Kvůli čemu chcete vztah zachránit?
Je to kvůli lásce k partnerovi, je v tom ublížené ego nebo snad strach zůstat sama a po letech si žít po svém?
Nikdy bych už chlapa o nic neprosila,z toho jsem už vyrostla.Je to můj pohled a názor,ale prosit muže,aby nespal s jinou ženou-což je ve vztahu normální nelézt cizím do postele-je velmi ponižující.
Ponižujete se…
Udělejte něco správného, začněte se dívat na svoji spokojenost.
No nevím,nevím...
Mám dvě děti a je vyčerpávající jim něco vysvětlovat, kde je potom na starost 20 a výše dětí.
Ve škole jsem dělala praxi kvůli kurzu asistenta pedagoga. A moc to těm učitelům nezávidím.
K učení mají ještě spoustu administrativy a věřím, že spousta z nich trpí syndromem vyhoření.
Co člověk to názor.Ale vše není jen bílé a černé.
Každopádně...a to je můj názor...by se mělo změnit celé školství,osnovy a vůbec přístup k učení.
V severských zemí se lidé do školství přímo hrnou.
Jak je to tedy možné?
U nás je celá struktura společně s osnovami a přístupem sto let za opicemi.
Tyhle diskuze nechápu,jedni nevěru obhajují,pro druhé je to masakr...
Žádný člověk není povinnen cokoliv po druhém vyžadovat nebo druhého přizpůsobovat svým potřebám.
Pár znamená dva...mluvit,mluvit,mluvit...
Pokud člověk cítí v čemkoli nenaplnění,měl by to partnerovi říct.
Jenže my si myslíme, že všechno půjde samo, že se naše požadavky vždy splní,aniž bychom pro to něco udělali sami.
Pokud mám málo sexu,prvně to řeknu partnerovi, zkusíme SPOLU najít nějaké řešení.Tak je to i s osamocením a podobnými problémy...
Pokud SPOLU lidé nenajdou řešení ke spokojenosti obou,potom by měli ze vztahu odejít a neubližovat si.
Být nevěrný a ještě to obhajovat a rochnit se v tom,je vědomé lhaní a dělání z partnerů blbce...
To by neměl nikdo nikomu způsobovat.
Mým názorem je, že každá škola by měla psychologa zaměstnávat.
Žáci na 2. stupních jsou školou už více poznamenáni a psycholog by jim mohl pomoci.
Školy nedělají nic pro psychickou pohodu dětí.
Nebo ať ministerstvo změní osnovy... určitě bych přidala do hodin péči o duši,debaty,besedy o emocích ve třídách mezi třídním učitelem a dětmi.
Každý učitel by měl projít nějakým výcvikem nebo kurzem.
Dále by škola měla dětem poskytnout podporu a motivovat je k tomu ať vyjadřují svoje názory a hlavně strachy a obavy,dále spolupracovat s rodiči(smutné je že ne každý by měl o to zájem).
Ne všude jsou relaxační zóny,tam by mohlo školství a naše ,, ctěné ministerstvo" zainvestovat.
Děti se hroutí s dosavadní nastavení jim přestává dávat smysl.
Tady vidíme a slyšíme ten generační vzorec,který se táhne staletí.
Už jen věta:,,Je to moje dítě,tedy si s ním můžu dělat co chci."
Jako by se jednalo právě o ten telefon nebo tablet.
Slyším v tom projev moci a přivlastnění...
Nebavíme se o věci,ale o živé osobě...o duši,kterou chceme potrestat.
Až se muži této paní nebude líbit její chování(nebo naopak),tak si dají pohlavek nebo výchovnou facku.
Protože k tomu bych to mohla přirovnat,no ne?
A v čem se to potom bude lišit od výchovné směřováno k dítěti?
Vůbec...ale vůbec si neuvědomujeme,jak stejné tyto na první pohled rozdílné situace jsou do p....e jedno a to samé.
No nevím...
Otázkou je,jakým způsobem ho paní provokuje?
Člověku můžou ujet nervy,ale facka se mi zdá hodně.
Ale reakce odborníka je, se mě osobně zdá, přehnaná.
Hádky se dají řešit jinak.
Buď má paní úžasnou schopnost dlubat do vosího hnízda nebo ze slepoty omlouvá mužovo chování ... a to větou,kterou si násilné chování protějšku omlouvají všechny slepé oběti...,,Já za to můžu."
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Konečně něco,z čeho mi jde husí kůže.
Děkuji za úplně jiný úhel pohledu🍀
1 odpověď