Ano, dříve to byla čokoláda s arašídy a ovocným želé. Když jsem si ji před několika lety koupila po delší době, zjistila jsem, že v celé tabulce nebyl ani jeden kousek želé. Myslela jsem si, že to byla náhoda, prostě zmetek. Ale nebyla to náhoda. Velmi brzy jsem se přesvědčila, že podíl želé i arašídů se postupně zmenšuje, stejně jako se snížila kvalita čokolády.
Takže, Studentská pečeť už není to, co byla a už ji nekupuji. Výrobce se může stydět. Ale to bych asi chtěla moc, že?
Žádná kadeřnice nedává šampon na dlaně a pak na vlasy. Kadeřnice naředí šampon vodou a tím pak vlasy myje.
Místo kondicionéru opláchnout vlasy studenou vodou, která vlasy "uzavře". Není to příjemné, ale účinné.
Jablečný ocet nebo citron pomáhají pro zlepšení lesku.
Naše babičky tohle dobře znaly.
A také pravidlo o každodenním kartáčování vlasů, myslím, že jednou paní Stella Zázvorková vyprávěla o pravidlu 100 x každý večer.
Autorka má v hlavě guláš. Takže:
1) ano, existovaly pionýrské tábory organizované místními pionýrskými skupinami. Ty, které jsem měla možnost vidět, byly většinou "převlečené" skautské odíly.
2) většina dětí jezdila na tábory ROH, později LDT
Na táborech ROH/LDT žádné buzerace nebyly (poprvé jsem byla v roce 1958), pokud tedy za buzeraci nepovažujeme požadavek uklidit si své věci, umět si zavázat tkaničky, čistit si zuby. A ano, některé tábory byly luxusnější, jiné méně.
Jezdila jsem na tábory až do 8. třídy, později jako vedoucí více než 25 let. Program tábora jsme připravovali už od podzimu a snažili jsme se, aby si děti ty 3 týdny užily. Zažili jsme spoustu legrace a jako dospělí jsme odevzdávali děti zdravé a spokojené i když sami jsme byli někdy (zvláště za deštivého počasí) úplně vyčerpaní.
A víte čeho si dodnes nejvíce cením? Když jsem se dětí ptala, co se jim nejvíc na táboře líbilo, odpovědělo mi několik dětí v průběhu let: Nejhezčí bylo, když jsme si povídali a vyprávěli.
Cvičila jsem na spartakiádách jako Žákyně a později i jako Žena, V roce 1980 cvičení Žen nebylo zrovna vydařené, ale pamatuji se, že při jedné ze zkoušek se mluvilo o sletech a spartakiádách a politice. V naší skupině byla jedna žena, tehdy již důchodkyně, a ta nás chvíli poslouchala a pak s úsměvem řekla: Víte, ti nahoře si myslí, že je tohle spartakiáda. Ale moje generace ví, že je to maskovaný sokolský slet!
Tak to měla autorka zajet do Kostariky. Tam jsou vidět nejen leginy, ale hlavně LESKLÉ leginy +krátké topy ve stejné lesklé barvě na zadcich typu pivovarských koní(výraz mého otce). A to na dívkách předp. podle tváří od cca 18 let, ale make upem a postavou o 15 let starší, maminky nad 35 za ruku s dítětem ve stejných lesklých "kompletech" a asi uměle vytvořeným pozadim
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
A?