Takže nejdříve se do běžných škol přesunula většina žáků ze škol zvláštních a speciálních. Kromě toho, že nezvládají klasické učivo, tak mívají výbuchy vzteku, útočí na sebe nebo spolužáky, hází židle, povykují..Zároveň je v každé třídě několik žáků cizinců, co by potřebovali také více pozornosti, protože někteří nerozumí česky skoro vůbec. Asistent pedagoga někde je, ale často není, i když by být měl - ta práce je tak špatně placená, že ji nikdo moc nechce dělat. Dětí ve třídě je i 30. A do takové džungle teď budeme dávat i děti, které mají vady výslovnosti, nedokáží se soustředit víc, než pár minut, nemají zralou motoriku a podobně...No, výborně, ať žije Kocourkov, zvlášť od roku, kdy jim zrušíme i přípravné třídy.🙈 Jako fakt tomu někdo věří, že bude mít učitel kapacitu se věnovat ještě několika nezralým prvňáčkům kromě toho, že bude pacifikovat řvoucího autistu a potřetí vysvětlovat zadání dítěti, co včera dorazilo z Vietnamu??
Depresi může dostat i psycholog, stejně jako infarkt může dostat kardiolog . S tím rozdílem, že vyhledat pomoc u kolegy je pro psychologa( zvlášť jeho formátu) docela složité. Jsem taky psycholožka a chápu jeho osamělost v tomto smyslu. Co se týká Vašich domněnek a sdílených " drbů"- tam raději nemám slov..
Rodila jsem v 91 a v té době opravdu nebývalo zvykem, že ženy, zvlášť matky s malými dětmi, chodívaly do hospody a barů. Pamatuji na první léto s kočárkem. Jak já jsem se styděla, že jsem byla s manželem na zahrádce! V 6 jsem už spěchala domu jako každá správná matka. Výjimky se určitě našly, ale bylo jich hodně málo.
Hm,asi jsem ta výjimka. Děti 96, 01, 14. V létě jsme je ven brali i po osmé večer. Spořádaní celkem vzdělaní rodiče střední třídy 😉
Také nechápu, že rodiče tahají děti v době, kdy už by měli být v postýlkách po nákupních centrech.
Několikrát už jsem viděla, jak malinké dítě má opřenou hlavičku tátovi na rameni, přitom už by mělo dávno doma spinkat. Je mi těch dětí líto.
Copak to nejde s nákupem vymyslet jinak?
Ještě před 100 lety v Česku a v mnoha státech doteď je malé dítě prostě tam, kde jeho matka. Na poli, na zahradě, vietnamské děti ve večerce. Nejmenší v šátku, větší děti po kupě poblíž si hrající. Jediný problém vidím v přemíře alkoholu u některých rodičů. Ale jedno dvě piva o prázdninách? Proč ne..
A co jste s dítětem dělala,že nechtělo spát?
Měla jsem 2 a obě bez problému po obědě usnuly.
Zrovna tak vnučka, ikdyž řekla, že spát nechce,šla jsem si s ní lehnout a spala do 15vteřin🤗🤗🤗
No, půjčila bych Vám ty tři svoje 😀 Nepomohlo uhonit je na hřišti ani utahat mentálně. Prostě od roka spaly jen v noci. Já kdysi taky ve dne nespala- kvůli tomu mě nechtěli v jeslích
Promiňte, ale to snad ne. Je mi přes 40 a mám dvouleté dítě. A ne, opravdu nechodí spát po večerníčku. Odpoledne spí tři hodiny a budí se třeba v 17 hodin, někdy i později. Respektuji jeho potřebu spánku, nebudím ho jen proto, aby mě sousedka nepomluvila, že v sedm večer není vykoupaný a v peřinách. A ano, chodíme s ním ven, do parku, na procházku po městě apod., i večer, kdy už dle zdejších standardů by měl být zalezlý doma. Někdy i na klidnou zahrádku, kde si třeba dáme všichni nějaké jídlo. Protože je prostě ještě čilý a potřebuje nějakou aktivitu, aby se unavil. Takže, prosím, neházejte do jednoho pytle opilé rodiče s těmi, kteří mají jen jiný režim, ale o dítě se starají, včas přebalují a věnují mu pozornost. Děkuji.
No přesně ❤️Taky jsem měla poslední po čtyřicítce 👍🙂A režim podobně, jako Vy
Ačkoliv jsem již sama babičkou, zdá se mi článek zbytečně odsuzující. Počurané ČTYŘLETÉ dítě? Nejspíš je lehce zaostalé i přes den- i dvouleté se dokáže u stromku vyčurat samo, nebo aspoň přijít. Chápu rodiče, že si večer sednou někde na zahrádku po celodenním vedru. Malé děti spí přes poledne, věřím, že v sedm nebo osm ještě za světla prostě neusnou. Tak ať si v létě pohrají venku na vzduchu. V zimě budou zavřené v paneláku.A že si maminka večer vyjde s kočárkem na procházku? Vždyť malému miminku je jedno, kde spí..
Nechápu, že po dvou těhotenstvích nepoznala další. V takovém pupku se to schová, ale z vlastní zkušenosti vím, že se uvnitř mimino projevuje dost razantně. To si se zaraženými prdy vážně nikdo nesplete😂😂😂😂
Mám děti tři a zatímco jedno kopalo jako blázen a jedno tak nějak normálně, u prostředního jsem trnula, jestli vůbec žije..I po narození byl velmi klidné miminko.
Osmatřicetiletá? Že by celý článek byl hoax?
A? Já měla třetí dítě ve 43 letech, plánované a povedlo se, stejně jako starší dva, hned napoprvé. Kdyby mi bylo 38 v době, kdy jsem se rozhodla pro další, tak bych určitě nezůstala u jednoho a pořídila bych si minimálně dvě, spíš tři po sobě.. Takhle mám vlastně jedináčka, co má dospělé bratry a nikoho na dětské blbnutí..
Teď, když jsem na rodičáku, tak máme pravidelně teplé večeře, které jsou, dovolím si tvrdit, velmi chutné a přijdou mi jako základ dne. V těhotenství a nyní na rodičovské jsem se vlastně naučila pořádně vařit a docela mě to i baví, zkouším nejrůznější recepty a těší mne, když chutná. 😊
Nicméně trochu se bojím, jak se budeme stravovat, až jednou opět práce zavolá... To už asi nebudou přes noc marinovaná a tři hodiny pečená masíčka. Možná tak spíš špagety a polévka. Nebo ne? Vyveďte mě, prosím, případně z omylu. 😄
Pořiďte pak pomalý hrnec a masíčka budou 👍🙂 A bez práce.
Je to Vaše rodina, Vaše rozhodnutí a Vaše právo. Moc nerozumím tomu, proč máte potřebu to takto obšírně před okolním světem "obhajovat". Nesouhlasím s Vaším černobílým viděním školství a výchovy, ale i to je věc názoru a zkušeností. Budu ráda, když budete ty své shromažďovat a s časovým odstupem vyhodnocovat. I když individualizace vzdělání není nic nového, postrádám informace, v nichž by se aktéři třeba po 20 letech ohlédli a (pokud možno objektivně) zhodnotili klady a zápory.
Myslím, že jsem před časem četla rozhovor s Ester Vědeckou, která domácím vzděláváním prošla.
Koupil jsem peněženku a je to sh*t. S téměř stejnou dispozicí dvakrát tlustší než do té doby používaná Cosett. Ani do kapsy se nevešla. Nejlacinejší možné zpracování, jen kůže bez podšívky. Do té doby jsem netušil, jaký to dělá rozdíl při zasouvání/vysouvání bankovek. Hrůza, s nějakou záchranou u mě nepočítejte.
Ale tak to jste si mohl přečíst před nákupem, ne?
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Vyvrátily nevyvrátily- jedno z mých třech dětí po konzumaci většího množství cukru se začne chovat, jako by mělo ADHD. Ztratí schopnost se soustředit víc , jak minutu, pořád se " hemží", není s ním kloudna domluva. Pak to zase odezní ( řádově po pár hodinách). U starších svou jsem to neznala, výchova, podmínky a stravovací návyky rodiny cca stejné. Otec dětí tentýž 🤷