To jsou zase bláboly. Ano, byla povinnost pracovat a to bylo dobře. Dnes se spousta lidí poflakuje a ti, co pracují je živí. To je správné? Že chodily ženy na potrat, když již rodina další dítě nechtěla. Ano, protože za mých mladých let nebyla antikoncepce v takové formě, jak ji známe dnes. Dnes si mladí místo dítěte raději pořídí psa (nic proti domácím mazlíčkům). Mimoškolní činnost - chodila jsem do Sokola, atletického kroužku, hrála jsem závodně volejbal (sice v rámci kraje), 9 let jsem hrála na klavír, jezdila jsem každoročně na tábor a nikdo do mne necpal marx-leninismus. Protože jsem milovala knihy, chodila jsem jednou týdně do knihovny pomáhat s obalováním knih. Ze školy si dodnes pamatuji hodně věcí, ale dnešní děti vše zapomínají a nic neumí, nebylo tolik dětí ADHD, čím to asi? Již na základní škole jsem si dopisovala s dětmi z mnoha států (sbírala jsem a dosud sbírám pohledy) a nejen ze socialistických, ale hlavně z těch kapitalistických, i z JAR nebo jižní Koree, se kterými jsme neměli diplomatické styky. Vždy jsem byla hrdá na to, že jsem z Československa a dnes bych nejraději emigrovala, ale není kam. Všude je to stejné. Jen jsem vždy chtěla cestovat, ale pravda, to bylo trochu omezené. I přesto jsme s manželem v doně socialismu byli na Kubě, Maltě, Kypru, Portugalsku, Špamělsku, Francii, vždy s Čedokem a příjezdu se mne nikdo na nic neptal (v KSČ jsme nebyli). Prý byla totalita. A co je dnes? Samé zákazy, rozkazy, příkazy a nákazy z tolik propagované EU.Je to mnohem, mnohem horší než dříve.

Díky rodičům jsem z časopisů znala Aju Vrzáňovou, později jsem si začala vystřihovat z časopisů Jindru Kramperovou, Karola Divína a pochopitelně sourozence Romanovy. Vzpomínám, to už jsem byla na střední, jak jsme se s kamarádkou chodily dívat k její tetě na TV a třeba ve dvě v noci se přes celé město vracely domů. Ale dnes se mi zdá, že ty tance již nejsou takové, jako za časů Romanových (na jejich krokové variace nejde zapomenout), je tam hodně zvedaných figur, no ale vše se mění.

Tak to, co řekla o odvodu sociálního a zdravotního pojištění je hloupost. Ona je již v důchodu a tak její práce herečky jako OSVČ nebo zaměstnankyně v divadle je posuzována jako vedlejší činnost a platí se podle určité výše příjmu. To by musela mít vysoké výdělky, aby odváděla to, co dostane na důchodu. A o tom to je. Dříve si na pojištění platili minimum nebo vůbec nic a teď naříkají. Zajímalo by mne, jaký je ten její nuzný důchod, když si může dovolit jezdit do Himálájí. Má manžela, tak na tom až tak zle jistě není.

Slibem nezarmoutíš. Sliby chyby.

Ty rukávy hrozné. Kytka mi připomíná vlčí mák a 11.11. je Den veteránů, jejímž je symbolem.

Určitě testy DNA mají dávno udělané, jen to nechtějí dát na veřejnost.

Určitě testy DNA mají dávno udělané, jen to nechtějí dát na veřejnost.

No kde asi? Normálně v obchodě. Čím jsme psali? Tužkami, pery, kreslili jsme pastelkami, tak jako dnešní děti. Zase to je o tom socialismu. Vy si myslíte, že na kapitalistickém západě bylo všechno super a hned? Vše si vyvýjí. Sešity jsou také pořád stejné a v učebnicích jsou novodobé nesmysly,

Vždyť to prý říkal Muamar Kadáfí, zvítězíme přes vagíny vašich žen.

Jednou je škodlivé to, podruhé ono. Jezte špenát, je zdavý, pak zase, že to není pravda. Jíst vejce je nezdravé, způsobují sklerózu, teď zase máme jíst alespoň 2 vejce denně, Nesolte, neslaďte. Moudro našich babiček - babička mi dávala občas kostku cukru, že prý to je dobré na tvrdnutí kostí. I ta boží hovádka potřebují sůl. Já si vzala k srdci slova paní doktorky, když mi dávala třetí dietu a já se jí ptala, "a mohu vůbec ještě něco jíst?". Ano, můžete vše, ale s mírou.

A co ta kupa plínek? Vždyť dnešní mámy přece nebudou plíny vyvařovat, prát a žehlit. Ty zaplivané pokoje nikdo neuklidil?

Pokud je to máslo, o kterém se píše, tak stejné jsem dnes viděla v Lidlu za 50 Kč. Jen jsem se nedívala odkud je. V článku se píše, mohlo by být, jen samé dohady, tak to mne pobavilo.

Pohádky i když se opakují snesu, ale proč hlavní program tvoří filmy, které se vysílají již xxx let a ještě několikrát do roka. Je vidět, že se nic nového ke koukání netočí. No, a jako film na Nový rok o bratrech Mašínech, to snad nemyslíte vážně. Už tak se na ČT dívám vyjímečně.

Asi po 10 minutách jsem to chtěla přepnout, ale pak jsem si říkala, vydrž a dodívej se co za paskvil vytvořili. Maska Smetany udělána celkem dobře, ale herecké výkony nic moc. Řeč (mluva) současná, takto se jistě tenkrát nemluvilo. Smetana je zde spíše vykreslen jako sexuální predátor a ne jako skladatel. Film byl pro mne velkým zklamáním.

Pro nás dříve narozené to asi bylo celkem lehké, takže plných 10.

Mně občas přistane na parapetu a protože se mi líbí, tak si ji fotím.

Vážený pane Králi, prosím, pište jen o tom, co jste skutečně zažil a nepište takové bláboly. Pochopitelně, že jsem do 1. a 2. třídy chodila do školy v teplákách, ale 6 let po válce to bylo normální. Chcete mi snad tvrdit, že v záp. Ebropě po válce chodili v riflích, které dnešní mládež nosí roztrhané, protože to je móda? Účes jsem mohla nosit jaký jsem chtěla a marx.-leninismus nám do hlavy ve školách netloukli. Dnes již ve školkách učí o sexualitě a na školách o LGBT. Myslíte, že to je spávné? Píšete, že jsme měli cvičení, jak si nasadit plynovou masku. Ano byla taková hodina a učili jsme se dávat první pomoc. Dnešní děti to mnohdy neumí. V hodinách tělocviku jsme nepotřebovali trenéry, jako je to např. na školách v Karviné, Havířově, abychon se naučili kotoul nebo skákat přes švihadlo. Měli jsme úctu nejen ke svým rodičům a učitelům, ale ke starším lidem všeobecně. Dnes je to hrůza, žádná ústa k ničeku a nikomu. Mohla bych pokračovat dalšími a dalšími příklady. Proto ještě jednou prosím, vy mladší, kteří jste tu dobu nezažili, přestaňte si o ní vymýšlet. A to netrvdí, že vše bylo výborné.

Jeli jsme s rodinou z výletu a stavili jsme se na jídlo v Globusu v Ostravě. Bylo chutné a cenově přijatelné. Pokud to tak zůstane, budou toho lidé využívat čím dál více.

Jeli jsme s rodinou z výleu a stavili jsme se na jídlo v Globusu v Ostravě. Bylo chutné a cenově výhodné. Pokud to tak zůstane, lidé to budou využívat čím dál častěji.

S manželem jsme za socialismu jezdili do zahraničí normálně s Čedokem. Podotýkám, ani jeden jsme nebyli v KSČ. Již v r. 1975 jsme byli na Kubě s mezipřistáním v Kanadě (místo v Montrealu na ostrově Newfoundland, protože jsme měli zpoždění 6 hod. a zpět s mezipřistáním v Amsterodamu, protože Praha kvůli počasí nepřijímala). Kromě zemí tehdejšího soc. tábora jsme byli v r. 1981 na Kypru, v r. 1984 v tehdejší Jugoslávii (Černá Hora) i s pětiletou dcerou, v r. 1987 ma Maltě, kde jsem se setkala s kamarádkou, se kterou jsem si několik let dopisovala. Poslední zájezd byl říjen-listopad 1989, a to lodní zájezd z Portugalska (z Lisabonu) přes Madeiru na Kanárské ostrovy, zpět do Portugalska (Porto) a odtud do Francie do Paříže a vlakem přes Německo domů. Ani v jednom případě jsme nemuseli žádat o povolení k výjezdu za hranice, příděl peněz jsme dostávali na místě od Čedokářky. Asi proto to bylo bez problémů, protože vše vyřizoval Čedok. Pouze po návratu z Malty jsem já vypisovala formulář od vedoucího, že jsem se tam s nikým nesetkala.