Odporné.

Sledovat přesnost přistávacího manévrování je vždycky znovu neuvěřitelný zážitek.

Velký dík za tento článek. Poirot v podání Davida Sucheta je pro mě ten nej a postava slečny Lemonové se mi od začátku moc líbila. O herečce jsem prakticky nic nevěděla, jen jsem obdivovala grácii, se kterou panu Suchetovi to „křoví“, které žádným křovím není, dělá.

Do takových detailů jsem její život neznala. Byla v ní obdivuhodná síla. Dík za pěkné čtení.

Padouch, nebo hrdina, my jsme jedna hrdina. Žádné vždyť tam není.

Díky za přídavek k vašemu úžasnému vyprávění!

Není dnes Zaire Demokratická republika Kongo?

Ano, četla, a právě proto mi to připadá poněkud nevěrohodné. Proč probůh by se mladá žena oblékala do detailu stejně jako maminka? Krom toho v článku není žádná zmínka o tom, že chodila do kostela. Mám takový pocit, že pravdivý základ (maminka vypadala dobře a navíc dcera jako by jí z oka vypadla) posloužil jisté konstrukci, jíž se alespoň mně těžko věří. Ale nic proti tomu, jak se říká sranda musí být. Ve své odpovědi autorce si jen dělám tak trochu legraci... až na to „odtušení“, což je dnes hojně rozšířená choroba.

No dobrá, babka jak řemen zřejmě vyvinula třetí kosmickou a vrátila se, odhodila kabelčičku a veškeré propriety a juž hup stála u plotny. Já vám to tedy věřím.Drahého papá lituju a říkiám si, zda vaše maminka nebyla ve své podstatě stejný řemen, ale mazanější. Nenutila, neřvala, nemlátila předměty. Plakala... Nic ve zlém. Vymyslet by to tak šlo. Ale tak či onak, odtušit znamená odpovědět, odvětit, případně opáčit nebo jaká jsou ještě synonyma.

Zachycení Super Heavy - fantazie, něco neskutečného. Borci.

Jakatra... Opravte to.

Okrajové téma... dokonce příliš okrajové. To je smutné. Na jednu stranu člověk chápe vydavatelství, které musí hledět na prodejnost, na druhou je ještě smutnější, že vlastně v tom odhadu mají fakt asi pravdu. Kolik lidí by se dnes zajímalo o takovou knížku? Nechci naříkat nad tím, jaké že jsou to časy. Prostě je to tak. Za odkaz díky, vypadá zajímavě i z jiných než „mozambických“ důvodů. Člověk se pořád učí. I ten váš vhled do života určité části mozambické společnosti je učením. Budu vám oběma držet palce a přeji hodně zdraví.

Díky, i když lituji, že už je konec. Vaše vyprávění přibližuje našinci lidi z jiného konce světa, o němž nic moc neví a často má nepěkný sklon pokládat ho za cosi zaostalého, snad i primitivního, zhusta prošpikovaného násilím. Viděli jste život v Mozambiku zblízka, zevnitř, což je velmi cenné. Dobře se to vyprávění čte, nejen proto, že je tak zajímavé, ale je i dobře napsané. Snad vás vaši přátelé navštíví tady u nás a my se budeme moci vaším prostřednictvím seznámit zase s jejich dojmy. Přeji vám i jim všechno nejlepší.

K „záhadnému“ Karlovu onemocnění vydalo nakladatelství Karolinum v roce 2020 knihu Doc. MUDr. Jiřího Ramby, DrSc. „Záhada nemoci Karla IV.“

Doufám, že ještě bude - budou! - pokračování. Moc pěkné čtení, ještě jednou díky.

Díky za tohle úžasné čtení, těším se na pokračování.

Úžasné. Hluboká poklona a držím palce!

Jiří Lábus, malá role, ale velký herec. Miniroli má i pan Nárožný, který je prostě skvělý. A všechny děti byly k sežrání.

Hrála snad ve Wu Chanu šestnáctkrát za sebou?

Titulky Novinek čím dál více připomínají bulvár. Ty „meteorologické“ už dávno.