Tento článek napsal blb,který je mimo realitu. Moje rodiče šli po válce do bytu v pohraničí, okresní město v 54 roce,byt 3+1 sice 4.kategorie dostali s 3 dětmi bez problémů. Byli oba dělníci bez politické příslušnosti. Bratr bydlel,když dospěl v služebním bytě, sestra s manželem dostali od podniku nejprve garsonku ,pak větší byt,a já s manželem také podnikový byt. Jo pracovali jsme tam,kde byty byly. Jinak nebyl problém spořit od mládí na družstevní byt, kterých se stavělo spousta, buď zaplatit nebo odpracovat hodiny. Tak jsem to měla v plánu se svými dětmi, spoření mladých kluci po vojně by měli garsonku. Pak už by to bylo v jejich rukou. Ale sametka mi do toho hodila vidle. Stavět se přestalo a nestaví se dodnes. A když tak mládí nedosáhnou na hypotéku.
Takže?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vadí mi konkrétně, že neexistuje nějaký cenový strop u zákroků a např. bílých vyplní
Je to absolutně volný trh. A my pacienti jsme pouze rukojmí.
Zdraví,péče,léky jsou jal ceny másla v různých obchodech. To není správné.