Mojí berušce je už 25+ a přežila se mnou stěhování před šesti lety. Už lehce uvrzává během provozu, proto až na výjimky chroustá poloviční várky prádla. Obě máme už něco odžito a odepráno, vycházíme si vstříc; z praččího mimina bych asi měla přirozený respekt.
Děkuji za článek. Mám nevidomou kamarádku, informace tohoto druhu jsem se dozvěděla od ní už před lety a hodně mi pomohly i při kontaktu s neslyšící kolegyní v práci. Člověk se musí zkrátka vcítit a když si není jist, zeptat se.
I po šedesátce nosím s úsměvem trička s nápisy typu "Ano, za všechno můžu já", případně "Nebojte se, já se takhle tvářím pořád". Dárky od dcery, mimochodem. Naštěstí to u lidí vyvolává úsměv, kritiku bych nejspíš odpálkovala za pomoci své francouzské hole...
Babička do hotové koprovky rozmíchala ještě žloutek, ale zase ji nedělala se smetanou. Nikdo jsme si nestěžovali a vzpomínám na tu dobu s vyplazeným jazykem :-D
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Odchodu bez placení se říká krádež. Nepochopím, že by to pokladní dobrovolně zaplatila ze svého.
1 odpověď