Nic proti tatínkům co se starají - naopak. Je fajn, že je čím dál víc mužů, kteří se o děti starají a umí to, pečují stejně jako maminka a nedělají z toho vědu. I když se najdou i opačné případy, oproti dřívějším rokům ale ubývají. Co jsem si ale všimla je reakce okolí v případě, že se muž z nějakého důvodu ocitne sám a dítě je jen v jeho péčí. Ať už to je dlouhodobá manželčina nemoc, ovdovění, nebo když po rozvodu dostane dítě do výhradní péče on. Když je v podobné situaci žena, všichni tak nějak samozřejmě předpokládají, že ona to "nějak" zvládne, je to přece žena a matka. Pokud se něco podobného stane muži, okolí se všemožně snaží mu "úděl" usnadnit. Přátelé, sousedé, babičky a ostatní příbuzenstvo, školky i školy, atd, všichni nabízejí pomoc, nebo rovnou pomohou. A obdivují ho, na rozdíl od ženy ve stejné situaci. Ten odlišný přístup bývá pravidlem a připadá mi víc než zajímavý.
Milá dámo, já takto denně musím přesvědčovat dělníky, aby dodržovali bezpečnost práce. Kdyby jsem je mohl třískat jako kdysi dráb, šlo by to mnohem snáz a bylo by méně úrazů. Takže si ty své teorie nechte na akademickou půdu. Výchova je individuální věc a co někdo pochopí na poprvé, jinému nutno připomínat třeba i fyzicky.
Milý pane, je jen dobře že drábem nejsem. A ano, výchova je individuální, ale jak jsem poznala na své rodině, jde to i bez pohlavků a bití. V té vaší zřejmě ne a podle vaší touhy moci své zaměstnance třískat jako dráb, tak ta vaše výchova - byť vystudovanou psycholožkou a pedagožkou udělala svoje. A jak ta vaše, tak ta moje výchova vychází z praxe a ne z debat na akademické půdě. Hezký den :-)
co je sporného na tom, že je škoda každé rány, která padne vedle? Má matka byla vystudovaný psycholog a učitelka, a fyzické tresty na mě používala denně. Do dneška jsem rád, že jsem si mohl vybrat jednu na zadek před hodinou proslovů. O odbornosti těch, co zákaz fyzických trestů rozhodli si myslím své a jsem rád, že do hrobu mám blíž, než k mládí
Kdo mluví o proslovech? Vysvětlit že oheň pálí a že to bolí není hodina proslovů, dítě to pochopí i bez toho aby mu člověk musel dávat na zadek když se přiblíží ke svíčce nebo kamnům. Jestli vás vaše maminka bila denně, neslouží to ke cti jí ani vám a také to vypadá, že tahle výchovná metoda nejspíš moc nezabírala.
Možná by bylo efektivnější se dobře zamyslet, s kým plodit děti. Zejména by to bylo fajn pro ty děti. Ale slovo zamyslet je příliš ambiciózní pro tyto vrstvy obyvatel. Nejde to. Nejen ve věci plození děcek.
No, ono málokdo se rozhodne mít děti s představou, že ho partner nechá později na holičkách. Lidé se často vybarvují až časem a po bitvě je pak generálem každý. Stejně jako ten, kdo sám měl to štěstí a vztah mu vyšel podle jeho představ. Ovšem život je pestrý a změny které přináší nejsou vždycky příjemné. Mezi ně patří i rozpad rodiny a partner/ka co se změní z někoho koho má člověk rád v sobce, nebo dokonce noční můru. To se může týkat všech vrstev obyvatel, ne jenom těch, které nejspíš máte na mysli vy.
To špatně chápete,vlastně jen podle svého.Když dítě několikrát na něco upozorňujete a nic se neděje je na zadek to správné řešení.Nepsala jsem o bití!Výchova je o uváženém trestu ne boj kdo z koho.Někdy domluva nestačí,jitří emoce a trvá dýl než to na zadek nebo pohlavek.Určovat rodičům jak postupovat při výchově je nepatřičné.Na každého platí něco jiného!
Máte pravdu, každý podle svého preferuje ve výchově to, co se osvědčilo jemu. Ale i tak si nemyslím že určovat rodičům jak mají a nemají děti vychovávat nemá svůj účel. Pokud to ty děti nepoškozuje, ale tenhle zákon je naopak na jejich ochranu. Takových změn bylo přece hodně a dnes to nikdo nebere jako omezování rodičovských práv. Zákon rodičům určuje že mají dohlížet na to, aby dítě řádně navštěvovalo školu - například. I proti tomu se rodiče kdysi ohrazovali. A přesto se to vžilo a každý to dnes považuje za správné a přirozené. Samozřejmě až na výjimky - takoví rodiče pak nesou důsledky a nikdo se tomu nediví.
Zasloužená na zadek ještě nikomu neublížila.Daleko horší je domlouvání a vysvětlování.U dětí jedním uchem tam a druhým ven.Starší generace upředňostňovali,,škoda rány která padne vedle"a vždy to platilo.Na Slovensku se zase říká,,ohýbej mě mamko dokud já jsem Janko až já budem Jano neohneš mě mamo"!Jednoduché pravdivé a vždy účinné!To bude muset mít za chvíli otec povolení obejmout dceru nebo posadit si ji na klín o koupání ani nemluvím.Ono to bude nakonec obráceně.Děti budou fackovat rodiče,napadat učitele.Vlastně ono se to už děje!
Vy tedy, pokud dítě například odmítá udělat něco co jste mu přikázala mu bez vysvětlení jednu švihnete. Já jsem místo dobře mířené rány vysvětlila proč by tu věc dělat nemělo protože mi to připadalo logičtější. Ono i to ohýbání imaginárního Janka se dá brát jako formování chování i bez toho aby člověk dítě bil Dcera byla bystré dítě a většinou pochopila hned napoprvé. Výchova přece není boj kdo z koho a o tom že když nebudeme děti bít, tak ony napadnou nás.
Vychovávala jste jedno dítě a ještě v úplně jiné době.Kdyz vidím co si dnes některé děti dovolí k rodičům,potažmo k jiným dospělým,tak mě nikdo nepřesvědčí,že plácnutí přes zadek je zločin nebo týrání dětí.Myslim,že je každého věc jak svoje děti vychovává....plácnutí přes zadek,nebo pohlavek neni nic strašného.(samozřejmě nemluvím o bití vařečkou,páskem apod.)
Dítě jsem vychovávala v době kdy se ostatní rodiče podivovali nad tím že ho nebiji. A vyplatilo se. To dítě dnes vychovává svoje děti podle stejných zásad jako bylo vychovávané ono samotné. Oba kluci, jeden už dospělý, druhý ve věku kdy přichází puberta. Oba jsou skvělí. Chápu váš postoj, ale respektujte i ten můj. Já jen tvrdím, že výchova není o tom "kdo z koho". Proč rodiče nemlátí dospělé děti s jejichž chováním nesouhlasí, ale jen ty malé? Je to i hledisko síly a nadřazenosti. Trestat fyzicky někoho kdo člověku sahá někam do pasu není zrovna znakem přirozené autority. Pohlavek, nebo plácnutí možná podle vás v normě je. Já preferuji vlastní příklad a vysvětlení proč tohle ano a tohle ne. Děti nejsou hloupé a ví že zákaz něčeho má své důvody. Vědí že rodič to myslí dobře a respektují že tohle ano a tohle ne. Když ne napoprvé, tak časem ano, i bez pohlavků, facek a bití. Tak asi tak - hezký den
Víte, domácnost, kde je jediné dítko - a to dívka s klidnějším naturelem a domácnost, kde jsou tři neposední kluci, to jsou panečku úplně jiné vesmíry.. :)
Moji prarodiče měli těch dětí 6 (2kluci a 4 děvčata), každé jiné. A můžete hádat jestli je bili, nebo ne. Napovím - nebili. Je to spíš o přístupu, než o naturelu, nebo jiných vesmírech.
Naprosto souhlasím. Děti lze vychovávat i bez bití, pohlavků, nebo plácnutí přes zadek, které hodně lidí považuje za naprosto neškodné. V životě jsem dceru neudeřila a nebylo to proto, že bych fyzické násilí vyměnila za psychické. Prostě se mi obojí hnusilo a dodnes hnusí. A šlo to, dcera je dávno dospělá s vlastními dospělými dětmi. A přesto že mi ostatní prorokovali, že bez fyzických trestů z mého dítěte nevyroste nic dobrého, protože je tahle výchova prověřená předchozími generacemi, tak nelituji - je z ní úžasná žena a matka na kterou jsem velmi pyšná. Nechápu, jak někdo může říkat jak je vděčný za to, že ho rodiče v dětství bili, že díky tomu z něj vychovali slušného člověka. Jde to i bez toho a já jsem byla ráda, když mi dcera před časem řekla jak je ráda, že jsem jí nikdy neudeřila.
Sakra,jste tupí?ona nešla na její koncert,ale na festival,pro ty tupejší,co nechápete?
Paní Kessner o koncertu píše, tak jsem jí nerozporovala -
"Jenže ona stará je. Kdo jí viděl v červenci na koncertu, potvrdí to" No a pokud je míněný festival, tak p.Rottrová jí to svým vystoupením a vzhledem chudákovi celé pokazila 🙂?Možná jsem tupá, ale ne hrubá a neurvalá - to je horší.
Co nechápete? Že má být v 83 letech na odpočinku? Já zase nemám zájem koukat na koncertu na starou zpěvačku. Vecpala se mezi mladé a už tam nepatří.
On vás někdo na její koncerty nutí chodit? Asi na ně lidé, jiní než vy, chodí rádi. Kdyby ne, tak nebude zpívat pro prázdný sál. A že je jí tolik kolik jí je - tím spíše klobouk dolů, že si udržela publikum a jeho zájem a taky energii aby koncerty bez problémů odzpívala. Nemyslím že by se za každou cenu musela "cpát na výsluní", ale proč by měla chodit na odpočinek, když nemusí?
Paní Brožková, v článku pouze sdělili, že otec vystřelil na dceru. Každý si může myslet nějakou verzi, proč to udělal, týrala ho. Byl byt jeho. Chtěla ten majetek atd. Táta překážel? To co popisujete to jsou nějaká fakta, ale v článku nic takového není. Hezké dny.
Možností je mnoho, máte pravdu. Toto je jedna z nich. Ta příbuzná také žije ve svém bytě, po kterém nikdo netouží, jen jsou za 3 roky posluhování unavení. Takže ani dcera nemusela nabízet možnost domova důchodců ze zištných důvodů, nebo že by otci nechtěla pomáhat, jak tu někteří naznačují. Je docela možné, že prostě už dál nemůže. Navíc střílení a po vlastním dítěti ... Nechápu jak toto někdo může schvalovat. I vám hezký den,
On to nebyl ležák. Zabarikádoval se, Odešel s Policií atd. Proč ho dcera nutila odejít do DD. Mnoho otázek, ale článek pouze sdělil, že otec střílel na dceru. Rodinné vztahy jsou někdy hodně dramatické. Vždy ani nevíme co mu dcera mohla provádět. Toto mohla být ta poslední kapka.......
A stejně tak to mohlo být úplně jinak. Mám příbuznou, také "samostatnou", která by ani za nic nešla do pečovateláku, nebo domova důchodců. Zvládne všechno a není ani ležák. Ale jen proto, že k ní nejen chodí lidé ze sociálních služeb, ale celá rodina jí víceméně obstarává. Někdo s ní chodí ven, další jí doprovází k Dr, jiný dělá to a ostatní zas jiné. Vyčerpává to všechny. Když se někdo třeba jen slůvkem zmíní o pečovateláku, je oheň na střeše a věřím že kdyby měla zbraň, mohlo by to dopadnout obdobně. Protože doma je doma a ona přece všechno v pohodě zvládá. Netuším jestli se pán obstarával sám, nebo jestli jeho potřeby pokrývala dcera. Pokud ano, nedivím se jejímu návrhu aby pán šel do domova důchodců.
Jak se stane z normálního člověka nenormální? Třeba když celý život buduje svůj domov a na starý kolena, když už ubývá sil, mu ho chce někdo vzít...Věřím, že tohle mi nikdo nikdy neprovede! Co vy pane Kulho, zůstal byste pak pořád "normální"?
Třeba ten někdo - v tomto případě dcera - už neměl sílu a energii dotyčného udržovat v komfortu jeho tak těžce budovaného domova. Vidíte to příliš jednostranně.
500 srdíček za urážky autora. Hustý. On přece píše o tom, že když chyběla motivace, chyběl i výkon a produktivita. To je dnes myslím 1000x doložená věc, není o čem diskutovat. A ten příklad který napsal je trefný. Bylo důležitější vypadat že pracujete, než pracovat doopravdy. Plány byly nereálné a byly každému jedno, když z toho nikdo nic neměl. To co autor píše je psychologicky i sociologicky dané, není důvod o tom diskutovat. O tom, že se někteří lidé (zřejmě i Vy) měli za komunistů lépe než dnes je také jasné. Nerozporuje to nikdo. Být odpovědný za sebe a být hodnocen jenom za vykonanou práci je tvrdé a spousta lidí to špatně snáší. Obzvláště lidí, kteří na to nebyli zvyklí.
On píše o tom, že státní zaměstnanci trávili pracovní dobu vším možným, jen ne právě prací. O tom, že řada lidí se ve ve vší tichosti rozhodla nedělat nic. Já jsem v té době žila a pracovala, ale tyto věci mi zřejmě unikly 😮. O tom, že vysoká fluktuace se považovala za sabotáž - no, já měnila zaměstnání do r 89 celkem 5x a za sabotérku mě neměli. Možná to ale nebylo považované za vysokou fluktuaci 🙂. Pokud jde o práci v domácnosti - ta podle autora byla považovaná za buržoazní přežitek. Zajímavé je, že tento přežitek byl uzákoněný - vdaná žena mohla podle zákona být v domácnosti a nikdo nemohl říci ani popel. Takže opravdu nepravdy a vymyšlenosti, i když jak jsem psala, je možné že autor zažil něco jiného než já, nebo píše podle zkušenosti někoho z rodiny, který předstírání práce praktikoval. Řadíte mě k těm kteří se měli za komunistů lépe než teď. Fakt je, že jsem si nestěžovala a nedělám to ani teď. Asi jsem se měla slušně - jak jinak, když jsem měla v blízké rodině několik emigrantů, pár politických vězňů, jednoho kněze a sama jsem kvůli averzi k jakékoliv organizaci nebyla ani v ROH, kde bylo 99% zaměstnanců 😄. A pokud jde o práci měla jsem štěstí, že jsem přesto že se podle autora nepěstovalo volné rozhodování o možnosti profesního směřování - nalezla práci, která mě bavila a ve které jsem pak mohla pokračovat jako OSVČ (i když to jednoduché nebylo) i po r.89. A měla jsem se dobře. Dělala jsem stejně jako před revolucí, to co mě živilo i naplňovalo. Jen jsem to dělala podle svého, ale stejně poctivě jako dřív. Takže mohu srovnávat, jak jsem psala v prvním příspěvku
17
Sledujících
9
Sleduje
17
Sledujících
9
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Paní Brožková je advokatkou hloupých a nezodpovědných žen. Hloupé a nezodpovědné ženy ji také hromadně podpořily. Není žádný důvod, proč se tohoto stáda montovat. Udupaji každého, kdo se jim postaví do cesty.. buďte rozumný.
1 odpověď
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Pokud jste si nevšiml, mluvila jsem - pokud jde o selhání - jak o partnerech tak o partnerkách. Tak brzděte s odsuzováním a naučte se místo škatulkování o něco lépe číst a chápat psaný text.