Nepiji 25.rok. Navštěvuji nejméně jednou týdně skupiny celosvětového společenství střízlivých alkoholiků (úmyslně nejmenuji).
Nedávno mi vyšla autobiografická knížka " Opilec (řádky o naději)". Má velký úspěch.. Je napsána pod jménem Bohuslav Třetí. K sehnání je v prodejnách a na e-shopu knih Kanzelsberger.
Je to jen alibismus a snaha dodatečně ospravedlnit naprosto pitomé rozhodnutí obyvatel jedné, né až tak líbezné obce. Naprosto stejně pitomé rozhodnutí, jako o kus vedle, kde se zas zabejčili proti stavbě přehrady.
Lidská rozhodnutí v referendech mají své následky. Jenže obecní referendum má jednu krásnou výhodu/nevýhodu. Jeho výsledek, pokud dopadne nelichotivě, nelze hodit na hrb nějakým "zlým politikům", kteří zase přišli nekam škodit, jde čistě na hrb obyvatel, kteří se tak rozhodli hlasovat naprosto svobodně.
A to rozhodnutí bylo motivováno starou dobrou sobeckostí, ničím jiným. My samozřejmě chceme domov důchodců, ale né před našimi domy, kde se na to budeme muset dívat. My samozřejmě chceme přehradu chránicí před povodní, ale né u nás, za našimi domy. My samozřejmě chceme jadernou elektrárnu kvůli levné energii, ale ať vás ani nenapadne stavět v naší obci!. My samozřejmě chceme vojenskou ochranu v alianci, ale at vás ani nenapadne u nás stavět nějakej radar... A tak furt dokola. Né vše lze hodit na ostatní, i obyčejnej člověk občas musí udělat rozhodnutí, které má následky. A za tím rozhodnutím by si měl stát aby mohl žít se svým svědomím a né ex post nadávat, že se má teď špatně, nebo má vytopenej barák, protože ti druzí za to můžou. Natlouct si hubu vlastním rozhodnutím bolí nejvíc a nejhůř se za to příjmá zodpovědnost. I proto tolik lidí, co se mají opravdu špatně, hází svoji špatnou situaci na druhé. Nakonec i to, že v okolí nestojí žádnej důchoďák, a oni chudáci nemají ve stáří kam jít. Ale některé následky se holt projeví až za desetiletí...
Dobře napsáno, jen už nepište né. To se píše bez čárky. Nic ve zlém.
Když jsem pracoval u dopravní policii, dělal jsem často rozbory dopravních nehod v okrese, kde jsem pracoval. Faktem je, že na průsečných křižovatkách v extravilánu dochází sice ne často, ale pravidelně k dopravním nehodám s fatálními následky. Na některých křižovatkách nechal kraj zpracovat i bezpečnostními auditory bezpečnostní audity. Ty mnohdy vedly k překvapivým závěrům. Např. na jedné křižovatce bylo konstatováno, že se jedná o tzv. efekt předního pravého sloupku, kdy u vozidel jsou mohutné přední sloupky, za které se "schová" vozidlo, které pak řidič nevidí. Jindy se řešila úprava vodorovného a svislého značení včetně omezení rychlosti na hlavní . Faktem taky zůstává i zkreslení vnímání řidiče přijíždějící z vedlejší na hlavní. To zkreslení vnímání je dokumentováno vědci, kteří se zabývají dopravní psychologií včetně vnímání řidiče. A někdy stačilo ořezat pár větví na stromech či odstranit několik keřů, aby bylo vidět, což měli automaticky dělat silničáři, ti však v této věci nekonali.
Voní jsou ale hlava, pane strážník, i když bývalý.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Chodím téměř 25 let mezi Anonymní alkoholiky, navštěvuji různé skupiny v Česku. Zachránili mi život. Nedávno jsem napsal knihu "Opilec (řádky o naději). Je to můj životní příběh. Je velmi úspěšná. Píši v ní i o AA. Napsána je pod jménem Bohuslav Třetí.
K dostání v Knihách Kanzelsberger.