Tak já kdysi udělala totéž. Za socíku. Tehdy jsem měla roční dceru s bezlepkovou a bez mléčnou dietou. Tenkrát ještě potraviny pro bezlepky běžně nebyly, jen na vybraných místech a ne tolik. V jednom obchodě měli sójovou mouku. Já tam přišla a už nebyla. A jedna starší paní jí měla nasyslenou v košíku v pěti kusech. Chlubila se druhé, že to kupuje pro kuřata, že jí po tom krásně přibývají. Já byla docela zoufalá, potřebovala jsem tu mouku pro dceru. Takže jsem s klidem milé paní sáhla do košíku se slovy":Dovolíte, já to nutně potřebuji pro dceru, ona má bezlepkovou dietu" a dvě mouky jí z košíku vytáhla a dala do svého. Paní koukala jak puk, ale byla zticha.
Bohužel máte špatného doktora. Jedna rada. Zkuste najít jiného. Ne všichni jsou takoví. Moje kamarádka, o deset let starší měla tentýž problém. Našla jinou lékařku a je spokojená. Já jsem o tři roky starší. Mám od narození genetickou vrozenou vzácnou formu neuropatie, z toho i další problémy. Ale nikdy nikde jsem se s takovým přístupem nesetkala.
Pane autore, nechte se vyšetřit dr. Chocholouškem. Jak Broučky, tak Pohádky ovčí babičky jsem milovala a žádnou psychickou újmu jsem z toho neměla. Moc se mi líbilo, jak ta babička sedí v křesle, plete tu punčochu a tahá za zvoneček. A moc jsem se bavila na hloupostí vlků. Protože beránek to vždycky vyhrál.
Ten film je jedna velká satira. V tu dobu bylo pohostinství opravdu v takovém stavu, že se skutečně na číšníka čekalo neskutečně dlouho a knihkupec měl tak mizerný plat, že platit alimenty, zabezpečit rodinu a užívat si se slečnami, tak by si musel opravdu přivydělávat, aby rodinu zabezpečil. V tu dobu jsem v knihkupectví pracovala,vím, kde prodejna z filmu byla a vím, taky, že se v něm objevili dva skuteční zaměstnanci z té prodejny.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Že mi tu měli 23°. Hlavní město Praha vesnice Horní Počernice.