Kde se to píše u BN?

MOX palivo využívá jen velmi malou část vyhořelého paliva - z něho extrahované Pu. Na výužití palivo MOX nejsou potřeba speciální reaktory typu BN, lze i v běžných lehkovodních. Myslím, že se to zkoušelo i v našich.

V článku se píše o úplně jiném typu reaktoru, než je BN. Ten by měl umět podstatně snížit radioaktivitu celého spetra vysoce radioaktivních prvků z vyhořelého paliva z lehkovodních reaktorů.

Tohle je ovšem množivý reaktor, něco jiného, než o čem se píše v článku. Ten umí vyrábět další palivo, ale ne likvidovat jaderný odpad.

Ale to přece znám, je to podobné i pro ČEZ distribuce, kde jsem já.

A potvrzuje to jen, co jsem psal už dříve: HDO se nedá ve stávajícím stavu použít na flexibilní regulaci.

Máte to na Vašem odkazu napsáno: ty časy spínání HDO jsou dokonce určeny na 3 roky dopředu!!!

Sice je tam dovětek, že možno v průběhu dne změnit, ale nedělají to. Alespoň tedy ČEZ distribuce to nedělá. My máme na území ČEZ distribuce (největší část ČR) časy spínání HDO stálé, podle diagramu zveřejněného ke každému kódu HDO.

Dodatek: U ČEZ distribuce je to formulováno trochu jinak. Citát: "V některých případech, vyvolaných zejména nepředvídanými okolnostmi, jako jsou třeba poruchy, může dojít k lokálním a časově omezeným změnám časů spínání nízkého tarifu. Tyto změny jsou uvedeny zde: "

A ty změny byly za rok 2024 pouze dvě 2.4. a 29.10. Z toho vyplývá, že HDO se na flexibilní regulaci (např. dle kolísání výroby v OZE) nepoužívá.

Odkaz: Odkaz 1  

Tak to jste pochopil opět zcela špatně:

Nařízení komise o použití článku 107...

se vztahuje na podporu udílenou podnikům ve všech odvětvích s výjimkou:

a) podpory udílené podnikům působícím v oblasti prvovýroby produktů rybolovu a akvakultury.

c) podpory udílené podnikům působícím v oblasti prvovýroby zemědělských produktů.

Atd. Článek 1, oblast působení, strana 6 v odkazu:

Odkaz  

Vy do toho taháte Francii, tak dokazujte, dávejte odkazy...

Mimochodem ve Francii donutili JE prodávat část své produkce pod tržní cenou a tak je téměř přivedli k bankrotu.

P.s. Zrovna smlouvy na podporu dle "de minimis" jsem také koncipoval a týkaly se energetiky a energetických úspor. Vsadím se, že Vy ani nevíte o co jde.

Článek 107 se netýká jen dotací poskytovaných z fondů EU. Platí pro veškeré dotace i ty státní.

Dokonce je to provázané s jakýmkoliv nákupem státní, nebo samosprávné organizace. Tam je to řešeno Zákonem o zadávání veřejných zakázek, který se také odvolává na principy dané směrnicemi EU, včetně článku 107.

Poznámka: objednávky a smlouvy na částky nižší, než je uvedeno v zákoně bývají pokryty interní směrnicí, kde se píše, že zásady zákona mají být použity přiměřeně a většina zásad je tam jmenovitě uvedena.

Ten odkaz není jen o dotacích do třetích zemí, ale i o státních dotacích v rámci své země.

Je potřeba to přečíst celé a ne jenom perex.

Znovu dávám citát z odkazu: "Tam už je zákaz poskytování veřejné podpory soukromým subjektům zakotven. Tedy to, že z prostředků státu (nebo i zprostředkovaně, třeba přes rozpočty obcí, krajů či státem vlastněných firem) se nemají nikomu na soukromé straně barikády poskytovat veřejné prostředky, ať už formou daru nebo třeba slev či jiného zvýhodnění. To stojí přímo ve smlouvě o fungování Evropské unie v článku 107"

Nebo si snad myslíte, že z prostředků státu, nebo přes rozpočty obcí, krajů či státem vlastněných firem se platí dotace do sousedních zemí?

Dokonce i když žádáte o dotaci třeba pro obecní projekt (na zateplení, OZE, apod) musíte doložit, že tím neporušujete tržní prostředí dle směrnice EU. Přičemž se posuzuje, zda jste malý, nebo velký podnik opět dle metodiky EU. Sám jsem se na takových žádostech o dotace podílel, tak si troufám tvrdit, že o tom vím podstatně více, než Vy.

Rozpis HDO sice lze v průběhu roku měnit, ale musí to být s dostatečným předstihem zveřejněno a do další změny se musí dodržovat.

To znamená, že pomocí HDO nelze provádět regulační zásahy v průběhu dne, ale ani třeba na zítřek, nebo dokonce příští týden dle předpokládané spotřeby a výroby z OZE (předpovědi větru a oblačnosti).

Právě jen velmi hrubou regulaci jak píšete "na základě dlouhodobé analýzy ".

Ovšem dlouhodobé analýzy jsou poslední dobu s decentralizací a prosumery v podstatě na nic.

Kromě toho s takovým NT 20, nebo 22 hodin denně toho moc nezregulujete. Něco jiného je NT jen 8 hodin denně, s tím už se dá pracovat.

No a jak jsem psal, v případě krizového stavu se HDO používá jako poslední možnost až po několika stupních odpojení průmyslu.

Co to blábolíte za nesmysly?

Elektřinu neprodávají žádní akcionáři a tím méně minoritní. Tu prodává společnost ČEZ a byla by blázen, kdyby ji prodávala za méně, než je cena na burze. Stejně, jako by byli blázni obchodníci s elektřinou, kdyby ji nakupovali od ČEZu dráze, než by mohli na burze. To je tržní prostředí.

Druhá věc je, že třeba na Slovensku za energetické krize pohrozili Slovenským elektrárnám (nebo, jak se to jmenuje), že jim také dají velkou daň z mimořádného zisku (jako u nás) a ti pod nátlakem šli s cenou dolů. Nebo v Maďarsku přímo dotovali cenu energií. Ale nedopadlo to moc dobře. V Maďarsku nedostatek elektřiny, na Slovensku nyní vysoké ceny, vyšší, než u nás.

Vy jste tvrdil v jednom minulém Vašem příspěvku, že cena elektřiny záleží na výrobních nákladech, které jsou u nás velmi nízké. A navíc hodnotě, co jste napsal, odpovídají pravděpodobně jen náklady na palivo, ale ne všechny náklady.

A já Vám napsal, že cenu elektřiny i z levné výroby neurčují její náklady, ale náklady nejdražšího zdroje, který byl tu hodinu (nově čtvrthodinu) potřeba k uspokojení poptávky.

Právě to jsem Vám dokazoval na radikálně rozdílné ceně v průběhu 2 dní. Protože, kdyby platila Vaše teorie, musely by být ty ceny z toho levného zdroje pořád stejné, protože i náklady byly stejné.

Právě na tom je vidět, že Vy tomu vůbec nerozumíte.

Ani ze státního rozpočtu nesmíte dotovat vybrané energetické zdroje bez povolení (notifikace) EU. Ostatně ta mimořádná daň na nadměrné zisky byla příjmem státního rozpočtu a z toho pak stát platil (dotoval) rozdíl mezi vyšší tržní cenou a zastropovanou.

Odkaz se do příspěvku už nevešel, tak zde:

Odkaz 1  

Kdyby jen odstavili jádro. Budou muset odstavit i uhlí. Vlastně už je částečně odstavili - dali je do rezervy, kde jsou přísné podmínky, za jakých jdou spustit.

Už teď jsou němci v celoroční bilanci nesoběstační a zvláště v období dunkelflaute masivně dovážejí. Prozatím i od nás. Až odstavíme uhlí i my a ostatní v okolí, budou chtít dovážet všichni, včetně nás, ale při dunkelflaute nebude odkud.

Měla to zachránit masivní výstavba plynových elektráren s přechodem na zelený vodík v Německu. Jenže napřed snížili množství a nyní s pádem německé vlády z toho nebude vůbec nic, nejspíše ani se zpožděním. Přitom "5 minut po dvanácté" už bylo i nyní.

Odkaz: Odkaz  

Mám pravdu a Vy jen ukazujete svou neznalost.

Cena elektřiny a plynu byla při minulé krizi zastropována státem a financována daní z mimořádného zisku s povolením EU. Ostatně někteří tvrdí, že dokonce nad rámec toho povolení. Nic jsem nepsal o dotaci z fondů EU.

Citát: "Žádní překupníci nejsou předmětem úvah". Že nejsou předmětem Vašich úvah svědčí pouze o Vaší neznalosti a naivitě.

Už vidím, jak by naši obchodníci (a vznikli za tím účelem další noví) "omylem" nakoupili v nadbytku levnou dotovanou elektřinu od výrobce, Takže by ji "museli" prodat za burzovní cenu, nejspíše do zahraničí.

P.s. Jaký srovnávací obsah? Nenapsal jste nic konkrétního, žádné argumenty, nebo čísla, žadné odkazy a tím také nemám co zahrávat do autu. Vůbec nejste schopen vysvětlit, jak mohou být tak rozdílné ceny elektřiny ve dvou po sobě následujících dnech, když náklady na výrobu jsou v tu dobu stejné.

Shodou okolností je o podporách aktuálně článek, takže dodatečně přidávám:

Není tam sice přímo o podpoře energetiky a ceny elektřiny, ale platí to i pro ně.

Citát: "V tom musíme jít vlastně až k počátkům Evropské unie. Tam už je zákaz poskytování veřejné podpory soukromým subjektům zakotven. Tedy to, že z prostředků státu (nebo i zprostředkovaně, třeba přes rozpočty obcí, krajů či státem vlastněných firem) se nemají nikomu na soukromé straně barikády poskytovat veřejné prostředky, ať už formou daru nebo třeba slev či jiného zvýhodnění. To stojí přímo ve smlouvě o fungování Evropské unie v článku 107, který říká, že je to neslučitelné s vnitřním evropským trhem."

Na podporu musíte mít výjimku povol. EU

Teoreticky by se ty velké zisky daly použít jako dotace na snížení ceny elektřiny. Koneckonců se to udělalo nedávno při zastropování cen. Má to ale několik "háčků".

1) Podpora podléhá schválení EU

2) Svádí to ke korupci, nebo v lepším případě k špatnému rozdělování a neefiktivitě.

3) Když seberete všechny zisky, za co budou investovat do modernější techniky?

4) Je to politicky neprůchodné i v polostátním ČEZu. Nejen, že by protestovali minoritní akcionáři, ale i stát by přišel o značnou část příjmů do státního rozpočtu.

5) Asi nejdůležitější: Nezabránil byste různým překupníkům, "vykukům", aby nenakoupili levnou elektřinu u nás a obratem ji s velkým ziskem prodali dle ceny na burze. Taky proto by nefungovalo zastropování cen u výrobce navrhované za minulé cenové krize.

Když se řekne A, je potřeba alespoň zmínit i B:

Distribuce plynu příští rok sice zdraží, ale celková cena vzroste jen mírně.

U jeho možné náhrady - elektřiny ta distribuce podraží o hodně více.

Co se týká ETS2, to plyn postihne (a uhlí ještě více), ale částky uvedené v článku jsou pravděpodobně hodně přestřelené.

Celkově to vyznívá jako agitka proti plynu. Ani Gebls a jeho rudí následníci by se za takovou propagandu nemuseli stydět.

Náklady na výrobu 1 kWh elektřiny jsou sice důležité, ale ty nejsou hlavním důvodem vysoké/nízké ceny.

Cena elektřiny na se tvoří na burze na základě poptávky a nabídky. O ceně rozhoduje ten nejdražší zdroj, který je potřeba k uspokojení poptávky (merit order).

Tato nejvyšší cena se pak uplatní pro všechny. Ty, které umí vyrábět levněji mají pak velké zisky.

Podívejte se na ceny elektřiny 12. a 14.12 v odkazu, který jsem Vám dal. Všechny zdroje vyrábějící 12. nebo 14. měly po oba dny stejné výrobní náklady na jednotku elektřiny. Proč tedy byly tak velmi rozdílné ceny?

Protože při velké poptávce a minimální výrobě OZE musely 12. najet i zdroje s nejvyššími náklady.

Takhle funguje tržní hospodářství a zisky by měly jít ideálně také na modernizaci a stavby nových zdrojů, aby mohla být v budoucnu elektřina čistější a levnější.

Co není tržní, jsou investiční i provozní dotace do OZE, což jsou další skryté náklady, které neuvidíte přímo v ceně silové elektřiny, ale stejně je platíme.

Bohužel dnes je trh v energetice už dotacemi tak pokřiven, že bez nich už nepostavíte nic nového.

Velké platby "za jistič" jsou velmi krátkozraké a v důsledku škodlivé.

Chceme (ve velmi blízké budoucnosti), aby odběratelé byli flexibilní. Tj. odebírali elektřinu převážně v době, kdy jí bude nadbytek (nebo aspoň dost) a bude málo zatížená síť a naopak neodebírali (nebo co nejméně), když bude elektřiny málo a síť bude přetížená.

Dá se to udělat buď přesunutím spotřeby významného spotřebiče v čase, nebo akumulací. Je jedno, zda do vody (ohřev teplé vody a topení), nebo elektřiny do akumulátorů.

Dá se to velmi brzo realizovat pomocí chytrých elměrů. Bylo by to vlastně zdokonalení známého konceptu s 8 hodinovým NT pomocí HDO. Prostě drahá silová elektřina v době jejího nedostatku a levná v době nadbytku a podobně drahá distribuce v době přetížení sítě a nízká v době nízkého zatížení.

Jenže na to potřebujete silnější hlavní jistič. Například při akumulaci 8 hodin denně potřebujete trojnásobně větší jistič, než při stálém odběru (stálý odběr = i ve špičkách).

Při vysoké platbě za jistič by tuhle službu síti a výrobcům s nestabilním výkonem (např. FVE) dělal jen blázen a masochista. Po vzoru: "Za dobré úmysly budete po zásluze potrestáni"

Ono by se to týkalo třeba i datových center, které už nyní mají v Evropě vyšší spotřebu elektřiny, než ocelárny.

Stačí Vám tento citát: "musí „akceptovat a respektovat zájmy všech evropských zemí - včetně zájmů Ruska“.

Doteď akceptovali zájem všech evropských zemí kromě Ruska. Teď chce přidat zájmy Ruska = je proruský

Mimochodem by to znamenalo, že Ruskem ovládané státy se znovu ocitnou na společné hranici s Německem. Rusové se vůbec netají tím, že je jejich zájem znovu obnovit své satelity, jako za dob studené války.

HDO nedělá regulační zásahy dle stavu sítě.

To má předem dané časy odpojení a když stoupne nadměrně spotřeba mimo tuto dobu, tak Vás nemohou odpojit.

Tedy za určité krizové situace a daných podmínek ano, ale to pamatuji naposledy asi před 70 lety, kdy nebyl NT celý den.

Jinak domácnosti a malí odběratelé na HDO je poslední možnost, nejdříve se dle několika regulačních stupňů odpojují průmyslové podniky, ale to se nedělá HDO.

A když to nestačí, tak nastupují regulační stupně.

Třeba přes minulou dunkelflaute (nedostatek elektřiny: nefoukalo, nesvítilo) v Německu se takhle odpojila a přerušila provoz ocelárna s nepřetržitým provozem. Tentokrát sice dobrovolně, kvůli vysoké ceně elektřiny, ale kdyby to neudělala, odpojili by ji pravděpodobně "natvrdo" příkazem z přenosové soustavy.

Jednak, když začne klesat napětí v síti, je možno tu VE spustit s předstihem na min. výkon a další reakce je pak rychlejší.

Ale hlavně první sekundy až do té cca minuty provádí tu regulaci:

1) Velká setrvačná hmota točivých strojů (turbín a generátorů)

2) akumulátory

Obojí má ale omezenou akumulační schopnost nesrovnatelně menší, než třeba Dlouhé stráně.

Já vůbec nic nepsal o zestátnění a je to velmi kontroverzní krok.

Souhlas s tím, že silný výrobce má výhodu. Jenže ani velká Francie s přebytkem výkonu v jádře není imunní proti stoupajícím cenám elektřiny v době nedostatku výroby v OZE v okolních státech.

Tím více se to projevuje v menším Česku velmi provázaným s Německem. A bude hůře, až dojde k odstavení uhlí a my budeme deficitní.