Já jsem původně chtěl napsat, že kdyby se v městech zakázalo jezdit na kolech, tak by zázračným způsobem zmizely nehody, ve kterých hraje roli cyklista. Ale vážně - některé argumenty v článku mi připadají být poněkud mimo. Například zavádění třicítky - její plošné zavedení postrádá z ekologického i bezpečnostního hlediska smysl a v místech, ve kterých je přínosná (ulice, ve které je třeba škola, zdravotnické zařízení atd.) mohou už dnes příslušné orgány povolenou rychlost omezit příslušnými značkami. Docela komický je i nápad, že by městské části měly poskytovat místním občanskou vybavenost, aby nemuseli vyrážet do města. Vážně si autor myslí, že v každé okrajové části měla být škola, obchod a další vybavení, aby místní nemuseli do centra? Navíc - školy, obchody, úřady a další zařízení hojně využívají obyvatelé obcí z širého okolí a z mnoha vesnic není spojení hromadnou dopravou k dispozici vůbec a nebo není vyhovující. Realita je prostě taková, že "obchody, školy, školky a vše, co člověk potřebuje k životu" z mnoha obcí spíš mizí a tento trend bude pravděpodobně pokračovat.
Tak ono je těch možností ubytování je víc. Byli jsme před lety v té oblasti na dovolené a ubytovali jsme se v malé chatce, která byla v místě zvaném "Záhony u Spasiska". Byl tam absolutní klid a jedinou drobnou komplikací bylo to, že v chatě tekla pouze užitková voda. Vybavení naprosto dostatečné (sprcha, záchod, kuchyňská linka atd. - vše čisté a funkční), venku ohniště s dostatečnou zásobou dřeva a kdo si nepotrpí na nějaký luxus a je rád v přírodě (jako já), tak to je pro něj ideální ubytování. Do Lednice to přitom byly asi jen tři kilometry a k mnoha zajímavým cílům (Apollónův chrám, Janův hrad, Tři grácie, Lednické rybníky) to také nebylo daleko. Takže přes den jsme se potulovali po zajímavém okolí a večer jsme relaxovali u ohýnku a popíjeli dobré vínko (pod chatkou byl malý sklípek a jeho obsah nám byl k dispozici).
Nemohu posoudit dle vlastní zkušenosti, jelikož jsem vojnu neabsolvoval (jakožto chcípák jsem obdržel modrou knížku). Mám však dva bratry, kteří na vojně byli a rovněž spoustu vrstevníků a ti, když jsme se někde slezli a přišla řeč na vojančení, tak nehořekovali, nýbrž se předháněli v tom, kdo se vytasí s veselejší historkou. Ve městě, ve kterém jsem tehdy žil byla vojenská posádka a tak nebylo výjimečné, že když jsem šel na pivo, tak jsem seděl u stolu s nějakým vojákem a občas jsme se dali do řeči. Většinou šla řeč o tom, odkud dotyčný je, kolik mu zbývá do civilu a pokud měl některý s vojnou problém, tak to bylo kvůli tomu, že je mu smutno po rodině, kamarádech a dívce.
Byli jsme tam před cca deseti lety na dovolené a pokud se tam něco prudce nezměnilo, mohu jen doporučit. V obci jsou služby naprosto dostatečné (několik obchodů a restaurací) a pěkný je i Olšovec a jeho okolí. Byl jsem se i podívat v nedalekých Rudicích a je to moc pěkná procházka - skalní útvar Kolíbky a větrný mlýn v Rudicích určitě stojí za návštěvu a nejvíc se mi líbil bývalý lom Seč. No a daleko to není ani například k Macoše a dalším zajímavým cílům.
No, když už jsme u těch alternativních výkladů historie, tak já bych si dovolil také navrhnout svoji variantu. Takže asi tak: Blížil se konec války, spojenecká vojska se blížila ze všech stran a Germánům (kteří byli v Čechách) začalo docházet, že tady jim už asi pšenka nepokvete a je nejvyšší čas to zabalit. Jelikož došli k názoru, že je lepší se vzdát Američanům u kterých předpokládali lepší zacházení a stravu než u Sovětů, vydali se jim naproti. Chtěli tak nějak bezeškodně profrčet Prahu (oni ti Germáni nakonec nebyli tak zlí), jenže jako na potvoru, obyvatelstvo Prahy se zrovna rozhodlo, že povstane a tím se situace poněkud zkomplikovala. Aby toho náhodou nebylo málo, tak se do toho namontovali ještě Vlasovci, kteří se rozpomněli, že v názvu jejich armády je slovo "osvobozenecká" a že by se podle toho měli zařídit (a také si vyzkoušet opačný přístup, než třeba ve Varšavě). Nakonec to dopadlo tak, že části Germánů se podařilo zmiznout a část kapitulovala (až na pár zabržděnců). V té době se poblíž vyskytovaly jednotky sovětské armády. Vojáci se nudili, neměli do čeho píchnout a pak je napadlo, že když už jsou u Prahy, že by se mohli podívat do města. No a tak naskákali na tanky a vyrazili. Když projížděli ulicemi, tak si všimli, že Pražané je nadšeně vítají a proto došli k mylnému názoru, že tu Prahu vlastně osvobodili a ani později se nedokázali této utkvělé představy vzdát.
Pracoval jsem přes dvacet let v továrně, která je součástí mezinárodního koncernu. V rámci zaučování a předávání zkušeností pracovníci jednotlivých továren navštěvovali pobočky v jiných zemích, takže se u nás občas zjevil někdo z Německa, Francie a dalších zemí a stejně tak mnozí z nás byli vysláni do zahraničí (např já byl s několika kolegy v Itálii, další byli v Německu, v USA atd.). Když jsme se s kolegy bavili o nabytých zkušenostech, tak jsme skutečně shodli na tom, že u nás je produktivita nižší, než na západ od našich hranic. Nebylo to ale tím, že by se Češi flákali. Důvod spočíval v tom, že v naší pobočce je vyšší podíl ruční práce - co jinde probíhá automaticky (robot, automat atp.), to u nás dělají dělňásci ručně a je jen logické, že nemohou mít stejnou a nebo dokonce vyšší produktivitu než někdo, kdo v podstatě jen kontroluje práci strojů.
Tak u ojetých vozů bych si dovolil předpokládat, že pokud někdo kupuje ojetinu, tak ho víc zajímá technický stav a ujeté kilometry a pokud se jedná o lak, tak spíš jeho stav než jaký má odstín. Pokud se jedná o šedou barvu, tak ta má dle mého názoru výhodu v tom, že na ní není tolik vidět každá sebemenší nečistota.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ten, který statečně bojoval za svou vlast by jí přece neopustil, to přece nemá logiku. A nebo ano?