Zrovna jsem dal v práci výpověď, ale ne proto, protože bych nechtěl pracovat. Šéf podporoval jednoho kolegu, ať si připisuje mojí práci za svou, i potom, co jsem po daleko zkušenějším (o 8 let) kolegovi opravil chyby, které by se klientovi určitě nelíbily. Jakmile jsem se to dozvěděl, tak jsem přes víkend přemýšlel a v Úterý jsem dal výpověď, bohužel na začátku měsíce. Do teď sleduju různé manévry, jak se šéf snaží vyšší vedení přesvědčit, že to není chyba jeho ani kolegy, ale kohokoliv jiného. Toto jsou jen dva moje problémy s mnoha - např. nedodržování pracovní doby, překračování povoleného času na oběd minimálně ještě jednou tolik, ats. To není, že by mladá generace nechtěla pracovat, ale to, že se umíme ozvat, když se nám něco nelíbí. Řadě z nás nejde vyhovět, to přiznávám, jako generace jsme dost rozmazlení, ale lidem jako mně vlastně jen stačí úcta k mojí práci a k mému úsilí.

To by sedělo.

Jsem ročník 02 a šli jsme v kvádru všichni kluci, všechny holky v šatech. Nadále si myslím, že oblečení opravdu jde stranou, a že se počítají jen a jen vědomosti.