Poslední výrok slovenského soudu bylo to, že Babiš žaloval ÚPN jako nesprávnou stranu ale měl žalovat slovenské MV, což posléze i zažaloval. No a žalovaná strana MV ústy svého ministra prohlásila, že nemá důkazy o Babišové spolupráci s Štb za minulého režimu. Což je pravda, neboť důkazy jeho spolupráce s Štb leží v archivech slovenského ÚPN. Z toho vyplývá, že Fiala nemohl zpochybnit výrok soudu neboť ani žádný takový neexistuje. To co existuje jsou pořád písemné doklady o jeho aktivní spolupráci s Štb pod krycím jménem Bureš ať v archivech ÚPN nebo hlášeních o udání svých spolupracovníků v archivech bývalého ZO Petrimexu.
Do roku 89 bylo v ČSSR asi 1,5 miliónů občanů tohoto státu nositeli stranických průkazů KSČ. To bylo zhruba deset procent obyvatel původního federálního státu. Prostě deset procent občanů nemůžete vyřadit z veřejného života jenom k vůli stranické knížce. To by tento stát skolaboval již v začátcích své obrody. Jiná věc je, jak se tito lidé jednotlivě chovali a zdali nezneužívali svého postavení k osobnímu prospěchu na úkor jiných občanů. A tady je vidět zcela zářný příklad současného prezidenta Petra Pavla, kdy své poměrně krátké členství ve straně bohatě odčinil ve své službě pro naší zemi a to i v zahraničí. Naproti tomu Andrej Babiš nejen že byl členem KSČ poměrně delší dobu ale navíc byl aktivním kolaborantem Štb, kdy vědomě za odměnu udával své spolupracovníky v podniku zahraničního obchodu včetně požívání dalších různých výhod v budování své kariéry. Po revoluci své chování nijak nezměnil a své štbácké praktiky dále používal také v celém průběhu jeho podnikání v nových poměrech. Ale hlavně pak zneužíval svého postavení v době svého působení v aktivní politice a vedení této země, kdy jeho podřízení musí sloužit jeho osobním zájmům a v případě odporu jeho praktik je bez jakékoliv sebereflexe vymění za jemu oddané v příslibu drobných výhod. Babiš a jemu podobní jsou schopni tuto zemi zaprodat kdykoliv se jim to bude hodit a je zde jedno jestli dříve byli členy KSČ či nebyli.
Hlavně že si uspořádali obecní referendum. Povodí Odry jejich nemovitosti vykupovalo a pozemky pomocí státu směňovalo. Kdo prodal a přestěhoval se do nového, má teď klid. Každý svého štěstí strojvůdcem. Šanci dostali, já je nelituji. Bourací práce už povodní začaly, stát jim ty ruiny nějak vyplatí a můžou začít znova s čistým stolem. Je pravda, že přehrada od poslední povodně měla stát dávno a sto padesát tisíc lidí dole po toku Opavy by bylo daleko lépe ochráněno. Třeba jako lidé pod Šancemi.
Po této povodní je už prostě rozhodnuto. V Nových Heřminovech byly prakticky zahájeny přípravné bourací práce k plné verzi vodního díla NH a ještě zbude spousty místa na poldr. Pokud tam chce ještě někdo zůstat, jeho věc ale ať nikde neškemrá o pomoc. Povodí nechť ty zbylé pololozpadlé baráky vyplatí a můžou se přestěhovat. Jejich chyba, zbytečně promrhali část svého života při síle. Ještě vybudovat další protipovodňová opatření výše proti toku Opavy a situace se uklidní.
Vzhledem k tomu že povodeň propláchla všechny baráky v Nových Heřminovech, část jich šlo nebo ještě půjde k zemi a ty ostatní jsou stejně nepojistitelné, je myslím rozhodnuto. Prostě dne 15.9. 2024 proběhlo Novými Heřminovy konečné živelné referendum zároveň i s demoličními pracemi k zahájení plné verze projektu vodního díla NH. Stavební povolení je pouhá formalita. A výkupy těch zbořených a dalších chalup a pozemků proběhne stylem ber nebo nech být a oprav si sám. A taky je ještě po horním toku konečně potřeba vybudovat poldry a netužit obhospodařenou půdu. To stejné mimo vodní nádrže je třeba zbudovat i na Opavici kde ji terénní podmínky neumožňují.
Autor článku je zřejmě mladší generace, přesto je poznat že jej stále ovlivňuje mentalita výchovy naší nedávné minulosti. Ale myslím, že se na nás svět už dívá poněkud přívětivěji než donedávna. Když jsem v ranných devadesátých létech v rakouských a německých marketech vídal na dveřích česky napsáno Češi nekraďte nám tady, nedělalo mi to dobře. Autorovi upřímného článku a další mladé generaci přeji aby se tímto již nikdy nesetkali.
Tomu nějak se říká způsob provedení neboli po právnicku modus operandi. Je to střecha výstavby pro obvinění pachatele žalobcem. Když je střecha děravá, celá stavba vyšetřování se může v dešti protiargumentů promočit a následně se zhroutí. Leda že by soudce pomohl žalobcům překrýt šlendrián na střeše igelitovou plachtou plnou klepů. Otázka je, jak dlouho ten igelit sám vydrží překrývat zfušovanou práci vyšetřovatele spolu s žalobcem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Co senátorku ale ona provozuje právnickou praxi s licencí.
1 odpověď