Podle komentářů zde, musím napsat, že není možné zevšeobecňovat vlastní zkušenost jako plošně platnou pro celé socialistické Československo. Nájem byl všude stejný a nizký, ale každý neměl to štěstí. Obecně mohu napsat, že byly oblasti, kde se stavělo, kde byly velké podniky, "výkladní skříně socialismu". A podle toho byly nastaveny možnosti získání bytu. V komentáři vklad do družstva 1989 30 tis. vs vklad do družstva 1980 jinde 150 tis. Přidělení dekretu jen některým profesím, po 10 letech bydlení ve 2 + 3 děti v 1 místnosti. Na druhou stranu, dnes potkávám běžně mladé lidi, kteří nastoupili do 1. zaměstnání a mohou si dovolit platit a žít v samostatném bytě. Něco takového v době socialismu, v kraji odkud pocházím naprosto nemyslitelné. Ano, za socialismu byla bytová nouze. Úroveň bydlení nižší, než současná. Nízké nájmy. Ale, ani za větší peníze nic lepšího nebo vůbec nic. To druhé častěji.
Slova něvhodně zvolený, nepedagogický, nic proti byť jen jednomu sígrovi ve třídě.
Bydlím v pohraničí. Rodiče rádi umísťují svoje děti do německých mateřských školek. Ale jakmile je dítě zralé pro školní docházku tak s ním "utíkají" zpět do Česka. V Německu, také tam jsou zmiňovány různé problémy ve školství, se s nikým nepářou. Pokud dítě narušuje výuku je odvezeno policií do internátního vzdělávacího zařízení. Odtud si jej rodiče musí "vykoupit". 1 denní pobyt stál před 10 lety v přepočtu na Kč přes 3600,- Rodiče tam rozhodně nemají tak rozsáhlé pravomoce jako u nás. Jedná se o povinnou školní docházku.
Děti, i předškolní, jsou schopny pochopit rozdílná pravidla rozdílných prostředí, ve kterých se nacházejí. Trvat na nich, bez výjimky. Úzce spolupracovat se školou a mít přesné informace na denní bázi je velmi prospěšné pro výchovu. Pokud se jedná o základní školu, nemělo by to být tak složité. I když náročné určitě ano. Mamince přeji pevné nervy, klidný a pohodový přístup k dětem a stát si za svým.
Nesouhlasím s článkem. V jogurtu se nemůže vyskytovat syrovátka. Jogurt se vyrábí z mléka působením jogurtové kultury bakterií. Naopak , aby byl hustý musí se zahušťovat a ne ředit , jak se píše v článku. Mohl by se zahustit sušeným mlékem, to je však drahé. V článku je nejspíše popisován "jogurt" jako výrobek, který se jogurtu jen podobá, aby výrobce ušetřil, tak jej nastaví třeba syrovátkou, stejně jako dnes roztíratelné sýry, a zahustí něčím levným. Z jogurtu vyvstává na povrchu kyselina mléčná. Pokud chci jogurt řidší zamíchám. Pokud chci hustší vyleju.
Nechápu zdejší komentáře. Rodina si chtěla najmout byt v luxusní čtvrti. Je potřeba se soustředit na slovo "chtěla". Dále na velikost rodiny. 9 členů. Sociální dávka v Rakousku pro tak velkou rodinu, 100 000 Kč, nejsou žádné peníze. To je jako když pan Okamura rozmazával po sítích v ČR sociální dávku asi 45 000 Kc pro 11 členou rodinu, kde navíc žena byla pěstounka.
Chléb jsem občas pekla, když jsem bydlele na samotě. A bylo potřeba udělat svačiny na druhý den. Pekla jsem obyčejně v troubě. Chlebu musíte dát svůj čas. Je to radost, ale ne nutnost. Dnes bych to neudělala. Souhlasím s tím, že nejlepší je ze 4 surovin, mouka, voda, kvásek, sůl. Používat směsi na výrobu chleba do pekárny? Kupovat pekárnu? To ne.
Přehnaný článek. Zbytečně. Na nový dům potřeboval stavitel, i svépomocí, nějaký projekt domu. Jinak by nepostavil. Za asi 5 tis. koupil tzv. typový. Na výběr nebylo. Oslovit architekta oficiálně nemohl, protože žádný takový neexistoval. Šumperáky jsou postaveny všude možně i nemožně i jako dvojdomky. Vnitřní uspořádání bylo na kreativitě stavebníka/zedníka. Většinou nepovedené, hodně kopírovalo uspořádání panelových bytů. Myslím si, že současní architekti si dokáží i se "Šumperákem" dobře poradit.
CZC byl velmi vstřícný obchod. Stejně tak mall.cz než to začalo být "tržiště". Na Alegru teď snad jen něco, co se rychle spotřebuje, nezáleží tolik na kvalitě, co člověk kupuje opakovaně - ale na Alegru se nemusí trefit do stejné kvality.?! Elektroniku ne, pokud potřebuje poradit s výběrem a také je u ní velmi málo informací.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Prázdný článek.