Tak konečně někdo řekl otevřeně a na plná ústa, co je cílem celého tohoto vyprovokovaného konfliktu. Doposud byla zkušební střelnicí východní Ukrajina, teď už to má být celá východní Evropa. Když jsou Britové tak žhaví na boj s Rusem, tak ať napochodují do Ruska a tam mohou bojovat dle libosti, už to v dějinách zkoušel kdekdo. A nás ať laskavě vynechají. Jaký je na ně spoleh, to jsme viděli názorně v osmatřicátém v Mnichově.
"Stačí se dnes projít po městech a porovnat si současnost s dobovými fotografiemi z konce konuistické éry." (Samozřejmě má jít o komunistickou éru, ale to nebudu komentovat.)
Jo, projděte se třeba po Janově, po Mojžíři a po řadě dalších míst, která byla tenkrát normálními sídlišti s běžným obyvatelstvem.
Ten nový jídelní stůl je rustikální?
A to "posezení" u okna je asi za trest. Tenká matračka, sednout si vlastně není jak - není se o co opřít, leda o ta holá prkna v pravém úhlu po straně, ale to zase musíte sedět s nohama nahoře. Není kam s rukama. Za chvíli to musí pekelně tlačit ze všech stran. Leda si tam tak na chvíli lehnout, jestli je to dost dlouhé. V létě je tam horko, v zimě zima. Na čtení je nejlepší se posadit do pohodlného křesla s područkami a s vysokým pohodlným opěradlem i na hlavu.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Často si říkám, jak si ti, co tvrdošíjně stojí ve dveřích a neuhnou, představují, že lidé vystoupí a nastoupí (a že jich bohužel není málo). Stejný případ jsou lidé na nástupišti, kteří se chystají nastoupit a ve chvíli, kdy metro / autobus / tramvaj přijede, vytvoří hradbu těsně přede dveřmi, takže není kam vystoupit a jak odejít. Začínám slušným "s dovolením", v případě potřeby i vícekrát, ale když nijak nereagují, ani se nesnaží alespoň trochu uhnout, a nejsou to lidé nepohybliví nebo nemocní, nebo prostě s nějakými problémy, jdu takzvaně skrz ně - strčím do nich, šlápnu jim na nohu, otočím je za bágl. Je mi to samotné nepříjemné, jsem zvyklá jednat s lidmi slušně, ale času na výstup / nástup je málo a jinak to bohužel nejde. Bývají dost překvapeni. Naštěstí to zase není tak často.