Přechylovaní zahraničních i domácích jmen by mělo být zachováno, určitě aspoň od druhého až sedmého pádu.

Co mi vadí víc je čím dál větší užívání 1. pádu při oslovení. Pane Smrk, pane Švec, pane Vomáčka. Místo pane Smrku, pane Šveci (Ševče), pane Vomáčko.

Ještě víc mi vadí užívání nových genderově vyvažených patvarů jako je například 'hostka'. A co mi tedy trhá uši je výrazivo' bysem, by sem, by jsem, bysme, by sme, by jsme, místo 'bych, bychom.'