Pisálci, kde je ta panika? Půlka lidí zvědavě čuměla nebo fotila, zbytek normálně balil věci, protože to vypadalo na kazící se počasí a tudíž odchod z pláže.
Mimochodem, lidé žijící u moře obvykle vědí, že před tsunami moře napře hluboce ustoupí a až pak to přijde. Aneb, to vím i já a to jsem u moře byla 2x v životě a ještě v místech, kde je něco takového krajně nepravděpodobné.
Mrak každopádně úžasný.
Jn. Za mojí mámou automaticky jezdili po porodu domů. Jak porodní asistentka, tak dětská sestra.
Já po porodu, který byl těžký a dlouhý a se šitím takovým, že museli poslat pro jinou jehlu než co měli soubor na sále, aby to šlo zašít, jsem musela lítat jak pitomec, jít tam, onam, jeden fakt nevěděl, kde mu hlava stojí. Já ani nevěděla, že jde vůbec požádat o to, aby ta asistentka mohla jezdit, byť s papírem od doktora. Nikdo mi to neřekl.
Tak třeba to s těmi světlomety ale funguje už dávno. Upozornil nás na to při přípravě na STK mechanik a dělali jsme renovaci světel na autě.
Nezapsaná kola v techničáku byla snad problém vždycky a pardon, kdo je tak padlý na hlavu, aby přijel na STK a měl sjeté pneumatiky nebo urvaný stěrač? Tím navíc jasně říká "já se o to auto vůbec nestarám a je mi šumák v jakým je stavu" takže si přímo říká o hodně pečlivou prohlídku vozu.
Tady se zase píšou věci, co tak nějak fungují už roky a někteří se hrozně diví.
Vystihli to přesně. U nás to byla druhá nejsilnější bouřka, co si pamatuju za celý život a ta první byla v roce 97.
Proud nešel od středy večer do dneska v noci, i signál na mobil se chytil až včera někdy po sedmé večer.
Ve vesnici snad není barák, který by nepřišel aspoň o pár tašek na střeše.
Obrovskou zdravou lípu to tady vyrvalo z kořenů, rozvalila tři ploty (u dvou stála, na třetí spadla), servala elektrické vedení a padla do jedné zahrady, přesně mezi jejich dům a garáž. Měli kliku.
Hasiči i elektrikáři makali jak šílení, za to jim dík. Tohle měli hodně těžké.
Šmarja vždyť je to úplně normální, podobný akce se dělaly i za nás, když jsme my byli děti a půlka lidí ani nevěděla, co je to transgender. Prostě legrace.
Na škole mojí dcery pořádají občas bláznivé dny, na různá témata. Jednou to byl den šílených účesů, jednou právě takhle, kluci v holčičím, holky v klučičím, jednou brýlový den (a čím uhozenější brýle, tím lepší) a tak různě. Vždy je účast dobrovolná, kdo nechce, přijít v tom nemusí.
A nikdo s tím nikdy neměl problém.
Měla jsem, zrušila jsem. Vystačím si se svou starou zásobou (skříň plná dvd).
Výběr na houby, filtry a vyhledávače neumí ani to, co uměly běžně pirátské platformy zadarmo před nástupem těchto platforem.
Aneb, když si dám vyhledat český dabing, tak to naprosto s klidem dává i titulky. Takže jsem si vybrala seriál, pustila, ejhle, titulky. Vypla. Další. Po čtyřech pokusech zhnuseně vypla.
U vaření nebo uklízení totiž fakt titulky číst nemůžu.
Navíc mi přišlo, že to pak prostě ukazovalo omezený výběr podle toho, na co jsem koukala dřív a dostat se ke zbytku nemožné, pokud člověk nevěděl název.
Tak sorry, že mám holt větší záběr, než ty vaše moderní AI chápou a prostě ty žánry a styly střídám.
Perfektně popsané a spousta lidí by si tohle měla skutečně pečlivě přečíst.
Babička byla taky skoro hluchá. No tak, co, tužka a papír to jistí. Dneska mobily, kde se dá psát i dost rychle.
Pro lidi, jako jste Vy, je super místo internet. Tam, kde se píše, je celkem šumák, že neslyšíte. 🙂
Ono vůbec lidi umí být pěkně zlí, jak vybočujete z normálu.
Já mám sbírku zdravotních problémů (většina získaných prostou smůlou - přehlédnutá borelioza, úrazy s následky a podobné legrácky). Díky tomu jsem solidní troska a k tomu s poněkud vyšší váhou, která je ale daná problémy s metabolismem z toho všeho. Zajímavé, když loni na podzim jsem se definitivně z nedostatečně řešených problémů zdravotně sesypala, a začali to lékaři konečně řešit, tak najednou hubnu aniž bych se snažila - předtím se dvacet let snažím a dřu jak mula a nic.
Ale pro změnu mám smysly typu, že slyším i trávu růst.
Do toho mám postiženého syna (i ten měl jen smůlu - horečky v prvním trimestru poškodily jeho vznikající nervovou soustavu).
Takže mámy na hřišti se někde baví a já stojím u skluzavky a nemůžu se hnout na krok a slyším, jak si tam říkaj, že jsem divná a že toho kluka asi jen moc rozmazluju.
Ale opravdu jsou i andělé. Starší pán, který ve frontě v lékárně vystoupil z řady, snažil se zdálky synkovi ukazovat obrázek psa na tašce a na celou lékárnu na hlas spustil, že má podobně postiženou vnučku a že se nediví, že tam malej křičí, že ona vyvádí i hůr. 🙂 Paní, co se šla zeptat, jeslti nepotřebuju pomoc, když malý skončil v záchvatu na zemi a pomohla mi ho dostat do auta i když riskovala kopanec.
37
Sledujících
0
Sleduje
37
Sledujících
0
Sleduje
Mám hypermobilní všechny klouby a žádnej syndrom nemám. Byla jsem na genetických testech kvůli onemocnění ledvin.
Nikdy nezjistili, proč to mám, ale prostě mám, no.
2 odpovědi