Problém je v náhlém zvýšení spotřeby dané elektrifikací i toho, co bylo dříve na naftu, benzín a ZP dle zelených požadavků.

Druhý problém je, že k využití výroby těch OZE (VtE a FVE) je potřeba spotřebu "stlačit" do doby, kdy vyrábějí, což:

a) Je problém to, že vše přesunout nejde (nepotřebujete svítit v poledne a topit v létě) a akamulace je drahá.

b) Pro nárazovou výrobu bez omezování (např. FVE několik hodin za poledne) potřebujete několikanásobně propustnější síť, oproti stálé dodávce. I v případě, že tu nárazovou výrobu budete posílat do megapacků akumulátorů pro pozdější spotřebu.

Ano. To je taktika zelených a příznivců OZE. Náklady nutné pro provoz OZE rozdělit a "schovat" porůznu jinde. Třeba ty na posílení sítě a nutnou akumulaci. A pak se chlubit nízkou cenou silové elektřiny z OZE. Zvláště pak z velkých solárních parků bez akumulace.

Nouzové odpojení se už použilo loni přes velikonoce, jen zatím přednostně pro velké FVE. Se stoupajícím zastoupením FVE to bude častěji. Respektive spíše se budou omezovat přetoky. Začínají to zavádět prodejci elektřiny, např. i ČEZ prodej. Za odměnu ji svěříte řízení své FVE a to je sofistikovanější, než odpojení pomocí HDO.

Velký problém (větší, než současné dimenzování na max. roční příkon) jsou přetoky z domácích FVE pro místní síť od cca 18% zastoupení FVE. Průměrné zastoupení za 2024 bylo už 8% a stále stoupá. Brzo bude FVE povinná na každé budově (na veřejných už je, RD od 2030) a potom budou místní sítě (okruhy transformátorů) i se 100% zastoupením FVE v případě nové zástavby.

Stavba další jaderné řeší to, že bude potřeba méně FVE a tedy také bude méně potřeba těch s rychlým náběhem se západem slunce (navíc emisních plynových) a drahé akumulace.

Bez distribuční sítě to nejde, ale jedno jestli OZE, nebo JE to není.

Jestliže potřebujete pokrýt za den cca 16 hodin vysoké spotřeby (pro zjednodušení nebudeme uvažovat 8 nočních hodin s nízkou spotřebou) a solární zdroj vyrobí většinu té energie za 6 hodin kolem poledne (a to ještě jen za slunečného léta), tak i za pomoci externích akumulátorů potřebujete cca 2* propustnější a nákladnější síť oproti stálým dodávkám z JE.

Ve finále máte pro JE jedno páteřní VVN vedení z elektrárny (Temelín) do oblasti s velkou spotřebou (Praha a okolí).

V případě OZE (u nás převážně drobnější FVE) bude nutno posílit celou regionální síť pro přetoky FVE od místních sítí 400V, přes VN 22kV a dále s daleko vyššími náklady a ztrátami (čím nižší napětí při přenosu, tím vyšší ztráty).

To ale není vše:

Bude nutno také vybudovat nové přípojky k velkým bateriovým úložištím pro akumulaci v průběhu dne.

A pro případ delší doby, kdy nefouká a nesvítí (nebo málo) pak ještě přípojky k elektrolyzérům, od nich vodíkovody k zásobníkům vodíku (nejspíše na Jižní Moravě), pak vodíkovod do plynové vodíkové elektrárny, no pak ještě to elektrické vedení z elektrárny ku Praze.

Poučit se z chyb jiných?

Nejhorší strategie je nic nedělat a čekat na nové "zázračné" akumulátory a elektrolyzéry. Zvláště na takové, které popírají chemické a fyzikální zákony.

Z pohledu distribuce pak, že není a nebude problém přenést několikanásobnou nárazovou produkci FVE, aby mohla být třeba i později využita. A tvářit se, že to bude levné a ekologické (výroba potřebné oceli, mědi a plastů na izolace, apod)

Nebo se spolehnout je na jednu technologii (OZE + akumulace).

Zajímavý článek.

Nicméně pro autory a recenzenty: Proč proboha používáte v českém textu "za uši tahající" anglické transkripce slovanských jmen? Chápu, že se ta jména nepíší v azbuce, ale přece máme jednoduchý převod do latinky za použití stejně znějících českých písmen.

Celkově je ale použití letadel k sestřelování dronů úspěšné.

To mne přivádí k myšlence na přehodnocení a další použití našich L159.

Použití sportovních letadel a ruční zbraně je opravdu spíše zoufalost.

Použití cvičného proudového L39 je sice možné je, ale přece jen mu chybí to správné vybavení.

L159 se jeví jako ideální. Levné sestřelování vestavěným kanónem za použití vestavěného radaru (případně modernizovaného) a se zapojením do předávání dat (mimo jiné o výskytu nepřátelských dronů).

Případné použití F35 k tomuto účelu je jako "jít s kanónem na vrabce" a ve výsledku velmi drahé. Jejich role by pak mohla být v případě potřeby ke krytí L159 shora a předávání údajů.

Hledal jsem tu hodnotku doplatku (kterou ale nebudou platit Saúdové) a nikde jsem nenašel. Proto od Vás chci ten odkaz. Naopak jsem četl, že až na malý rozdíl dodali Korejci včas a v dohodnuté ceně.

To samé platí o návratnosti.

Ostaně i kdyby nyní v období splácení byla návratnost nulová, nebyl by to zase tak špatný výsledek. Po splacení pak bude ještě dlouho vysoce zisková.

Jiné zdroje elektřiny jsou tam vysoce dotovány od počátku.

Ostatně i u nás jsou jiné nízkoemisní zdroje (OZE) dotovány a to daleko více, než nové jádro. Stávajíci naše JE vyrábějí velmi levně i bez dotací.

Čekám na ten odkaz, jistě pro Vás nebude problém to tvrzení prokázat.

Zde je odkaz na rozhovor s viceprezidentem KHNP:

Odkaz 1  

Tam se nic nepíše o žádném konkrétním snížení zastoupení našich firem na zakázce. Přesto, že situace se mezi tím zhoršila, kvůli odstoupení KHNP od dalších zakázek v Evropě.

Je tam jasně řečeno, že také záleží na našich firmách, za kolik a jakých podmínek nabídnou komponenty. Koneckonců chceme nový blok co nejlevnější, tedy cena bude podstatná.

Pokud vím ten rozdíl byl vzhledem k ceně celé JE relativně malý a elektrárnu Korejci postavili včas. Drobné zpoždění bylo ze strany Saúdů, protože nezajistili včas obsluhu. Dejte odkaz, kde se píše o 160 mld!

Hlavní ale je, že to Saúdskou Arábii vůbec nemusí zajímat. Ta zaplatila jen dohodnutou pevnou cenu.

Podobně to bylo ve Finsku v Olkiluoto. Tam to byl opravdu velký finanční "průšvih", ale i tam díky pevné ceně ve smlouvě ty vícenáklady neplatili Finové. Ti mají sice elektrárnu s velkým zpožděním, ale za dohodnutou cenu a s levnou elektřinou z ní.

No takhle si to představují někteří zelení. A ještě horší je to s FVE. Ty nejméně vyrábějí v době, kdy tu elektřinu nejvíce potřebujeme.

Nicméně problém s s vyrovnanou bilancí výroba - spotřeba byl vždy, zdroje s nestálou výrobou (FVE, VtE) to jenom podstatně zhoršují.

Ve Vašem příkladu zastavíte u nabíječky raději kolem poledne i když zatím nemusíte a nabijete za nízkou cenu, abyste pak nemusel nabíjet ve večerní špičce za cenu vysokou. Na internetu najdete cenu okamžitou i po hodinách předpověď na příští den. "Chytřejší zařízení" si to budou hlídat samy automaticky.

Když to budete ignorovat, nebo se nebudete moci přizpůsobit, tak nakoupíte dráže.

To je velmi špatný příklad.

Nejde přece o to, aby někdo elektřinu měl a někdo ne, ale jen o to, aby spotřebu přesunul, pokud to půjde. T.j. kdy převezmu Vaši rétoriku, tak aby ten, který na pohotovost přišel s "rýmečkou" chvilku počkal, než odoperují toho z havárky.

Koneckonců vysoký a nízký tarif s rozdílnou cenou tu máme už dávno z doby "socialismu".

Je to mnohem lepší řešení, než navrhované razantní zvýšení platby "za jistič". To by vedlo jen k tomu, že pro síť příznivé chování odběratelů (přesunout svůj odběr ze špičky do doby nízkého zatížení), třeba pomocí akumulátorů a snížit tak náklady bude "po zásluze potrestáno", protože k tomu je potřeba větší hlavní jistič.

To, že Korejci pravděpodobně nebudou stavět v Evropě další JE pro nás není dobrá zpráva. Jenže s tím dopředu nepočítali ani oni.

Dle vyjádření zástupce Korejců budou na jednotlivé komponenty JE vypisována výběrová řízení. Přičemž sám řekl, že České firmy budou mít výhodu v nižší ceně za dopravu a vlastnictví certifikátů na dodávky do jaderných technologií v Evropě. Takže záleží i na Českých firmách, jaké nabídnou parametry dodávky a cenu.

Na jednu stranu chceme co nejnižší náklady, takže těžko můžeme tlačit na Českou dodávku, pokud bude dražší při stejné kvalitě.

Nicméně dodávky pro jaderný průmysl lze očekávat i pro Westinghouse a Arevu, zvláště, když i pro západ dodáváme i nyní.

Kolik % budeme nakonec dodávat na náš nový reaktor bude záležet na výsledku výběrových řízení po podpisu smlouvy. Těch cca 20% o kterých se nyní mluví, jsou věci, kde je to už nyní zřejmé dle předběžných konzultací a průzkumu trhu. Počítám s tím, že celkově to bude podstatně více. Jestli těch 60%, to uvidíme.

Cena k podpisu má být pevná, takže i Korejci budou hledat co nejlevnější dodávky, jinak by museli rozdíl doplatit.

V podstatě souhlas.

Právě proto je potřeba to různě nacenit:

1) Aby ten kdo může svou spotřebu přesunul z doby vysokého zatížení sítě, nebo nedostatku elektřiny na jindy.

2) Aby byla motivace výrobce se přizpůsobit spotřebě. Třeba přidáním akumulace k FVE.

Druhá věc je, že bude nutno se všemi zdroji nakládat stejně. T.j. z ideologických důvodů žádný neupřednostňovat a u všech uplatňovat odpovědnost za odchylku. Ty emisní jsou (a budou stále více) dostatatečně penalizovány emisními povolenkami.

Nejen cena elektřiny a ne jen podle spotřeby.

Cena silové elektřiny i distribuce bude muset bý počítána nejen na množství, ale také podle toho, kdy tu elektřinu budeme odebírat.

Levná silová, když jí bude dost, drahá, když jí bude málo. Drahá distribuce při přetížené síti, levná při nezatížené.

Přičemž třeba v poledne bude levná silová elektřina (třeba i záporná), ale drahá distribuce, protože ty nárazové přebytky nebude jak dopravit ke spotřebiteli.

Koneckonců výrobce je jiný podnikatel, než distributor, tak ať si každý účtuje zvlášť. Ono to tak je i nyní.

S chytrými elměry je to možné dělat po 1/4 hodinových krocích.

I vyhořelé jaderné palivo se dá recyklovat a u části se tak děje a vyrábí se z něho MOX palivo. Technicky je možno zpracovat všechno jednou použité palivo z dnešních reaktorů i v reaktorech 4. generace za produkce další energie na podstatně menší množství odpadu o řádově kratším poločasu rozpadu. Je to hlavně o penězích a také podpoře (ne jen finanční). Možná by stál za připomenutí případ Superfénix ve Francii, který byl "zaříznut" právě v situaci, kdy už byla vyřešena většina technických problémů a začal být ziskový (průlomový reaktor 4. generace) administrativním rozhodnutím. Přičemž i dlouhé odstávky zhoršující jeho ekonomiku byly způsobeny převážně administrativně a ne jen kvůli technickým opravám. Kromě toho na něho aktivisté vypálili několik protipancéřových raket. V sousedním Španělsku použili teroristé při stavbě JE opakovaně nálože, které měly kromě velkých materiálních škod i lidské oběti.

K recyklaci: Ani žádná recyklace není zdaleka 100%, je k ní potřeba energie a vznikají z ní (často toxické) odpady. Navíc pokud mají akumulátory "raketově růst", tak recyklace zdaleka nestačí, ale musejí k tomu být další doly na suroviny, atd.

Vaše FVE OK, ještě lepší je to zateplení, protože "nejlepší je ta energie, která se nemusí vyrobit". Ale i tak nezapomínejte na dotace a všechny následky výroby a provozu. Nicméně ta FVE řeší jen ty dva dny a to ještě jen v létě. To se nedá ani v této podobě aplikovat na celou energetiku.

I v aplikaci termojaderné fůze jsou v poslední době velké pokroky.

To vše ale nic nemění na tom, co pan Dušek napsal.

Zrovna v této oblasti svůj význam opevnění prokázalo. Bohužel na "nesprávné straně". Při osvobozování ČR v 1945 zdrželo postup osvobození a způsobilo velké ztráty. A to v té době už bylo Němci vyrabováno (nebyly původní zbraně v pancéřovaných střílnách) a byly využituy jen improvizovaně, narychlo upraveny pro Německé kulomety a bez těžší výzbroje (protitankových kanónů).

Nicméně otázka je, proč bylo darováno nějaké kyperské firmě s neznámým vlastníkem, když i nadšenci, kteří je za své renovují a udržují si je musí koupit v dražbě a to i když jsou na cizím pozemku, často bez přístupu (většina řopíků je na cizím pozemku).

P.s. Nevím, jak je to u řopíků, ale u pěchotních srubů a pevností je u smlouvy o prodeji dovětek, že v případě ohrožení státu musejí být v případě žádosti objekty předány armádě k obraně.

Mám takový dojem, že u JE jsou započteny i těžba uranu a úložiště, ale nejsem si nyní jistý. Podívejte se na odkazy institucí, co to počítaly, tam by to mělo být napsáno. Nicméně, opět: toho betonu a oceli na těžbu a úložiště bude po rozpočtení na vyrobenou elektřinu velmi málo a případný vliv na výsledek bude zanedbatelný, když spotřeba surovin na OZE je řádově větší.

Pokud byste chtěl spočítat opravdu celkový vliv. musel byste připočíst pro každý zdroj elektřiny i všechen materiál a energii (včetně emisí) na jeho výrobu. Pro OZE s nestálou výrobou včetně potřebné krátkodobé i dlouhodobé akumulace.

Protože i pro OZE musite: vytěžit suroviny, zpracovat je (v hutích), postavit továrny na výrobu těch OZE (které spotřebují další energii), ap.

A jelikož těch surovin jako oceli, betonu, mědi, hliníku, skla, litia, vzácných kovů, atd. (jen výběr těch, kterých je potřeba opravdu hodně a jsou energeticky hodně náročné) potřebujete na OZE řádově více (viz článek), tak jsou OZE opravdu velký problém i z ekologického hlediska. I bez ohledu na ekonomiku.

Viz třeba FVE, kde se rádo "zapomíná" na potřebu akumulace alespoň v průběhu 24 hodin a její náklady (a emise) se nezapočítávají a hradit je má "někdo jiný". A pokud už mají nějakou akumulaci, je to zpravidla tak na 2-4 hodiny (když je potřeba nejméně cca 12) a i tak už je pak ta elektřina drahá.

Zrovna FVE na (plochých) střechách jsou na instalovanou kW a hlavně vyrobenou kWh velkým spotřebitelem betonu. Každý panel je totiž zatížen poměrně velkou hmotou betonových dlaždic.

P.s. Pan Dušek si ta čísla nevymyslel, jsou od renomovaných institucí. Podívejte se do odkazů v článku, případně na weby těch institicí dle popisků v článku.

P.p.s. Zařízení JE je samozřejmě (až na relativně nízké množství radioaktivního z nitra reaktoru) také plně recyklovatelné. Akorát toho obtížně recyklovatelného (betonu) je po přepočtu na vyrobenou elektřinu z JE řádově méně, než z odpovídajícího počtu VtE.

"Recyklace" zelezobetonových základů VtE obvykle spočívá v tom, že se zahrnou hlínou.