo nějak zastavit. Pak se daly zranit koně, rytíři stáhnout ze sedla a pěchota vítězila. Tuto podmínku zastavení útoku ideálně splňovala vozová hradba, se kterou si rytíř neuměl poradit. Zároveň ale byla nutná ještě jedna podmínka, a to, že útočící strana neměla účinné dělostřelectvo. To se v husitské době teprve začalo rozvíjet a právě husité v tom byli nejdál. O století později kolem r. 1530 se při selském povstání v Německu ukázala vozová hradba už jako zastaralá a neúčinná, neboť ji hned na začátku bitvy dělostřelectvo rozstřílelo a dál už nenásledoval boj, ale masakr. Žižka měl tedy štěstí, že se svou taktikou obranné bitvy za použití vozové hradby přišel příznivé době.

Pokud jde o pozdější "spanilé jízdy" za Prokopa Holého, šlo skutečně o výpravy pro proviant, kterého byl v Čechách v důsledku rozvratu ekonomiky akutní nedostatek. Ušlechtilé cíle jim přidali až národní buditelé, aby to lépe vypadalo.

Ten francouzský pramen, který zmiňuji, uváděl dokonce, že se Žižka dal do služeb krále Vladislava až poté, co se nedohodl na podmínkách s velmistrem řádu von Jüngingenem. Nepřijde mi to úplně pravděpodobné, ale možné by to nakonec bylo. Do Polska si vyrazil, aby bojem vydělal, na kterékoliv straně. Tak to předtím dělal i v Čechách, kde se nechal najímat různými šlechtici pro jejich malé války.

Nejmenší trpaslice s největším sebevědomím.

O přítomnosti Žižky v bitvě u Grunwaldu resp. Tannenbergu r. 1412 se zmiňuje i francouzský pramen (Henry Bodan: Řád německých rytířů) uvádějící, že velel oddílu 800 jezdců z Čech, který byl pro bitvu spojen s tatarskou jízdou. Je ovšem otázkou, jak přesný tento pramen je. Jiné prameny jako velitele a Žižkova nadřízeného uvádějí Jana Sokola z Lamberka. o kterém se francouzský autor nezmiňuje. O Žižkově účasti se ale nepochybuje. Po bitvě byl český oddíl vyslán k Marienburgu (Malborku), který hájila česká posádka, aby se pokusili dosáhnout u krajanů jejich kapitulace což se ale nepodařilo. V ležení před Marienburgem pak zemřel Jan Sokol, snad na otravu rybami.

O tom, že by Žižka následně cestoval do Francie nebo dokonce do Anglie a pak se účastnil bitvy u Azincourtu, jsem se nikdy nedočetl. Vypadá to jako nějaká fantazie.

Pořadí bylo spravedlivé, ale je třeba říct, že po Vondráčkové se porota vozila od prvního kola, většinou nespravedlivě.

OK. 🙂

Obviňte je tady z rasismu, a je to. Dokazovat to přece není nutné.

Nemohl by si někdo ze Slavie vzpomenout, že ho hráči Anderlechtu rasově uráželi? Není přece podstatné, co kdo řekl a jestli to někdo slyšel.

Nápodobně, tykálku.

Viděl, dívám se na všecko, co jde. Ale není to krasobruslení. Potřebujete výsledek, ne umělecký dojem.

Je třeba si konečně přiznat po všech prohrách v EL: Slavia ani žádné další české mužstvo na evropské soutěže nemají, a to za ně hraje dost cizinců. Musí se prostě soustředit na výchovu a prodej mladých hráčů a u toho zůstat. Třešničkou na dortu pak bude, když se občas podaří porazit někoho z lepších týmů, ale vyhlašovat před začátkem EL, že Slavia je favoritem na celkovou výhru, je fakt nabubřelost. Kdyby se ukázalo, že jsem se pletl, rád se tu omluvím.

Jen abyste měl pravdu. Bylo by dobré, kdyby zmizeli.

Pán je Pirát, že?