Velmi zajímavé čtení, pro účely medium.cz možná mohlo být kratší. Nesouhlasím ale se zmínkou o antisemitských postojích Karla Havlíčka Borovského, v této souvislosti připomínaného společně s Nerudou. Myslím, že názory KHB vyjadřuje jeho článek o židovské emancipaci z roku 1850, ve své době ojedinělý. Označit KHB za antisemitu nelze. U Nerudy je to bohužel pravda.Na závěr si dovolím upozornit na výroky o stáří, kterých se dopustil Jiří Sovák v knížkách napsaných společně se Slávkou Kopeckou. Je to sovákovský humor a také je v tom velká dávka moudrosti. Cenu jeho slov zvedá fakt, že je vyslovil jako starý člověk. V té souvislosti mě napadá, že by jistě bylo zajímavé znát alespoň průměrný věk autorů toho sborníku.
Nechci s vámi polemizovat, mám jenom zato, že pořádný kus popleteného pohledu na tento tolik diskutovaný „problém“ tkví v tom, co píšete o názoru odpůrců fyzických trestů: „... že každé provinění se má řešit vysvětlováním, domluvou, netělesným trestem“. To je trochu postavené na hlavu. Vysvětlování, poukazování na příklady atd. musí stát na začátku, jinak řečeno, dítě vychováváme dalo by se říci od chvíle, kdy přišlo na svět. Tedy... Měli bychom. Jenomže velmi často to tak není. Chybí trpělivost a výdrž. Takže „výchovné působení“ získává zkratkovitou podobu okřikování nebo fyzického trestu ex post, protože to je nejsnazší, nejrychlejší a často nejefektivnější. Myslím, že příklady z historie nejsou v této věci adekvátní, snad jsme se za ta staletí už přece jenom něčemu naučili... Nebo ne?
Jak už tady psali jiní, úloha s jámou je nesmysl. Půlku jámy lze vykopat. Navíc zadání překládala nějaká opravdu plechová hlava. U tzv. testu inteligence docela sranda. Také otázka s knihami není přesně zadána. Jak moc různé ty knihy byly? Měl-li každý student 5 různých knih, nevylučuje to, že všichni studenti měli 5 knih stejných jako kolegové.
Každé násilí na dítěti je selháním dospělého. Především projevem nedostatku trpělivosti. Není pravda, že maličké dítě, batole, které nerozumí slovům, je třeba poučit plácnutím přes zadeček. Věci je třeba ukazovat a s vlídností, láskou a trpělivostí to opakovat. Jako naše babičky, které i takhle malému dítěti uměly tímto způsobem vysvětlit, že kamna pálí a udělají mu bebí. Násilím na dětech děti učíme, že násilí je běžný dorozumívací prostředek. Až budou jednou dnešní rodiče staří, slabí a bezmocní, až už nebudou tak bystří jako dnes, až se nebudou bleskově orientovat v novinkách okolního světa, jak se jim bude líbit, když je jejich dítě bude plácat přes zadek nebo ruce, aby rychleji chápali, co nemají dělat?
Díky za pěkné čtení o skvělém herci. Davida Sucheta si pamatuji už z jednoho z dílů Profesionálů, kde hrál teroristu. Dnes určitě zvláštní představa, ale on ho hrál tak dobře, že přesto, že to nebyla zas nějaká veliká role, člověk si ho nemohl nevšimnout. A nezapamatovat. Setkání s Poirotem v jeho podání je ovšem úplně jiná třída, to je mistrovská práce v mistrovsky natočeném seriálu.
35
Sledujících
0
Sleduje
35
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Článek pěkný a jistě přínosný, ale za mě v něm podstatně chybí jedno jméno: Antoine-August Parmentier (1737-1813). Osvícený francouzský lékař a dietolog, který fakticky brambory pro Evropu objevil. Navrhl brambory jako prostředek proti hladomorům vyvolaným neúrodou, zbavil je pověsti jedovaté rostliny způsobující malomocenství, vymyslel spoustu receptů z brambor, získal pro ně přízeň Ludvíka XVI. a zasloužil se o jejich rozšíření ve Francii. Dnes je vědecky doloženo, jak cennou rostlinu Parmentier prosazoval, a to nejen v jejím nutričním významu. Brambory obsahují draslík, hořčík, železo, fosfor, mangan, jód a další minerály, vitaminy C, B1, B2, B3, B5, B6, B9 – kyselinu listovou, pro obsah aminokyselin cenné bílkoviny a vlákninu. Ludvík XVI. na Parmentierovu počest uspořádal slavnost ve Versailles, Napoleon z něj udělal generálního inspektora zdravotní péče. Myslím, že vděčnou vzpomínku si rozhodně zaslouží.