Na brejlích se šetřit (a tedy kupovat je v drogerii či kde) rozhodně nevyplatí.

Nicméně možnost by tu byla. Budete-li podstupovat operaci šedého zákalu, možná se vás zetpají, zda chcete lépe vidět na blízko či na dálku. Mne se zeptali, vybrala jsem si vzdálenost na čtení, a z mínus deseti dioptrií se staly dvě a půl. Ale chce to mít ten šedej zákal.

Na to, co se nosí a čemu odzvonilo, vám dlabu. Nosím si, co se mi líbí, co se hodí, co je dostatečně pohodlné, čisté, neodřené. Akorát preferuju sandály s plnou špičkou, kdo má koukat na ty moje kladívkový prsty. Mám baleríny z propletené kůže, už aspoň šest let, ty taky jdou.

Nejlepší na celý olympiádě byl skok o tyči a shozená laťka A.Amiratiho.

Krásný film Hostinec u kamenného stolu a tam opravdu nesnesitelná otravná manželka rady Dyndery, co ho nenechala ani pořádně najíst.

Zapomněli jste na řeckou kuchyni.

Z těsta z půl kila tvarohu jen dvanáct knedlíků?

Ať si to platí z kapesnýho.

Podle toho, s kým.

Druhýho nepředěláte ani ho nemůžete donutit k párové terapii. Co ale udělat můžete, je najít si psychoterapeuta a začít s individuální terapií. To můžete udělat sama.

Pokud se bude individuální terapie dařit, změníte se. Nejspíš ne osobnostně, ale vaše reakce a prožívání se změní. Možná taky přijdete na to, co jste nevěděla a co ovlivňovalo vaše chování.

A ve vztahu se nemůže změnit jedna strana a druhá zůstat stejná. Na vaši změnu bude on reagovat. Možná ne tak, jak vy chcete, ale bude.

Mám takový neodbytný pocit, že to chcete nechat "odmakat" kohokoli jiného bez vašeho vkladu - času, peněz, energie. Takhle to ovšem nefunguje. Člověk musí zapracovat sám. Nebejvá to lehký, je to namáhavý a mnohdy hodně bolestivý, ale jinak to prostě nejde.

Až budete v důchodu nebo i dřív, pokud vás potrefí problémy s páteří, kyčlemi a koleny, teprve poznáte, jak skvělý auto je i to "jen pozvednutý". Mně je 70, dva zlomený bederní obratle a artrózy v kyčlích i v jiných kloubech. Teprve co jsme si pořídili Suzuki Vitaru, se nebouchám do hlavy nastupujíc či vystupujíc. Úžasná změna. Já holt tu páteř už moc neohnu.

Není to takhle náhodou houslistka? Prsa má, ženský obličej i jméno.

My jsme si nosily (ve školní tašce či později v kabelce) jednu dvě vložky pro případ náhlého příchodu menstruace. Při ní jsme si oak nosily dostatečné zásoby těchže.

Nějak mi hlava nebere, že dneska je to pro holky problém až takovej, že se stává veřejným a nepodporovatelé jsou veřejně dehonestováni a osočováni z nenávisti k dívkám.

Takový opatření bych snad ještě chápala u nesvéprávnejch.

Kdo jste? Nevím, ba co víc, ani mne to nezajímá!

Já sice na zahradě zásadně nechávám na místě rostliny, co se odněkud vysemenily, akorát to nesmí bejt plevel. Takhle mám na zahradě už docela velkej skalník, bůhví odkud, lesní jahody; z původních obyvatel se mi vysemeňuje Allium Christophii (i do malých mezer), čemeřice se kříží do nečekaných barevných variací (jemně růžová s krémovou a světle zelenou) a tak vůbec. U vrat máme mezi betonovými dlaždícemi několik levandulí, některé už fakt velké. A na dvoře mezi betonem měsíčky, kopretiny, chrpy, vlčí máky...

Ale bršlici kozí nohu nemilostrdně hubím.

Baleríny z proplétané kůže vlastním už minimálně pět let, možná déle. Žádnou novinku v tom nevidím.

Náprsní kapsy z tlusté látky na tlusté látce mi připadají hodně ošklivé.

Káva je základní potravina, žádný provinilý potěšení!

Názory blízké názorům HV mne opustily asi v patnácti.

Já jsem po předcích taky něco zdědila - kostru po dědečkovi kováři. Například přes žebra (bez jakéhokoli tuku) mám 89 cm, totéž, co mají jiný ženský přes prsa. Stejný to je s ramenama i bokama. Kosti prostě zhubnout nejdou a taky proč.

Snažím se o něco, čemu staří Řekové říkali kalokagathia. Pěstovat tělesnou i duševní stránku.

HV mi tedy nepřipadá jako myslitelka.

Tak hlavně na poslední chvíli ještě něco trhnout. Víc bych v tom nehledala.

Prothiaden zas tak důležitej a nenahraditelnej není. Tricyklický antidepresivum, nikoli z těch nejúčinnějších. Je řada jiných možností.