Zrovna nedávno se mi povedlo. 😕 stočené okénko v autě. K doktorovi jsem s tím nešla, stejně chodím na masáže a fyzioterapii kvůli následkům po úrazu krční páteře, tak jsem to rovnou řešila s nimi.
Bolí to solidně, i když nemohu než konstatovat, že se mi dost běžně dějí i horší věci. Právě kvůli tomu chodím tam kam chodím i mimo doktory. 😄
Páni politici, co kdyby Vám každý občan začal účtovat poplatek 5Kč měsíčně za to, že udržuje prostor před svým domem, kudy chodí pěší.
Nohy přece máte, chodit umíte, co kdybyste tamtudy šli taky. Že třeba nepůjdete? No a? Nohy máte. Tak plaťte. A je fuk, kde na to vezmete, ono když si to vynásobíme počtem domácností, tak je to solidní částka i po těch 5Kč. 😄
Zrovna nedávno jsem vezla kamarádku na pohotovost. Tři dny měla kašel, vypadalo to na virózu, tak na to nespěchala. Jenže v neděli odpoledne se jí to brutálně zhoršilo, u záchvatů kašle se dusila, lapala po dechu.
Sehnala jsem hlídání a vyrazili jsme. Dorazili jsme tam dost na poslední chvíli před zavíračkou pohotovosti (Asi dvě minuty před).
Tak nás paní doktorka seřvala na tři doby, že jsme měli počkat do rána na obvodního nebo přijet dřív a když jsem kamarádku bránila, že jaksi se to zhoršilo až večer a já taky musela sehnat hlídání na děti, tak na nás paní doktorka dost neurvale, že je snad slečna dospělá a mohla si zavolat taxík.
Jasně, asi je milionářka, na tu pohotovost je to 34 km, ona má malé dítě s ADHD a práci za mizerný plat, navíc často ošetřovatelák, je ráda, že má na jídlo. Na taxík by asi vzala kde.
Nakonec to nic vážného nebylo, ale jak jsme to asi měli poznat my.
Pak ji ještě seřvali u obvodního, když jí psali neschopenku, že "Vy jste si určitě zavolala sanitku, že jo." Ne, nezavolala.
A pak se mi někdo diví, že doktorům opravdu nedůvěřuji, dokud něco neprokážou a trvám na podrobném vysvětlování všeho.
V mojí rodině totiž lékaři svým chováním a pochybením přímo zabili několik lidí (moji babičku, moji mámu, moji sestru) a několika dalším způsobili trvalé následky - včetně mě samotné (levé oko - přehlédnutý zánět rohovky s kterým se šlo k očařce několikrát, a částečně ochromená ruka a kruté bolesti po roky neřešených následcích úrazu s kterými jsem taky byla xkrát).
Takže si páni lékaři napřed zameťte před vlastním prahem.
Nejlepší je se chovat normálně.
Soused si může utrhnout co chce, stejně k němu dcera chodí na ostružiny (s jeho svolením) a naši starou jabloň opatrujeme všichni jako oko v hlavě. Byla tu dříve než my a když jsme se sem stěhovali, soused přišel poprosit, abychom ji nekáceli. Což by nás ani nenapadlo, takže spokojenost.
Všichni sousedé mají dovoleno si kdykoliv pod stromem vzít padančata. A vědí to. Ta jabloň plodí fakt hodně, všechno to stejně nemám šanci zpracovat.
S tím šedým zákalem je to pravda. V levém oku mám skutečně posun vnímání barev, když koukám jen jedním okem, v levém je vše v jiných odstínech. Zatím ne tak, abych nerozeznala při testu číslice i u doktora (taky mi to zkoušeli), ale vnímám v tom rozdíl sama.
Zákal mám v obou, zatím slabý, s brýlemi vidím v pohodě. Ale levé oko je horší.
Tak ať zruší půlku kanálů a rázem mají dvojnásobek peněz.
Fakt nevím o nikom, kdo by měl mobil a internet na to, aby na nich sledoval ČT.
Rozhlas platím, i když neposlouchám žádnou ze stanic Českého rozhlasu. Ale používám autorádio, kde ladím jiné stanice.
Na televizi nekoukám (a přístroj nevlastním) už opravdu hodně let - ono se na to totiž koukat prostě nedá. Navíc jde o dávno překonané médium, vždyť je dnes normální pustit si na co mám náladu tehdy, kdy mám čas já. A ne podle někým určeného programu vysílání.
Lidi v ČR si často fakt nevidí ani na špičku vlastního nosu. Nic si z toho nedělejte.
Lepší se to, aspoň pokud jde o postižené děti, ale i tak jsme pořád jako národ hrozní burani.
Mám doma malého mentálně postiženého autistu s dysfázií, a jsem po těžkém úrazu krční páteře + astma + diabetes + vrozené onemocnění ledvin. Taky co si kolikrát vyslechnu. Chlapeček vypadá na první pohled krásný a zdravý, když se mnou jde na ulici za ručičku. Dokud se něco nestane. A já vypadám normálně, jen tlustá. Ono totiž v této situaci si udržet váhu v nějakých rozumných mezích je dost problém. Když se půlku času nemůžete hýbat, nestíháte se rozumně najíst, a tak to řešíte jak se dá aby vám nelezl cukr nahoru, k tomu málo spíte a a trpíte silnými bolestmi kvůli následkům úrazu (prášků beru víc jak průměrný důchodce). Ve zbylém čase se snažíte zvládnout postižené dítě a domácnost (s kterou musí pomáhat ostatní, protože to prostě fakt fyzicky nezvládnu).
Případy, kdy mi někdo posílal kalorníčky a tak, že abych zhubla... a to sám přitom se cpe i sladkým a je jak tyčka...
Na ulici blbé pohledy, když se snažím dostat řvoucí a kopající dítě k autu, když má záchvat, nebo naopak nabízení že mu dají lízátko (jo, to v tu chvíli je fakt k ničemu) a tak dále...
Naopak bych mnohdy byla radši, kdyby můj zdravotní stav (a synův) byl na první pohled vidět. Radši řeči typu bacha jde blázen, než nevyžádané rady, účinné asi jako ty návrhy ohledně límce na krk tady v diskuzi.
Jo jo. Nepoužívejte ocet, protože my potřebujeme prodat naše předražené sajrajty.
Když mi po sedmi letech skončil kapesník v hadici vypouštění a opravář hledal, kde je to ucpané, tak se ptal, jeslti ta pračka není ještě v záruce, že na to vypadá...
To samo taky neznamená lít toho tam celou láhev, že jo. Stačí trocha, každé praní.
37
Sledujících
0
Sleduje
37
Sledujících
0
Sleduje
Už aby to bylo. Boreliozou neobjevenou včas jsem si prošla. To bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli, to je naprosto šílený.