To poslední nebyl skok na klandr, ale z klandru na kandelábr. Každopádně je vaše čeština i tak nádherná. Závidím květnatost vaší mluvy. :-)

Lídl má bezobslužné pokladny tragické. Neustále vyhodnocují špatnou váhu zboží. Občas i několikrát při jednom nákupu. Dále je problém se stornem celého nákupu, když ještě chcete něco dokoupit nebo zboží vyměnit za podobné, pokud jste se přehlédli s akční cenou) - prostě to nejde. A obsluha samoobslužných pokladen často sedí na pokladnách s pásem (u nás), takže dočkat se jí při chybách je většinou na dlouhé čekání. Zpočátku to u nich bylo super, ale po poslední aktualizaci softwaru pokladen je to tragédie včetně nejasných obrázků zboží (když zrovna nevíte, jak přesně se např. pečivo jmenuje). Jednoznačně nejlepší je u mě Globus a jeho čtečky.

Tenhle článek vyvolává nenávist a proti tomu se ohrazuji. Že se jdou obyvatelé podívat do zaplavených míst, která znají či kudy denně chodí, přeci není turistika. Také jsem zatopená místa obcházel. Nikoliv ale kvůli neštěstí druhých, nýbrž vidět, co dokáže (a kde všude byla) voda. Tak to na mě nezkoušejte s takovýto tendenčním článkem. Navíc je rozdíl chodit do těsné blízkosti běsnící řeky a k zaplaveným místům, kde voda stojí.

Jeho tvorba se mi velmi líbí. Nejvíc asi verše začínající "Trpělivostí rybáře uspat děti...", to je fantastické...

Na pánských záchodech bývají i pisoáry. Pokud budou všechny toalety nebinární, kam je umístí? Anebo v rámci vnucování bezpohlavnosti vymizí?

Do ceho by asi tak ten blesk uderil? Domy u nas maji povinne hromosvody, cela sidliste maji elektricke privody v zemi - tam max.vyhori trafostanice. Voda jde taky v zemi, jeji potrubi i vany jsou navic vzajemne mistne pospojovane a uzemnene (takze hlavni cesta prepeti jde cestou nejmensiho odporu a tim jsou zemnici vodice). Popiste mi cestu blesku, aby me doma na sidlisti ohrozil. To by me fakt zajimalo.

Moc hezké a příjemné prostředí jak zahrady, tak interiér. Pán má jednoznačně vkus. Celé to místo na mě působí velmi harmonicky a neuspěchaně. Adame, díky, že jste tohle místo pro nás diváky objevil.

Díky za perfektní článek. Skvěle to vysvětlil. Osobně bych uvítal ještě i vysvětlení, jakým způsobem se dosahuje změn napětí a frekvence, případně jakým způsobem probíhá přifázování a zpětné připojení k síti. A taky čím se řídí, kterým směrem poteče v síti proud.

Z článku nevyplývá, jestli v tomto úseku byl v činnosti liniový zabezpečovač. Pokud ne, chcete říci, že se tam jezdilo jen podle návěstidel? Na nejmoderněji zrekonstruovaném nádraží v zemi!? To nikoho nenapadalo, když se při přípravě rekonstrukce schvalovalo odstranění liniového zabezpečovače, sladit rekonstrukci s termínem spuštění ETCS čili začít rekonstrukci později? Namísto toho SŽ slovíčkaří, protože slovo "zabezpečit" znamená i "umožnit" a to přesně přeci návěstidla dělají - řízení provozu jimi "komunikuje" s fírou (teď stůj, teď jeď, dej pozor na příští, apod.). Já osobně ale chápu zabezpečení ve smyslu aktivního zásahu do vedení vlaku v případě chyby strojvůdce.

Trochu mi nesedí váš popis nehodového děje. Po projetí odjezdového návěstidla je to asi 300 m ke spojce mezi 1. a 2. kolejí. Kdyby si svého omylu všiml ještě před říznutím výměny, zastavil by po 160 metrech na 1. SK. Ale srážka se stala po necelých dvoustech metrech za spojkou na 2. SK (navíc to prý pak zatlačilo RJ o nějakých 20 až 30 metrů zpět). Tudíž to bylo spíše tak, že když řízl výměnu a poté jel stále rovně po "své" první koleji (proti sobě nic), byl sice už ve vlakové cestě nákladu, ale prozatím to neměl jak zjistit. Že je něco špatně zjistil, až ho spojka hodila z 1. na 2. kolej a tehdy začal brzdit (navíc měl už proti sobě náklad)... Doporučuji otevřít si OpenRaiwayMap a k tomu fotky nehody z dronu. Nehodový děj se pak dá zmapovat velmi přesně. Ale to vy ne. Jen jste opsali wiki a ještě k tomu ne úplně (navíc beze zdrojů).