Krásné pomůcky - tohle by měli říkat všude i všem, takhle si to dokáží zapamatovat i menší děti

nu, tak tak dvojka může být i něco jako várna, které vše všem vykráká...takže "univerzální" všestranná pomoc

Pokud budu mít naprostou jistotu (bude tam jméno a já budu vědět že tu milenku skutečně má) a budu mrcha, opatrně rozbalím. Bude-li to nějaké sexyprádléko, no tak to vyměním za klasické "bombarďáky" velikosti tak 5XL a pokud možno znovu zabalím tak, aby rozbalení nebylo poznat. Toť vše - dál se to zařídí samo 🙂

A budu se kochat představou, jak dotyčná bude nad dárkem "žqasnout a jásat" 🙂)

M ožná to našla při úklidu, jsou takové Pipky, které musí před vánocema obrátit celej barák a všechno v něm vzhůru nohama - a těm to potom tak trochu i patří.

A bůh ví čí a pro koho ten dárek vlastně že je. Prostě to tam si dal Ježíšek a je zcela na něm, komu ho nakonec donese - a máte to vyřešený jak nejlíp to jde.

A co když to skutečně si u něho schoval třeba koloega z práce?

V tom případě mui ho potom může klidně dát. Vždyť "stopit" neznamená hned rozbalit nebo zničit.

Ještě se zapomnělo na vartiantu, kdy si top k němu schoval kamarád pro tu svoji, aby mu dárek doma nenašla.

Nebo tam bylo i napsané jméno?

Radši si zajděte do cukráýrny na dobrou kávičku a dortík, než začnete vyšilovat. Na "prásknutí dveřema" je vždycky času dost.

Hlavně nejančete a nekazte zbytečně předvánoční náladu i dětem.

Za nás to fungovalo tak, že se přijelo, babička nabíla koláče a její "karbonové rumové kroužky", potom se šlo na půl desátou do kostela. Tam byxla mše, ale se zpěváky a i kapelou, takže přímo koncert.

Po příchodu domů se ženská část ujala přípravy oběda (dodělání kachny, knedlíky, zelí) a babička s námi všemi dvanácti vnoučaty si vedle v místnosti zahrála pexeso, aby mohli všichni, a ti hodně malí.

Po obědě byla káva a pro děti čaj a cukroví - my děti jsme se přesunuly do kuchyně, velký stůl vedle byl není pro dospělé a jejich povídání.

My jsme mohli na přenesenám stromečku si zapálit svíčičky a prskavky, na ještě teplé pláty kamínek dát purpuru...

Dospělí na nás viděli...a všichni byli spokojení.

No tak to už bych se bála, že bude bydlet v té nejmenší místnosti :-)

Nějak jhe to dneska obráceně - stejnopohlavní se omanželství přímo bijou a ti, co můžou, o ně nestojí.

Pokud to však říká s dodatkem, že tedy vlastně nic neumíte, ale pořitom to doslova "sežerou do mrtě" a co nesnědí si vezmou s sebou i s mísama, no - prostě síla.

No, bylo to před lety, když ještě žili, teď už je ze mne "stará bába", ale ani náhodou bych si nedovolila kritizovat mladé, snachu. Když už komentář, tak jedině pochvalný a děkovný. A především - nemíchat se jim do života, S návštěvou vyčkat až oni sami pozvou nebo alespoň se domnluvit kdy a jejstlivůbec by se jim to hodilo.

Potom vše funguje jak nejlíp může a máme se vzájemně opravdu rádi.

Nevím,ale uikázky, upoutávky kesledování zrovna moc nelákají. Příběh? Asi jo,ale jaký,to teprve uvidíme. Vždycky ale máme možnost tu televizi vypnout nebo přepnout na jiný program.

Tak jendoufám,že to nedopadne jako "Řachanda".

Stejně nenbo i ještě vbíc bolestné je konstatování " a s tím harantem nespěchejte, časem přijdeš nato,že nejlíp je bez nich" - jo, i tohle dokáže pronést tchýně a její synáček ji přikyvovat.

To pak není tychně, to je maminka, pro oba.

Tchyně byla je a navždy bude rušivým elementem.

Pokjud se o tom ví dostatečbně dopředu (kvůli množství jídla a tak), potom se to dá přežít, i vydržet s tchyní i tchánem, kteří jsou vyloženě nepříjemní, nic jim není akorát, vše "sice výborné, ale pomoravsku se to dělá jinak" nebo jen " ale matinka to dělá jinak".

Horší je, když se neohlášeni nečekaně přihrnou k již skoro prostřenému stolu, u které se se dvěma velkýmiu porcemi navíc zkrátka nepočítalo.

Ne, že by nebylo co dát, ale pomluví, že toho není dost - sice že oni tolik nejedí, ale má být dost aby pořádně zbylo. No...

A když to přijmout, žak že příští rok zase oni? Nedejte se vysmát, to taky nic neřeší. Mísy plné, ale nadavá matinka, synáčkovi to div nepadá z talíře, snaše ten talíř sotva umaže a ještě vyčte každé sousto, že ono ny vlastně ani neměla, aby neztloustla, proto jí se tky nenabízí žádné cukroví (byť by ona si stejně nevzala).

Lepší řešení?

Možná dát panimámě i tchánovi jako dárek pobyt pro dva někde v hotelu, nejlíp v zahraničí, přes celé svátky i Nový rok (samozřejmě dopředu a nejlíp už od třiadvacátého). Kvůli tomu bych byla ochotná se nadobro zříci dárků pro sebe a značně osekat i dárky dětem a drahé polovičce. :-)

Fzicky se netrestál. Z dětí se postupem času stávají nezvladatelní agresivní jedinci, kterých aby se člověk bál.

A rteď radte, jak z toho ven.

I dítě s poruchou ADHD je leckdy nevychované. Ono je to tak trochu i poznat, jestli jen porucha nebo zda toho dítě také zneužívá.

I u dítěte s nějakou poruchou je pokaždé poznat, zda je taky nevychované.

Ale svádět vše jenom na ty zdravotní poruchy je pohodlnější, že jo.

Jeto jejich život,nikdoho za ně žít nebude.Tak ať jim do něj nekecaj.

Přesně tak.Když tenkrát můj malý sny našelve skříni zabené krabičky ve vánočním papíře, vysvětlil si to sám. Ježíšek by to najednou nepobral, tak si ty dárky dává dopředu k nám do skříně.