Velmi zajímavé čtení, pro účely medium.cz možná mohlo být kratší. Nesouhlasím ale se zmínkou o antisemitských postojích Karla Havlíčka Borovského, v této souvislosti připomínaného společně s Nerudou. Myslím, že názory KHB vyjadřuje jeho článek o židovské emancipaci z roku 1850, ve své době ojedinělý. Označit KHB za antisemitu nelze. U Nerudy je to bohužel pravda.Na závěr si dovolím upozornit na výroky o stáří, kterých se dopustil Jiří Sovák v knížkách napsaných společně se Slávkou Kopeckou. Je to sovákovský humor a také je v tom velká dávka moudrosti. Cenu jeho slov zvedá fakt, že je vyslovil jako starý člověk. V té souvislosti mě napadá, že by jistě bylo zajímavé znát alespoň průměrný věk autorů toho sborníku.
Dobrý den. Prosím prozraďte mně nějaký jaký smysl má opakovat co dělám
s každým jednotlivým řízkem.Přece úplně stačí to ukázat na jednom řízku.
Připadám si jako u blbých, že to musím zhlídnout celý.To má autor za každé
slovo nějaký finanční příjem.Rád bych znal vysvětlení té hlouposti co tady
předvádíte.Předem děkuji a přejí pěkný den.Olda důchodce, 81 let
ps: Nebo si myslíte, že celý národ je tak hloupý????????????
Pane Drcmánku, lidé nejsou hloupí. Jenom se to někteří učí od úplného začátku a jsou rádi, když to pan Holub párkrát zopakuje. Nezlobte se proto na mistra kuchaře ani na lidi. Pěkný den!
Trefila jste to dobre.
Na oslovovani titulem si zaklada pouze hloupy, omezeny clovek.
Bohuzel naprosta vetsina lidi v Ceske republice ma titul i na svem zvonku
a lpi na tom, aby se oslovovali titulem i v cekarne u lekare, cimz poukazuji na svoji malost, prijd emi to smesne! V zemich zapadni Evropy se pouziva titul pouze tehdy, kdyz jim nekdo zodpovida za svoji praci (napr, architekt, stavebni inzenyr, lekar), kterou musi stvrdit svym podpisem a svoji dosazenou akademickou hodnosti. Tak napr. v Nemecku je titul lekaru uveden pouze na strankach klinik, lekarskych fakult, jejich vlastnich webovych strankach.
Pokud napr. v Nemecku pacient vyplnuje jakykoli lekarsky dokument, tak v nem neni uvedena kolonka na pripadny dosazeny akademicky titul, coz je spravne a lekar pacienta neoslovuje dosazenym titulem. Plati to i obracene. Kdyz ma v Nemecku lekar titul docenta, profesora, tak se pacientovi predstavi pouze svym prijmenim a vysvetli mu podrobne vysledky vysetreni nebo prubeh operace, coz je v nasem state, ktery je titulomanii primo posedly, scifi!!!!
Je to tradice poděděná z dob Rakousko-Uherska. V Maďarsku myslím manželka mohla ke svému příjmní klást titul manžela - něco jako paní doktorová Huffnáglová či co.
Nezlobte se, ale to Vase vysvetlovani a poukazovani na priklady proste nemuze "stat na zacatku" z podstaty toho, ze muze mit nejaky efekt az od urciteho veku. Ja kdyz byl male dite, tak mi mama take mohla vysvetlovat napr. to, ze bych proste nemel sahat na zapnutou kulmu na vlasy, a stejne jsem to udelal. Vyprask jsem tedy pravda tehdy nedostal, protoze jsem uz byl potrestany dostatecne. Nicmene dostal jsem ho pri jinych prilezitostech a jsem za to vdecny.
Ale pokud nekdo tvrdi to, ze dite se ma samo poucovat ze svych chyb a jejich nasledku, pak, pokud to budeme brat absolutne, by to znamenalo napr. to, ze tedy pokud navzdory veskeremu vysvetlovani se nam vytrhne a bude chtit vbehnout do silnice, tak bychom ho meli nechat, at se pouci z dusledku sveho jednani...
Pokud někdo něco takového tvrdí, nemá samozřejmě pravdu. Já mluvím o tom, že je třeba dětem od útlého věku na úrovni, které mohou rozumět, ukazovat co ne a co ano. Stojí to čas a nervy, ale účinkuje to.
Nechci s vámi polemizovat, mám jenom zato, že pořádný kus popleteného pohledu na tento tolik diskutovaný „problém“ tkví v tom, co píšete o názoru odpůrců fyzických trestů: „... že každé provinění se má řešit vysvětlováním, domluvou, netělesným trestem“. To je trochu postavené na hlavu. Vysvětlování, poukazování na příklady atd. musí stát na začátku, jinak řečeno, dítě vychováváme dalo by se říci od chvíle, kdy přišlo na svět. Tedy... Měli bychom. Jenomže velmi často to tak není. Chybí trpělivost a výdrž. Takže „výchovné působení“ získává zkratkovitou podobu okřikování nebo fyzického trestu ex post, protože to je nejsnazší, nejrychlejší a často nejefektivnější. Myslím, že příklady z historie nejsou v této věci adekvátní, snad jsme se za ta staletí už přece jenom něčemu naučili... Nebo ne?
Jak už tady psali jiní, úloha s jámou je nesmysl. Půlku jámy lze vykopat. Navíc zadání překládala nějaká opravdu plechová hlava. U tzv. testu inteligence docela sranda. Také otázka s knihami není přesně zadána. Jak moc různé ty knihy byly? Měl-li každý student 5 různých knih, nevylučuje to, že všichni studenti měli 5 knih stejných jako kolegové.
Naše babičky uměly naučit své děti, že každá akce vyvolává reakci . A to opravdu natvrdo. Na rovinu.. i já jsem svým dětem jemně připálila prstík hořící zápalkou se slovy ,, pálí". Jistě, že nebyl žádný puchýř nebo příškvar. Ale od toho okamžiku si to varování pamatovaly. Dvouletému dítěti nemá cenu cokoli vykládat.
Na babičky. které spálí svému potomkovi ruku, nevěřím. Snad ta v perníkové chaloupce. Mějte se pěkně.
Kecy v kleci vážená paní. Za mého mládí bylo zcela běžné dostat na zadek. Dnes je mě víc než 75 let a nemám z toho žádné trauma. Ostatně stromek se musí formovat když je mladý, a děti vychovávat (i plácnutím) když jsou malé. Později už je pozdě.......
Tak to jsme skoro stejně staří. Vím, co bylo běžné. Ale ani moje babička, žena z malé moravské dědiny, nikdy neuhodila dítě. A vychovala samé dobré lidi. Ostatně, už tenkrát mezi slušnými kluky platilo, že slabšího nebiju. A potom... Uběhly tři čtvrtiny století. Nemyslíte, že lidé mezi tím poznali mnoho nového? Že by se něco mělo změnit? Včetně přístupu k násilí, a to i násilí na dětech? Místo vehementního zastávání se bití by bylo lepší se zamyslet.
Dobrý den paní Dagmar, kolik jste vychovala dětí?, my máme syna čtyři roky a čtyři měsíce. A rozhodně neuznáváme s manželkou preferování používání fyzických postihů v každé situaci. Ale když se dítě ani po desátém vysvětlování nepřestane dobývat do elektrické zásuvky, doplňuji, že máme zásuvky zajištěné krytkami, tak už opravdu nastává čas na použití jedné přes zadek. Pokud vám tedy není jedno, že by dítě mohlo utrpět úraz elektrickým proudem. A světe div se od té doby můžeme mít zásuvky i nezajištěné, i když nemáme.
Postupně 5 dětí, to páté je vnuk. To vám přeji, že už nemáte starosti s elektrickým proudem. Děti jsou zvídavé a váš syn není jiný, buďte rád. Já jsem si kdysi vymyslela elektrické brouky, kteří jsou bohužel velmi zlí na každého, kdo by jim chtěl sahat do jejich domečku nebo na jejich cestičky. Koušou a pálí, můžou i zabít. Kupodivu to zabralo u kluků i u děvčat.
Blábolíte nesmysly,ale jsou vaše. Vychovejte si děti k obrazu svému.
Jen nevím,jak si povedou mezi dětmi vychovanými bez těchto chytrostí a s o to větší láskou a rodinnou sounáležitostí. Pokud to nevíte, člověk si prochází mnoha fázemi života. A zatěžovat děti příliš složitými psychologickoanalitickými postupy,jim bere krásné,černobílé dětství.
Tady nikdo nemluví o týrání dětí. Ale jsou chvíle,kdy je třeba říct dost a přednáška o tom, že tahat kočku za ocas,se nemá, je nesmysl Plácnutí nepřichází za tahání kočky,ale za to, že děcko neposlechlo ,když mu poprvé máma řekla: Pepíčku,to se nedělá. Je to samozřejmě příklad.
Zahájit výklad svého jiného názoru slovem „blábolíte“, to je vskutku úroveň. Nic pro mě.
Každé násilí na dítěti je selháním dospělého. Především projevem nedostatku trpělivosti. Není pravda, že maličké dítě, batole, které nerozumí slovům, je třeba poučit plácnutím přes zadeček. Věci je třeba ukazovat a s vlídností, láskou a trpělivostí to opakovat. Jako naše babičky, které i takhle malému dítěti uměly tímto způsobem vysvětlit, že kamna pálí a udělají mu bebí. Násilím na dětech děti učíme, že násilí je běžný dorozumívací prostředek. Až budou jednou dnešní rodiče staří, slabí a bezmocní, až už nebudou tak bystří jako dnes, až se nebudou bleskově orientovat v novinkách okolního světa, jak se jim bude líbit, když je jejich dítě bude plácat přes zadek nebo ruce, aby rychleji chápali, co nemají dělat?
35
Sledujících
0
Sleduje
35
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Článek pěkný a jistě přínosný, ale za mě v něm podstatně chybí jedno jméno: Antoine-August Parmentier (1737-1813). Osvícený francouzský lékař a dietolog, který fakticky brambory pro Evropu objevil. Navrhl brambory jako prostředek proti hladomorům vyvolaným neúrodou, zbavil je pověsti jedovaté rostliny způsobující malomocenství, vymyslel spoustu receptů z brambor, získal pro ně přízeň Ludvíka XVI. a zasloužil se o jejich rozšíření ve Francii. Dnes je vědecky doloženo, jak cennou rostlinu Parmentier prosazoval, a to nejen v jejím nutričním významu. Brambory obsahují draslík, hořčík, železo, fosfor, mangan, jód a další minerály, vitaminy C, B1, B2, B3, B5, B6, B9 – kyselinu listovou, pro obsah aminokyselin cenné bílkoviny a vlákninu. Ludvík XVI. na Parmentierovu počest uspořádal slavnost ve Versailles, Napoleon z něj udělal generálního inspektora zdravotní péče. Myslím, že vděčnou vzpomínku si rozhodně zaslouží.