Vloni jsme jeli autem to Mazzarónu a na rozdíl od autora, který vyhledával nejdražší benzínky, se nám s pomocí mapy.cz a dalších aplikací dařilo hledat ty (skoro) nejlevnější. Zdaleka to nebyl takový Armageddon. Jestli si dobře pamatuji, ve Španělsku stačilo sjet pár set metrů z dálnice a rázem byl benzín za 1,25, ve Francii okolo 1,45. Švýcarsko jde projet na jednu nádrž od Lichtenštejnska po Ženevu, jejich dálniční známka za 40 CHF je za hubičku ve srovnání s tím, kolik by stála alternativní trasa přes Francii. Nijak zvlášť jsme se neomezovali, dokonce jsem udělal tu chybu, že jsem do Andorry přijel s plnou nádrží a tam byl benzín fakt za hubičku. Nikde se nám nezdálo, že by to bylo drahé. V přepočtu přes poměr kupních sil stál v roce 1989 u nás benzín asi 110 současných Kč/litr, takže dneska snad není o čem mluvit napříč celou Evropou.
Zajímavé. Byli jsme tam v lednu a nikdo nezuřil, všichni ochotní a usměvaví, ceny velmi přijatelné. Ubytování jsem vybíral docela pozdě a přesto ještě byla velká nabídka. Ceny letenek nízké. Potíž byla akorát s tím, že obrovské množství turistů letí na vlastní pěst, takže v autopůjčovně na letišti byla fronta na 3 hodiny a v letoviscích byl opravdu hustý provoz, ale třeba pyramidy a muzeum Thora Heyerdahla v Güímaru byly poloprázdné, ZOO Jungle park na pohodu, pláže v Los Christianos a Las Teresitas poloprázdné, přitom se koupat dalo. Navečer jsme s dětmi jezdili právě do Güímaru na parádní dětské hřiště, kde si zablbly s místními dětmi.
Vloni jsem se účastnil Velkopátečních obřadů v chorvatském Trogiru. Z kázání v chorvatštině jsem zachytil jen trochu, ale nosná myšlenka mne zaujala: bylo o Pilátovi: nechť se každý z nás zamyslí, kolikrát se už tím Pilátem stal, když nezabránil zlému skutku se slovy "co je mi do toho", "mne se to netýká" atd. Nebylo to myšleno jako výzva k aktivismu v páchání dobra, spíš jako zamyšlení, nakolik nedokážeme rozpoznat, kdy se schyluje k průšvihu a propásneme možnost udělat dobrý skutek. On ten Pilát zřejmě nebyl zlý, jen tak trochu lhostejný.
V roce 2022 jsem byl nucen tankovat někde uprostřed Maďarska, když jsme přes něj projížděli na dovolenou. Malá venkovská pumpa. Pumpař uviděl českou značku a zamnul si ruce. Oni tehdy měli zastropované ceny benzínu, ovšem pro cizince stál přes 67 Kč za litr. Chystal jsem se kartou platit nějakých 45 000 forintů a jak na potvoru zrovna přestal fungovat karetní terminál. Po nějaké chvíli, kdy už byl benzín v nádrži a já u sebe hotovost ve forintech neměl, se zase zázračně opravil a platba proběhla. Co asi tak mohlo způsobit takový zázrak? Že by milý pán vykázal 50 litrů prodaných Maďarům (pokud evidovali SPZ, mohl jet "na kámoše") a rozdíl mezi zastropovanou a plnou cenou (cca 1 200 Kč) mu uvízl v kapse? To já jen tak na okraj, když tu čtu opakovaně o tom, jak "Orbán klepl zloděje přes prsty" :)
Tak zrovna v Portu a od Porta na sever se moc koupat nedá ani v létě. Zažil jsem tam u moře 18 stupňů i v srpnu. Atlantik není Středomoří a hlavně, je studený po celý rok. Na to, jak je Portugalsko malé, jsou rozdíly mezi oblastmi obrovské. V květnu může být klidně v Alenteju 33 stupňů a žně, zatímco na severu v Minhu bude u moře pořád 17 stupňů a vítr. Do Portugalska jsem jezdil často a zažil jsem i listopad v Beji, taky 14 stupňů a déšť venku, 15 stupňů a o trochu méně vlhkosti na koleji. Řešil to načerno propašovaný přímotop a víkendy trávené na jižním pobřeží, kde se od 13:00 do 14:00 dalo na sluníčku opalovat, ale pak přišel mrak a člověk musel z plavek do svetru. A teď pozor, koleje měly ústřední topení, akorát bylo porouchané a zřejmě na takovou speciální techniku neměli dost topenářů, protože se jim jej nepodařilo zprovoznit až do začátku prosince a to se v té kotelně pořád někdo "vrtal"... Ovšem za mě je to jedna z nejkrásnějších zemí Evropy, akorát to chce vzít auto a vypadnout mimo profláknutá místa, jako je třeba to Porto. Obrigado por reviver as memorias, senhora 🙂
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Fakt bych se upřímně zasmál, kdyby se přišlo na to, ty levné brambory jsou z Ukrajiny.