To je moc dobře, že se to více řeší. Moje77letá mamka měla před 5ti lety nerozpoznanou osteoporozu, velké bolesti páteře....obvoďačku to vůbec nenapadlo, dělala z mámy hysterku. Několikrát ji RZ převezla s velkými bolestmi do nemocnice a šup s ní hned domů s nějakými léky na bolest...Až po měsících bolesti nakonec v nemocnici kde jim spadla z postele, na to přišli, pozdě a mamka tady už bohužel není....Měla i zastaralé zlomeniny páteře, nemohla pak sedět. Já jsem byla raději na vyšetření a zatím ok, budu si to hlídat sama, jen nevím v jakém časovém horizontu.....
Ruku na srdce - proč má většina dětí dnes špatnou výslovnost, hrubou a jemnou motoriku, problémy s pozorností...atd. Vidím to denně v MŠ. Děti nejsou dostatečně vedené z domova - neumí držet lžíci, pastelku, oblékat se, uklízet po sobě.....nejsou samostatné, vše se točí kolem nich nebo jim doma chybí dostatek pozornosti, důsledné, ale přívětivé vedení, bohužel. Pětileté dítě mluví tak, že mu nerozumíte, obléká ho v šatně rodič, sotva nakreslí sluníčko natož postavu....atd.a takových dětí je dnes plno. Vše jde z rodiny, samozřejmě jsou výjimky a určitá postižení. Ale ovládat mobil a PC umí dokonale, no je taková doba. Ve školce to dítě nedožene, snad něco, ale rodina je prvořadá. Mluvte s dětmi, nejen na ně, určete jim hranice, nějakou zodpovědnost, je potřeba více komunikace a společných aktivit, ne jim dát do ruky mobil nebo přemíru kroužků....Dítě potřebuje dobrý vzor v rodině a jasná pravidla k tomu, aby z něj nebyl neurotik nebo sebestředný jedinec.
Je dobré postup lékařů prověřit, bohužel to mamince život nevrátí....Mám vlastní zkušenost, kdy jsem bojovala o život při porodu - konec pánevní, sono tenkrát nebylo, porod chtěli lékaři přirozenou cestou, neotvírala jsem se dostatečně, byla jsem 6hodin na sále, zvyšoval se mi tlak, šílené bolesti, zvracela jsem....stále čekali do doby než jsem zkolabovala /eklampsie/ a museli provést narychlo sekci. Syn i já jsme přežili, on s jizvou na hrudníku, já na ARO s traumatickým zážitkem.V té době se nic neprošetřovalo, asi by to bylo k ničemu, ale dnes bych to jistě řešila.
Učitel je jenom člověk....samozřejmě by se neměl nechat unést. Po nás kdysi házeli houbou či křídou, a to na střední škole. Nikdo si nestěžoval, asi jsme prostě více cítili vinu za naše nesprávné chování a různé pubertální provokace. Rodiče nás ale většinou vedli k úctě k učitelům a starším..... ještě by nám doma vyčinili. Souhlasím, že vše jde z rodiny. Slušnost se celkově nějak vytrácí.....Vidím to denně již v MŠ, kdy rodiče mají často problém pozdravit, co pak můžeme chtít po dětech.
Veřejnosti se předkládají opět nepravdy. Po 40ti letech v Mš a s vedoucím příplatkem je moje čistá mzda cca 32tisíc! Nevím kde se tedy berou tato uváděná čísla. Je to k pláči. Z nadtarifu neuvidí často učitelé nic, ředitelé z tohoto balíku budou dorovnávat platy provozním. Je to moc smutné a je to špatně......
Ona diskriminace je zavádějící a dá se brát z obou stran...Dnes je kritériem k přijetí věk dítěte, dříve bývala zaměstnanost. Jako matka s 3letým dítětem bych se dnes také zlobila, že nemohu nastoupit zpět do zaměstnání a přednost na přijetí mělo starší dítě matky na RD, kde by nepřijetí nebylo tak bolestné. To je možné brát zase jako diskriminaci rodiny.... Pracuji celý život v MŠ - dětí matek, které jsou doma s mladším, je u nás celkem hodně. Přicházejí většinou mezi prvními a odcházejí pozdě odpoledne.....Toto nechápu, děti tráví v kolektivu celý den! Často jde o děti sotva 3leté, nevyspělé, plačící....ty by potřebovaly ještě hlavně maminku, ne kolektiv. Samozřejmě je každé dítě jiné, nedá se srovnávat....Někdy mi připadá, že školka supluje to, co by měla dělat rodina. My učitelky si musíme poradit, ale někdy je nám dětí líto. Jak tady někdo komentoval- je pravda, že i starší děti jsou nesamostatné, mají vady řeči nebo málo mluví, neumí se oblékat, jíst...atd. a má je to naučit školka? Podle vývojové psychologie by mělo být dítě ve 3 letech schopné, tedy zralé na život v kolektivu, není to ovšem pravidlem.... Pokud nemusíte, nespěchejte. Věty typu on má rád děti... to je sice hezké, někde v parku, na pískovišti si hraje pěkně vedle Aničky.... ale má jistou, že vás má za zády, že jste tam s ním.....
Každá mimce má dvě strany, ale....Odkladů je vážně hodně a někdy opravdu zbytečných, rodiče chtějí často dětem prodloužit dětství, no popravdě spíš sobě klid....Vidím to denně ve školce a někdy opravdu některé rodiče nechápu. Děti jsou nesamostatné, špatně komunikují, neumí se vysmrkat, obléknout...atd. A to jsou předškoláci. Jsme vesnická školka, hodně matek je na mateřské s mladším, starší děti tráví ve školce celé dny od brzkých hodin, stále i o prázdninách. Rve mně srdce když ráno dítko pláče v šatně a žadoní, že by chtělo jít někdy po obědě a maminka s mladším sourozencem mu odpovídá - zlatíčko půjdeš až po spinkání....Proč to někdy nejde?! Být s vlastními dětmi? Samozřejmě jsou výjimky. Rodina by měla být hlavním bodem výchovy, školka vzdělává a doplňuje výchovu, nenahrazuje....A poznámka k psychologům - pokud dítě má nějaký problém měl by chtít vždy posudek ze školky, ne pouze co mu tam maminka převypráví ze svého pohledu. Stalo se nám, že u dítěte, na které rodina zřetelně kašle - v 5ti letech začalo teprve patlat, je celkově opožděné, maminka psychologovi sdělí, že dítě nezvládá režim školky....není to pravda. Je to normální kluk, šťastný když se mu někdo více věnuje.....Děti jsou zrcadla rodinné výchovy.....tam je začátek všeho....
Tedy článek jsem přečetla a je mi líto autora.....No, popsal zde své pocity, školku svého dítěte vykreslil - dle své zkušenosti a svých požadavků mu nevyhovuje téměř nic, pak nezbývá tedy než dát dítě do jiné, s jiným přístupem. A nejdřív se tam jděte alespoň na půl dne podívat.....Já zase popíšu svoje zkušenosti -vždyť vy urážíte v článku učitelky, jejich práce je náročná a obdivuhodná, celý den být ve střehu, odpovídat stále na všetečné otázky, řešit dětské spory, pláč a stýskání, reagovat na zdravotní problém....atd. a u toho děti něco naučit, ne jistě jak stádo ovcí, to bývalo za totality. Ano, učitelka je náhradní maminka, babička, kamarádka, herečka, zpěvačka, pečovatelka,.....pro 20 a více dětí je zodpovědná za jejich bezpečí a zdraví. Děti si hračku samy vybírají, cvičí na nářadí, venku jsou denně za každého počasí, chodí do lesíka, kreslí, modelují, stříhají, počítají....a samozřejmě dovádějí, s tím, že se dodržují jistá bezpečnostní pravidla. Tomu jak autor vykresluje ticho nikde ani smítko se musím smát....Když se tvoří je nepořádek všude a když je karneval a ap. to je teprve mazec....Děti jsou ale daleko divočejší a hrát si moc samy neumějí, jsou celkově nesamostatné, o řečovém projevu ani nemluvím, je to často katastrofa. Znám spoustu fajn učitelek, jsou moderní, hezké a bezva, kreativní, plné nápadů a svoji práci milují. O věku a vzhledu to ale nebude, že.......
Naše školství jde strmě dolů již nějakou dobu....stále nějaké změny, co dobře fungovalo se zrušilo....Začíná to již v MŠ - spousta odkladů, často zbytečných, počty dětí vysoké, malotřídní škola, kam chodí cca 30 dětí a poblíž ve městě je základka, asistenti, protože specky se zrušily....atd. Někde je to mazec.
Víte ono je to tak, že učitelky Mš mají 8 týdnů dovolené....Během roku si téměř žádné volno nečerpají, snad Vánoce. Věřte, že práce to je náročná a je potřeba vysadit. MŠ je vzdělávací instituce, takto se ale na ní často nepohlíží. Vím, že je těžké zajistit dítěti hlídání, ale jsou dětské skupiny, chůvy či jiné soukromé instituce, často si též ale školky mezi sebou vypomůžou. Prarodiče jsou mladí a nemají čas hlídat jako to bývalo dříve, bohužel. MŠ jiné prázdniny ani volno jako základní škola nemá, nárok na uzavření je ze zákona právě v létě.....
Pročetla jsem některé komentáře a reaguji. Pracuji ve školce a věřte, že většina učitelek nemocné děti řeší, jsou ale i ty, které se s rodiči opravdu nechtějí dohadovat. Je to odpovědnost rodičů a setkávám se často s tím, že dítě je uzdravené za jeden- dva dny....Často rodič zamlčí, že dítě mělo problém a dozvíme se to během dne až od dítěte. Určitě neposíláme domů pokud trochu zakašle nebo kýchne. Jsou rodiče, kteří si dítě vyzvednou bez řečí, ale i tací, kteří by si šli na vás klidně stěžovat. Tu zkušenost bohužel mám a matka, která pracuje ve zdravotnictví, na mně ječela jak pominutá...ona musí do práce přece i s teplotou! Ve školním řádu samozřejmě máme že do MŠ chodí ZDRAVÉ děti....
Vidím to ve školce každý den....jen několik dětí má správnou výslovnost, některé děti nemluví ani ve 3 letech / tím myslím alespoň tvorbu několika slov /, na mluvené slovo často ani nereagují - nejsou na to z domova zvyklé, ale mobil a chytré hodinky ovládají...Neumí se obléknout, správně držet tužku, najíst se, rodiče často vůbec neposlechnou....Samozřejmě jsou výjimky, ale celkově je to špatné. Jak se píše výše - společně mluvit, hrát si, věnovat se pohybu, pracovat...Strašně čas utíká a nic se nebude opakovat.
Někdy mi je těch mrňousků líto - nejsou jim často ani 3 roky, mamka doma s mladším děckem a to starší šup do školky, a na celý den. Argument, že dítě potřebuje kolektiv - jistě, ale ne ve 3 letech. Když jde matka do práce tak se nedá nic dělat, ale pokud je doma s mladším dítětem, proč? Prostě to tak dnes je. Škoda, protože toto období je to nejkrásnější, dítě je jako houba- nasává vše a co do něj vložíte v tomto věku je zásadní - a už se nebude opakovat......
Platí na stromy vysázené až od roku 2014? Máme cca 4metry od pozemku stromy souseda na chalupě, vzrostlé, staré 20let , 12m vysoké- vrba jíva, javory, borovice.....částečný stín na dům po 14hodině, postupně do 17 hodiny stín na třičtvrtě zahrady a bazén, hromady listí, plné okapy a kořeny můžou už lézt daleko k nám... Bývalý soused jezdil málo a stromy byly nižší, tolik nestínily, pak onemocněl a nejezdil vůbec, nebylo s kým řešit. Nyní noví majitelé, ústně a slušně jsme je žádali o řešení, jejich odpověď byla celkem arogantní, chtějí mít soukromí /stromy jsou na konci jejich pozemku a jejich chalupa od nich vzdálená cca 200m! /. Stromy stíní tam, kde by šlo slunce normálně do 18hodin- na JZ. V domě je brzy tma, je tam vlhko a slunce by zde bylo potřeba co nejvíc. Možná bychom dle nového OZ s žalobou uspěli, ale do toho se mi vážně nechce. Je to vždy o lidech a se sobcem se těžko domluviš.....
Syn se nám narodil v roce 1985, nakonec císařským řezem. Zážitek mám opravdu strašný - sono v nemocnici tehdy nebylo, jen v Praze, kam mně už nestihli převézt, zjistilo se, že syn neleží hlavičkou, přenášela jsem asi 10dní....Provokačky nepomáhaly, až asi po té třetí se porod od večera začal pomalu rozjíždět, ráno mně dali na sál, kapačky, šílený bolesti v jednom kuse, bolest hlavy, zvedal se krevní tlak, zle od žaludku, zvracení....bolestí jsem opravdu křičela- nešlo to vydržet....prostě jsem se neotvírala, syn šel nožkama. Žádná podpora, žádná empatie, spíše opak, lékař se choval jako k hysterce. Na sále jsem takto ležela 7hodin, než začal kolotoč- eklampsie, boj o životy nás obou- já na ARO, malého řízli na hrudi, má pamětní jizvu. Syna jsem viděla až za několik dnů. No přežili jsme bez trvalých následků, ale trauma to tedy bylo. Dnes bych lékaře žalovala za špatně vedený porod. Druhý syn se narodil normální cestou bez komplikací, ale strach jsem měla veliký.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ne každému sluší když rapidně zhubne...mně se víc líbila baculatejsi.Ale nervy dělají své,sama jsem zhubla 8kg za tři měsíce že stresu a je to špatně.....