Proč ten panáček neuvedl jméno? Už tohle vypovídá o lidech. Je mi hanba za takové vzkazy. Těm lidem, kteří takto píší hanba není. Tohle z nás dělají sítě. Z pohodlí obýváku pliveme oheň, protože si to přece můžeme dovolit! Máme přece demokracii a svobodu, ne? Svoboda slova neznamená urážky a ponižování. A demokracie musí mít hranice. My jsme pouze urvaní z řetězu a je to znát na každém kroku.
No, když jsem schytávala neustále od lidí, jak jsem vyschlá a hubená, tak tohle je opačný extrém. Nevracela jsem to stejnou mincí, a Ty si "vyžraná", ale bylo mi to líto a nepříjemné...nerada jsem šla mezi lidi a na koupaliště už vůbec. Ale když vidím, kam může dovést obezita, tak nevím...asi jsem raději hubená..
U nás je pořád tolerance alkoholu neuvěřitelná. Chlastá kde kdo, veřejně, tajně, jakkoliv. Pít se učí děti náctileté, pijí důchodci, řidiči... teď jsem zrovna četla článek, jak v úrazovosti vedou lidé staršího věku s alkoholem v krvi. Naše společnost je rozbitá, lidé hledají únik v chlastu. Takže tohle je jen střípek, protože se na to přišlo. Ale to co uniká je určitě mnohem větší číslo než uvedení jedinci. Jenže u těchhle jedinců je problém v tom, že nesou odpovědnost za druhé. A tresty pominou, rodiny mají trauma po celý život, a tihle lidé si po určité době stejně jedou ve svých zajetých kolejích...
Mám jen dotaz. On jako člověk by šel do menší firmy za malou úplatu? Já myslela že ne....ale potom co jsem četla o jeho snaze šířit povědomí o rakovině a viděla, že uvnitř v něm je i nějaký cit, změnila jsem názor. Myslím, že z frajírka dozrál v člověka se srdcem. Nemusím ho mít ráda, ale tím, jak makal sám na sobě má u mě plus.
Jsem moc zvědavá, jak s prominutím staré psy budeme učit novým věcem. To budete muset pak mít i omlazený personál v kuchyni. Naprostý základ je ale v rodinách. My dětem sladíme málo, ale ty přecpané obchody, s prominutím všemi možnými "dobrotami"., tohle děti milují, rodiče je tohle učí jíst. Víme moc dobře, jak jsou návyková dochucovadla v potravinách a o cukru nemluvě. Tohle se řeší už od začátku roku 2000. Denně vidím, jak děti vracejí netknutá jídla, Ať vymyslíte cokoliv, rybí karbanátky apod., stejně to děti nechtějí. Nejí polévky. Mám v kuchyni šikovní lidi, snaží se moc. Stejně se nezavděčíme dětem. Dospělí jsou spokojeni. Solí se opravdu málo, jsem jim za to vděčná. A co je nejdůležitější je finanční motivace pro kuchaře. Pak si můžete chystat změny jaké chcete, nepomůžou!
Pán neví co je sanitka? Že nevěděl, tak to si fakt dělá srandu...Pochopila bych, že se mu nelíbí když mu tam, na JEHO pozemku, bude někdo stát...ale že mu vadila sanitka? To ho fakt neomlouvá a už vůbec, že nevěděl...a že sanitka byla prázdná...to mi mozek nebere. Nechtěně se zviditelnil. No, třeba se poučí. Ale spíš ne.
Milý Vašku. Eva si sbalila tašku...Vy se divíte? Přesný příklad jak se prohlubuje propast u lidí, kteří jsou věkově daleko od sebe...a 18 let..je fakt hodně...Dokud jste jí imponoval, pomohl se zviditelňovat, tak dobrý. Teď už cítíte tu propast, kdy Evička ještě může a Vy ne...Mám taky staršího muže a vidím sama, jak rozdílně vnímáme už některé věci. Ale šla jsem do tohoto vztahu s tímto vědomím, že mám staršího muže...Hold takové konce vztahů jsou hořké... Nechtěla být pečovatelkou, tak jde za "kariérou". A tak to je. Vás už nepotřebuje.
Je zřejmě hezké vlastnit takový byt, samozřejmě i se službami, ale jsou schopni lidé si vůbec užít takového bydlení? Ukazovat takové lidi že na to mají...fajn, ale uvnitř jsou vůbec šťastní? Umí se zaradovat z malých věcí? Nevím, tahle divnodoba jen ukazuje co kdo má a co kdo vlastní, abychom v sobě pěstovali větší závist a nenávist. Taky to tak potom v diskuzích vypadá.
5
Sledujících
0
Sleduje
5
Sledujících
0
Sleduje
Milá Aničko, jasně, že je bolest obrovská a zlomené srdce k tomu... Vím, že rozchod to člověku způsobí. My nevidíme do soužití dvou lidí a ten krok, proč někdo odejde může být náhlý... odpověď někdy zůstane zahalena tajemstvím. Já mám zlomené srdce, před necelým měsícem jsem přišla o milované muže... neodešel jinam, k jiné, ale odešel na druhý břeh...mám srdce zlomené, těžce se to zvládá. Byli jsme spolu kus života a krásného. Vím, jak se člověk cítí, co prožívá...máš pocit nálepky, že si za to můžeš sama...není to tak Aničko! Kdysi jsem Ti darovala čtyřlístek na jednom z Tvých koncertů. Asi ho už nemáš, ale to nevadí...přesto přeju, abys svůj život zaměřila na sebe. Jsi známá osobnost, sledují Tě všude. Přeju místo, kde najdeš klid pro svou rozbitou duši a sílu pro další etapu života. Buď zdravá! Jsi uvnitř silná, nemoc jsi zvládla a zvládneš i tohle, i když je to teď moc bolí.