Ale na ocel na jedenáct Temelínů je potřeba šest dukovan.
Doporučuji si o tom něco nastudovat. Na internetu to najdete.
Na výrobu 1 MWh elektřiny a když se vezme v úvahu ještě životnost toho zdroje je na JE potřeba (většinou několikrát) méně oceli, betonu, mědi, hliníku, skla, apod., než na OZE. A to ještě pro OZE stejně musíte postavit záložní elektrárny a akumulaci za použití další oceli, betonu, vzácných prvků...
Např. váha a rozměry jednoho jaderného reaktoru jsou srovnatelné s jedním stožárem a gondolou větrné elektrárny s cca 10 násobně nižším instalovaným výkonem. Ovšem zatímco JR vyrábí naplno prakticky celý rok nepřetržitě, tak VE jen pár hodin za rok.
No pro nás to vlastně až tak moc nemění, protže nás Rusko už dávno prohlásilo za nepřítele č. 2, hned za USA,
To by mně zajímalo, zda se to jaderné odstrašení vztahuje skutečně na všechny přesné zbraně schopné zasáhnout území Ruska. Aby nakonec Rusové neposlali jadernou bombu na Ukrajinu, protože si nějaký Ukrajinec u Ruské hranice pořídil vzduchovku s optickými mířidly, neřku-li nočním viděním.
Pane Vintře, možná máte lepší právnické znalosti než já laik, ale stejně s Vámi nesouhlasím.
Za prvé se domnívám, že pokud nějaký stát vydá vnitřní předpis vycházející z evropské legislativy, platí to, co určí stát. Solárníci asi nemusí studovat evropskou legislativu, pokud uzavírají smlouvu s naší republikou? A patrně evropská směrnice nezakazovala nabídnout lepší podmínky, pokud to stát chtěl udělat? Samozřejmě v případě podvodů s datem " uvedení do provozu" bych byl přísný a klidně celou podporu odejmul ( plus další tresty pro příslušné občany v rovině trestního práva, klidně nepodmíněné), podvody určitě podporovat nechci. Naprostá většina solárníků ale asi stihla vše zkolaudovat v pořádku, ti by se neměli nijak penalizovat.
Za druhé, k možnosti zrušení smlouvy státem - chcete říct, že stát sám sebe uvedl v omyl? Vždyť ty podmínky on bez nátlaku druhé strany určil, aby dohnal své zpoždění v plnění evropských závazků, nepodepsal nic, co by mu "zlí" solárníci podstrčili. Prostě se mi zdá, že taková smlouva by měla platit. Že byla chyba takovou uzavřít si uvědomuji, pamatuji se, že ODS tenkrát byla proti, ale byla přehlasována.
Konkrétně pozměňovací návrh na to aby se nedala podpora snížit více, než o X za rok (přesněji řečeno na zmenšení možného snížení) byl podán jednou poslankyní až těsně před hlasováním. O tom, proč se tak stalo a proč nestačilo, jako v Německu to číslo podpory změnit vyhláškou (což byl jediný rozdíl oproti nám), ale jen v parlamentu změnou celého zákona můžeme jen spekulovat. Kromě toho existuje presumpce neviny a po letech už nic nedokážete. To se týká i toho připojování elektráren, kde nezřídka ještě nebyly instalovány ani všechny panely.
V omyl nás záměrně uváděli solárníci a jejich organizace (např. solární asociace), které tvrdily, že žádná překompenzace není, lidi to ani nepocítí, FVE s podporou je stále málo a ta podpora malá, atd.
To mělo samozřejmě vliv na veřejné mínění a to včetně poslanců hlasujících jak o znění toho zákona, tak o posunutí platnosti snížení dotací skoro o rok. Přestože už dřive byla vydána zpráva, jaký to bude průšvih, ale v záplavě lobování solárníků to málo kdo věděl.
Vzpomínám si na známý výrok jednoho německého zeleného politika, že to německé občany bude stát "měsíčně méně než kopeček zmrzliny".
Takže co se slíbilo a podepsalo, neplatí? Máte divnou morálku. Investoři počítali s budoucími výnosy, na tom postavili svou strategii, třeba kývli i na vyšší úroky z půjček, které si nabrali, a teď dostanou méně? Nepopírám, že i ta výnosnost 8,3% asi není špatná, ale o tom to není. Navíc myslím, že nová míra má být asi 6,9%? A co za rok, za dva? Mínus 10 %?! Kde to žijeme, čemu můžeme věřit?
Jak jsem psal už dříve, v té nadřazené směrnici se slíbilo, že podpora bude taková, aby to pokrylo vícenáklady + přiměřený zisk. S ničím jiným neměli na 100% počítat. Vše nad to bylo jejich riziko, včetně toho, že nestihnou připojit do snížení podpory. Ta podpora byla pozdějíi u nás spočtena i notifikována příslušnými orgány EU, které tu směrnici vydaly.
Jasně, je tam problematický zákon se zablokovannou možností snížení podpory (změna nutná v parlamentu) a další, co se naskládalo: (nečekaný propad cen + výrazné zhodnocení koruny + pád vlády + lobování solárníků s jejich tvrzením, že není a nebude žádný problém).
V zásadě platí, že co je ve smlouvě má být dodrženo. (Když se bavíme o klasických smlouvách, kde jsou podpisy obou stran, což není úplně tento případ.)
Ale i pro klasické smlouvy existuje ve výjimečných případech opravný prostředek, kde soud může celou smlouvu, nebo její část zrušit, když neodpovídá nadřízeným zákonům. Také něco ve smyslu: když je ve smlouvě zjevně a výrazně znevýhodněn jeden z účastníků a zvláště, když je uveden v omyl....
Jenže VT a NT je nedostatečné a nefunkční. Přetoky z větru mohou být i v noci. Chybějící elektřina z FVE může být i přes den přes pozitivní předpověď. Problém jsou i majitelé FVE, kteří ji mají pro vlastní spotřebu. Znovu opakuji, nerovnoměrnost výroby i spotřeby je dnes největší problém a bude se to ještě zhoršovat.
Problémy jste identifikoval celkem dobře:
"Přetoky z větru mohou být i v noci. Chybějící elektřina z FVE může být i přes den přes pozitivní předpověď. Problém jsou i majitelé FVE, kteří ji mají pro vlastní spotřebu"
A teď mi napište, jak zdražený hlavní jistič (případně snížení jeho hodnoty v reakci na zdražení) pomůže:
1) Zvýšit odběr v noci, když bude hodně foukat?
2) Snížit odběr dočasně, když nevyjde předpověď pro soláry?
3) Vyřešit problémy s tím, že majitelé FVE zvláště s menší akumulací se najednou změní po západu slunce a večer v závislosti na nabití aku nepredikovatelně z dodavatele na odběratele. (Kachní křivka).
Ani v jednom případě to nepomůže a nesníží náklady, nezmění chování odběratelů. Jen se tupě vybere více peněz
Jenže VT a NT je nedostatečné a nefunkční. Přetoky z větru mohou být i v noci. Chybějící elektřina z FVE může být i přes den přes pozitivní předpověď. Problém jsou i majitelé FVE, kteří ji mají pro vlastní spotřebu. Znovu opakuji, nerovnoměrnost výroby i spotřeby je dnes největší problém a bude se to ještě zhoršovat.
VT a NT je funkční a aktuálně nic lepšího pro malé odběratele bez nového elměru není. Spousta odběratelů už má, když ne přímo chytré, tak takové elměry, které mohou účtovat po hodinách, nebo i čtvrthodinách různou cenu. Jsou to všichni odběratelé na VN i ti větší na NN, všichni majitelé FVE, ale i ti, kteří chtějí nakupovat na spotu ho musí mít. Takže pro větší část množství prodané elektřiny se už klidně mohlo účtovat dle rovnováhy v síti (OZE). Případně mohla být volba např.:
1) chcete odebírat bez ohledu na špičku, budete mít elektřinu s příplatkem na vyrovnání odchylky. Tj. drahý jednotarif.
2) Nemáte zatím chytrý elměr, můžete mít NT a VT, ale s tak rozdílnou cenou, aby to mělo smysl odebírat hlavně v NT. Přitom VT by byl dražší, než ad1), ale NT zase podstatně levnější. Ani by to nemuselo být podmíněno nějakým konkrétním spotřebičem. Udělej si to jak umíš, aby se ti to vyplatilo, ale změna tarifu jen 1* ročně, aby se zamezilo spekulacím. Nebo ad1)
Máte chytrý elměr, můžete mít spot, nebo třeba několik různých VT a NT vyhlašovaných v předstihu dle situace, ale pro toho, kdo se přizpůsobí výhodnější, než ad1), nebo ad2). Ale samozřejmě si můžete zvolit i ad1), nebo ad2).
V každém případě je nyní těsně před masovým zavedením chytrých elměrů pitomost zdražovat hodnotu hlavního jističe. Do budoucna to bude jen dělat problémy.
.
Ten příklad z článku, na kterém to celé stojí je ovšem špatně. Trefnější by bylo:
Dones mi prosím kuře na paprice, až ho doneseš, tak ti ho zaplatím. Pak byste se podívali do měsíc starého jídelního lístku, že je za 150 Kč + 10 Kč za donášku (zisk). On by ho koupil za 75 (protože na tu cenu mezitím zlevnilo) a potom by donesl účtenku, ale nechtěl by 75+10=85, ale 150+10=160.
Od počátku ta dotace totiž měla být postavena na přiměřenosti. A ta je určena a schválena (notifikována) EU na tuším 8,3% pro FVE. Přitom přiměřenost je ve směrnici EU nadřazené našemu nešikovnému zákonu o podporách (ale "okopírovanému" v podstatě z toho Německého). Tehdejší investoři měli být přinejmenším opatrní v tom smyslu, že zjevně nadhodnocenou (překompenzovanou) podsporu budou dostávat celých dalších 20 let. Tenkrát už bylo veřejně známo, že je ta podpora nadhodnocená a dalo se počítat s tím, že bude snaha ji snížit na hodnoty dle směrnice EU i zpětně. Stát na to totiž má legální možnosti (i když je to "na hraně"). Třeba změnou daně, jak se to udělalo. Tím spíše, že návrh na snížení podspory byl už podán, později i schválen.
Oni šli do rizika, že se nepostaví a nepřipojí včas a nedostanou ani tolik, kolik dostali se snížením podpory. Taky se připojovalo hromadně k 31.12. se spoustou podvodů.
Je to stejná strategie, jako v 1938. Dávat vůči ústupkům stále stále tvrdší požadavky, aby nešly splnit. Ostatně nebylo by to poprvé, co se Putin inspiroval u Hitlera.
Ekvivalentem tehdejšího zabrání našich pohraničních pevností je nynější požadavek na neutralitu Ukrajiny a odzbrojení většiny jejich armády.
Ostatně, jak to Putin má s dodržováním smluv je zřejmé na ruských zárukách uzemní celistvosti Ukrajiny za odevzdání jejich jaderných zbraní.
Vyšší platba za jistič je dnes jediný nástroj na to, aby distributor získal peníze na pokuty za nerovnoměrný odběr elektřiny, což je největší problém současné distribuční i rozvodné sítě kvůli OZE.
Pomocí HDO to nejde řešit.
Právě, že ne.
Daleko lepší nástroj by byla drahá elektřina i distribuce ve VT a levná v NT. Vysoká platba za jistič a to i v případě dvojtarifu povede k tomu, že lidé nebudou odebírat více elektřiny při nízkém zatížení, aby o to méně mohli odebírat ve špičce.
Chceme aby se do budoucna prosadila flexibilita pro stabilizaci sítě a výroby elektřiny pomocí akumulátorů, ale už dopředu se ji snažíme co nejvíce zdražit.
Vsadím se, že jak se jednou zdraží platby za jistič, tak už je nikdo zpět nesníží.
Nejde přece jen o přímotopy, zvláště, když jejich tarif už moc flexibility nedává.
Něco jiného je NT na 8 hodin. S tím už by se dalo něco dělat i v případě HDO. Jenže nedělá. Takže mám obavu, že se stejně nevyužije možností, které budou dávat chytré elměry.
Kromě toho je spousta možností využití 8 hod. NT a tak pomoci distribuční soustavě, případně i výrobcům elektřiny udržet tu v každém okamžiku nutnou rovnováhu výroba-spotřeba. Kromě ohřevu TV třeba odložený start pračky a sušičky, pekárny na chleba, myčky.
Jenže návrhy byly a znovu jsou: co nejvíce plateb za hodnotu jističe. Pokud vím, tak na příští rok je už dost vysoké zvýšení schváleno.
HDO na FVE nefunguje, protože sluneční dny se neřídí podle plánu HDO.
Ale i HDO jde řídit podle slunce. Ono totiž vychází a zapadá každý den v přesně známém čase. Mění se jen oblačnost.
Nehledě na to, že technicky by byla i možnost den předem v aplikaci v mobilu sdělit: zítra bude NT od-do. Některé spotřebiče se na signál HDO zapnou samy, zbytek můžou odběratelé dle možností a libosti.
Větší problém je míra akumulace (omezená doba, kdy neposkytnete NT), ale to stejně chytré elměry neřeší.
Samozřejmě zavádět nyní něco podobného už je nonsens, když se začínají montovat chytré elměry.
Nicméně nevyužívají se zdaleka ani možnosti HDO alespoň, jako dříve. A já mám obavu, že se stejně nebudou využívat ani možnosti chytrých elměrů. Zvláště, když se plánuje co nejvíce plateb podle hodnoty hlavního jističe, což jde proti myšlence flexibility.
Jo, taky jsem koukal, kde v článku bude zmíněn bojler a vazba na spotové ceny. A nenašel jsem... V ceníku ČEZ-Distribuce je zmíněna služba SPOT, vázaná na denní ceny, kde se ale pro jistotu důrazně píše, že se nejedná o produkt pro drobné indiviudální spotřebitele. Pokud by šlo o to, umístit někam špičkové přebytky OZE, tak bojlery a větší akumulační zásobníky pro vytápění nejsou vůbec marný nápad. Asi jejich čas ještě nepřišel. Asi ten elektroměr není dostatečně levný, ve srovnání s odběrem běžné domácnosti. Pro optimální úroveň nahřátí bojleru a spínání při různých cenách by se dalo pracovat se statistikou a případně zohlednit i nějaké předpovědi... jako základ jde víceméně o to, dostatečně dimenzovat objem zásobníku vzhledem ke spotřebě, aby bylo s čím pracovat.
No právě. Představte si (a jeden čas jich bylo poměrně hodně) akumulační elektrické topení spočívající ve velkých akumulačních vodních nádržích, které se nahřívaly jen 8 hodin denně v době, kdy byl elektřiny nadbytek a nízké zatížení sítě.
Jenže takové topení vyžaduje cca 3*silnější jistič, než přímotopy. Takže při vysokých platbách za jistič a příznivém tarifu pro přímotopy by si to pořídil jen blázen. A to byly návrhy násobného zdražení platby za jistič.
Dnes by to šlo vylepšit akumulačním ohřevem pomocí TČ, ale zase, proč by to někdo dělal, když s TČ má sazbu ještě výhodnější i bez drahých nádrží.
Stejně by to ale dopadlo s akumulací do akumulátorů. Proč by někdo poskytoval flexibilitu, když za to ještě bude "pokutován" vysokými platbami za jistič.
Principiálně byl systém HDO vymyšlen tak, aby flexibilitu cukroval odjakživa, ale následně se ukázalo, že se přímotopy místo do novostaveb s dobrou izolací montujou všude, protože je to laciné, a pak lidem vadí, že mají zimu, tak se možnosti řídit odběr postupně zpřísňovaly, až si nerdi s dvojtarifem podle spínaček vařili i kafe. To sice flexibilita na straně poptávky byla, ale ne řízená potřebami sítě.
Platba za jistič měla a má smysl jenom s elektroměrem, který počítá jen kilowatthodiny na jednom nebo dvou počítadlech. Když si s elektrárnou domluvíte, že elektřina může stát každou čtvrthodinu jinak, jako to mají velcí odběratelé, tak není důvod, abyste platil pálku za jistič.
Nejde přece jen o přímotopy, zvláště, když jejich tarif už moc flexibility nedává.
Něco jiného je NT na 8 hodin. S tím už by se dalo něco dělat i v případě HDO. Jenže nedělá. Takže mám obavu, že se stejně nevyužije možností, které budou dávat chytré elměry.
Kromě toho je spousta možností využití 8 hod. NT a tak pomoci distribuční soustavě, případně i výrobcům elektřiny udržet tu v každém okamžiku nutnou rovnováhu výroba-spotřeba. Kromě ohřevu TV třeba odložený start pračky a sušičky, pekárny na chleba, myčky.
Jenže předpovědi výroby FVE se dělají na druhý den a ani tak se často nedosahuje dostatečné přesnosti.
Úspora užitím HDO spočívá především v tom, že se sníží odběr v době špičky. Jestliže se navíc trefíte do nadvýroby FVE, tím lépe. Ale ta úspora ohledně využití OZE je tam i v případě, že nesvítí naplno (letní podmračené poledne).
Jenže ve smlouvě máte napsané časová pásma a záruky, že bude "alespoň" atd. Abyste vyřešil problém s OZE, které způsobuje nepředvídatelné problémy, HDO nestačí. Stejně jako dříve zanikla denní/noční proud, zanikne i HDO ve prospěch samoregulace odběratelů na základě ceny.
Tarify mají běžně cenu elektřiny v nízkém/vysokém stejnou. HDO znamená "Hromadné dálkové ovládání".
HDO nezanikne asi ani s chytrými elměry. Používá se také na dálkové vypnutí FVE v případě nebezpečí přebytku elektřiny.
Ve smlouvě nemáte garantovaná časová pásma. Ta jsou pro každého odběratele (skupinu) jiná a je možno je měnit. Máte garantovánu jen celkovou dobu NT za den a nějaké upřesnění typu: v max. X částech s prodlevou max. Y. Dokonce je tam pasáž (nebo aspoň bývala), že v případě krize je možno po přechodnou dobu neposkytnout garantovanou dobu NT, což ale musí být později kompenzováno.
Takže minimálně částečně jde HDO řešit i problém OZE, ale neděje se tak.
Cena vysokého a nízkého tarifu je stejná, protože HDO nemůže vyřešit hlavní problém distributora, tj. nerovnoměrnost odběrů v síti. Pomocí HDO nelze aktuálně vyřešit situaci, kdy by distributor potřeboval prodat nadbytečnou elektřinu z OZE (protože by vám to zapínal v nepredikovatelnou dobu a nevyřešil by tím tu nerovnoměrnost).
Samozřejmě i HDO to může řešit, i když méně elegantně, než chytrý elměr v kombinaci se spotem. Ostatně proto bylo HDO zavedeno, aby se akumulační spotřebiče a částečně i přímotopy daly vypnout v čase VT, tedy hlavně ve špičce.
Není problém ty časy měnit třeba v létě NT v poledne, kdy se předpokládá nadvýroba ve FVE.
Průtokový ohřívač šetří spotřebu elektřiny, ale je proti bojleru náročnější na hodnotu jističe.
Nemusí. Už při minulém návrhu radikálního zvýšení poplatků za hodnotu jističe jejich obhájci doporučovali do instalace zařadit zařízení, které při takovém krátkodobém ohřevu vypne nějaký jiný zbytný výkonný spotřebič, jako je třeba elektrické topení, kde krátkodobé vypnutí ani nepoznáte.
Kromě toho je spíše častější, že místo akumulačního velkého bojleru se volí menší a levnější a ten se "na černo" připojí nastálo (i ve špičkách) i když se deklaruje tarif akumulace 8 hodin.
No a potom stačí pochopitelně menší jistič s nižším paušálem, (když se může nabíjet 24 hodin, místo osmi) kromě ušetřených peněz za bojler a místo.
13
Sledujících
0
Sleduje
13
Sledujících
0
Sleduje
Pan Vědec asi neví, že kysličník uhličitý uvolněný z vápence při výrově vápna se při tuhnutí malty opět naváže, takže výroba vápna je z hlediska CO2 neutrální.
3 odpovědi
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
To je sice pravda, ale na to pálení ještě potřebujete hodně energie a to je další CO2 navíc.
U cementu se při tuhnutí téměř žádný CO2 nepohltí.
Pan vědec to určitě ví, ale asi nechtěl zabíhat do podrobností.