V oblasti, z které jsou ty záběry se nikdy žádná velká hráz neplánovala. Ono by to v údolí Bělé, případně jejího přítoku Staříče ani nešlo. To si asi pletete s přehradou Heřmínovy, to je ale na úplně opačné straně hřebenu Jeseníků na řece Opavě.

To údolí formovaly ledovce a z nich tekoucí tající voda před miliony let. Údolí je obydleno nejméně cca 800 let. Ta řeka tam celou tu dobu tekla zhruba ve stejných místech (nepíšu o případném posunu několik metrů). Pouze byly v některých místech v průběhu času navýšeny břehy i pomocí zdí právě, jako obrana před povodněmi.

Píšu, že tam řeka netekla minimálně stovky let jen proto, že starší údaje nejsou k dispozici.

Jediné známé terénní úpravy známé v Jeseníku ze středověku jsou ty, že v oblasti mezi náměstím a vodní tvrzí byla původně bažina později zasypaná. Ale zrovna tam se voda dostala jen okrajově.

To zdaleka ne. Třeba v Jeseníku v místě ulice Žižkova, Lipovská, náměstí Svobody, aj. nikdy (minimálně stovky let) řeka netekla.

Jsou sice místa, kde by se opravdu stavět nemělo, ale těch je minimum.

V těchto údolích se často voda rozlila po celé šířce a jinde se stavět nedá. Stejně tak do svahu a lesa nepřesunete silnici a železnici.

Podle Vás bychom asi měli přesunout i většinu měst v ČR. I ty jsou postaveny u řek, často v záplavových oblastech, nebo alespoň na náplavách dávných povodní.

P.s. Když se podíváte na ty stržené domy, nenajdete žádnou novostavbu. Jsou staré většinou 100+ let a do letoška tam stály. Některé ani nebyly doposud nikdy zatopeny.

Spousta těch postižených domů ale není postavena u řeky. Jsem místní, takže to dobře vím. Doporučuji třeba se znovu podívat na ulici Žižkovu v Jeseníku. Tam je to k řece vzdušnou čarou více, než sto metrů a mezi nimi je náměstí Svodody (též máte na snímcích), řada domů, market Penny, autobusové nádraží, hlavní silnice a až za ní koryto Bělé.

Nebo Písečná Studený Zejf (mimochodem jsem v domě za řekou v pozadí bydlel). Tam máte v popředí jeden poškozený dům, směrem doprava uličku, pak druhý dům a až za ním je koryto Bělé. Také se voda rozlila více, než 50 metrů a ty více, než 100 let staré domy dosud nikdy nebyly zaplaveny.

Ne, nepršelo srovnatelně. Letos byly v Jeseníkách srážkové rekordy za den od doby, co se měří a to je už několik set let.

Zrovna v uvedených oblastech toho asfaltu už za posledních cca 70 let moc nepřibylo. Co se týká zemědělství, tak od 30.let minulého století tam ubylo polí a přibylo pastvin a lesa.

Protože ho cca 60% vyrábíme z uhlí. To ale brzo skončí.

Geniální. Všechny země v okolí budou dovážet (ono to tak v podstatě po odstavení uhlí bude).

Jen nějak nevím, odkud to bude. Zvláště, když zrovna nebude svítit a foukat.

Kroomě toho, když je něčeho málo, tak je to drahé. Pekelně drahé. Na vnitrodenním trhu třeba 999 €/MWh. jako se to letos krátkodobě stalo. Poznámka: více to nevyrostlo jen proto, že burza více, než 999 "neumí".

Nějak jsem si nevšiml, že by se v tom scénáři uvažovala propustnost sítě.

To jako, když třeba ve Španělsku, bude přebytek elektřiny, tak nám ji bez problémů pošlou?

Němci mají problém s distribucí elektřiny i jen na svém území a pro sebe. Ne aby tak mohli přeposílat elektřinu ještě pro nás.

Chybí tam jeden zásadní údaj o té přečerpávačce: jakou má kapacitu (MWh).

Tedy kolik hodin by dokázala svým výkonem pokrýt spotřebu toho ostrova.

Není to jen v tomto článku, stává se to pravidlem, že u jakékoliv akumulace je v poslední době je sice udán výkon (MW), ale ne to důležitejší, kapacita (MWh).

Stačí si přečísat článek, tam to máte. Zatím podobné letadlo s takovým doletem nemáme.

Stává se, že je potřeba naše občany evakuovat i ze vzdálenejších oblastí, než doletí CASA a i z oblasti bez betonové dráhy. Tohle letadlo zvládne 5 000 km bez mezipřistání.

Kromě toho se dá použít třeba na hašení, doručení humanitární pomoci a mělo by jít použít i na doplňování paliva za letu.

Nevím kdo chytrý to řekl, ale je to nějak takto:

Kdo nechce živit svou armádu, bude brzo živit cizí.

Náklady na distribuci nezáleží na tom, kolik jste ušetřil, za rok, ale především podle toho jaký máte nejvyšší hodinový (nově čtvrthodinový) příkon za rok. A zvláště, když je to v období odběrové špičky. Ta celoroční je pravidelně v zimě, když nesvítí.

Pochopte to konečně!

Trombeho stěna netopí v zimě (to je její výkon nízký, až zanedbatelný), ale na jaře a na podzim.

Trombeho stěna vytápí jen když svítí, případně díky akumulaci o něco déle. Podobně, jako FVE s akumulátory.

To je ale v zimě jen menšina času, dlouhá období svítí zanedbatelně.

Když takto ušetříte, platíte méně za silovou elektřinu a je to v pořádku.

Jenže my se bavíme o síťových poplatcích a to je něco jiného. Ani Vy Trombeho stěnou dům v zimě nevytopíte a jestli zatěžujete síť, navíc třeba elektrickým topením, v nejhorším období, tak za tu distribuci taky musíte platit. Bez ohledu na to, že jste někdy ušetřil.

Vy jste se prostě zasekl na tom, že za distribuci nebudete platit (nebo méně) a jen hledáte absurdní zdůvodnění. Navíc pro speciální případ Trombeho stěny (kolik je jich v ČR?), když debata je o FVE.

I šetřit je potřeba ve správný čas.

Šetřením neefektivitu a potřebu posílení sítě nezpůsobíte, ale rychlým zvýšením příkonu a odběrem v době denní a roční odběrové špičky ano.

Snižte svoji spotřebu (šetřete), když je síť nejvíce zatížená a to je hlavně přes zimu. Pak prospějete i síti a bylo by dobře, aby takoví odběratelé byli odměněni nižší platbou. Nižší cenou silové elektřiny v době jejího nadbytku a nižšími poplatky za distribuci při odběru při nižším zatížení sítě. A naopak při vysokém zatížení sítě vysoké platby.

Ale to samotná FVE, ani Trombeho stěna nezajistí. Trochu (v průběhu dne) mohou pomoci akumulátory, ale hlavní problém, zimní období, neřeší ani ty.

Nápověda: v které části roku nejvíce odebírají majitelé FVE, kteří mají vše na elektřinu včetně topení a auta?

Kdo šetří, nebo má FVE, platí méně za silovou elektřinu.

Když ale potřebuje síťové služby, měl by za ně platit.

Uhýbáte pořád Vy. Řeč sice byla o FVE, ale ani Trombeho stěna nezmenší Vaše nároky na distribuci a podíl na modernizaci a posilování sítě..

Situace u majitelů FVE, ale týká se to vlastně i Trombeho stěny:

Přes poledne svítí, nemají žádný odběr, případně dodávají přetoky do sítě. Se západem slunce se v krátké době stávají z dodavatelů odběratelé. Akumulace ten okamžik jen posune v čase a stane se ještě méně předvídatelný.

Způsobuje to neefektivitu výroby a zdražení elektřiny. Menšina zdrojů, které umí reagovat hodně rychle vyrábí za vysoké ceny tzv. špičkovou elektřinu.

To ale nestačí, takových zdrojů je málo. Proto část elektráren (uhelné a většina paroplynek) musí být v předstihu (několik hodin) v Tzv. teplé záloze. To znamená "topí se pod kotlem", ale nevyrábí elektřina. A to stojí peníze.

Uhelné elektrárně i běžné paroplynce trvá náběh z 0-100% den a více.

Nejdříve je třeba, aby majitelé FVE platili za distribuci alespoň stejně, jako ostatní. Když jsme se shodli na tom, že ji potřebují stejně, jako ostatní. Síť se posiluje především kvůli nahodilým velkým přesunům elektřiny oběma směry (k majitelům FVE i od nich). Třeba ve formě sdílení.

Řešením by mohlo být i zpoplatnění distribuce elektřiny z přetoků do sítě pro FVE.

A stále mi není jasné, kdo má dle Vás financovat podporu špičkových zdrojů, které nejvíce potřebují solárníci.

Bohužel je v nás pravděpodobně hluboko v genech (už našich dávných předchůdců, obratlovců) zakódováno, že k rozvoji a vlastně i životu potřebujeme stále překonávat překážky. Příliš snadný život způsobuje degradaci vztahů a pád společnosti. Nejde tady jen o války.

Za zamyšlení stojí známý experiment se skupinou myší, o které bylo pečováno tak, že se mohly neomezeně množit a byla jim stále doplňována strava, pití, léčeny nemoci. Prostě se nemusely samy myši o nic starat, měly vše zajištěno.

Odkaz: Odkaz 1  

Přečtěte si to celé, je to velmi zajímavé.

I přes ideální podmínky pro myši to celé skončilo katastrofou. Přičemž některé syndromy jako by byly vidět i v dnešní upadající "západní" společnosti.

Několik citátů ze závěru experimentu:

"Nakonec bylo v kolonii kolem 2 200 myší, přestože kapacita prostoru byla kolem 3 800 myší. Větším problémem však bylo podivné chování většiny myší. Dominantní samci začali být agresivní vůči svým mláďatům, která navíc odvrhávali od samic předčasně; přitom však svá území i samice nebyli schopni dlouhodobě ochránit. Narůstaly agresivní projevy napříč všemi skupinami a mezi samci se také začalo rozmáhat homosexuální chování."

"Po 600. dni experimentu se začala rozvrácená civilizace zcela hroutit. Samci přestali jevit zájem o páření, pouze jedli, pili a zušlechťovali své kožíšky."

"Mláďatům byly odepřeny zdroje a často byla krátce po narození usmrcena – a to i přímo svými matkami."

Co je ostrovní systém je definováno v legislativě.

Ale platí i analogie s ostrovem v moři. Co je třeba i jen někdy opakovaně spojeno s pevninou není ostrov.

Další aspekt toho je, že majitelé FVE potřebují distribuční síť nejméně stejnou, jako by ji neměli, ale na poplatcích platí podstatně méně, než kdyby ji neměli. Kromě toho jsou na ně větší náklady na vyrovnání odchylky.