By mě zajímalo, co je na šedesátiletém stromu, navíc mimo vší pochybnost nepůvodním, tak vzácného. Ano, našlo se i řešení se zachováním stromu. Doplatí ten pán rozdíl v ceně? Podle podobného klíče bychom mohli stavět třeba klikaté dálnice, abychom se vyhnuli každému pozemku, ke kterému má někdo citový vztah.
Ještě maličkost: Netanjahu (jak ho osobně moc nemusím) se pokoušel blokádu Gazy uvolňovat. Moc se o tom nemluví, ale před 7. říjnem bylo postupně vydáno 20 tisíc pracovních povolení pro pracovníky z Gazy. Důsledek? Informace těchto lidí o místech kde pracovali, zejména o kibucech, byly využity při útoku Hamásu 7. října 2023.
Pan Barghútí tvrdí, že útok ze 7. října je důsledkem konfliktu. V každém konfliktu je ovšem možné volit různé strategie. Kam povede strategie Hamásu bylo poměrně očividné už ve chvíli, kdy se zrodila myšlenka masivního teroristického útoku. Žádný stát by takové jednání nenechal bez odezvy. Položme si zásadní otázku: Čeho tím Hamás hodlal dosáhnout? Vojenského vítězství jistě ne - to nebyla žádná invaze. Změny smýšlení Izraelců o Gazanech - to těžko, protože to spíše přiživilo stereotypy o násilnických a nezvladatelných sousedech. Zdá se, že jediným zamýšleným důsledkem byla eskalace konflitku a to ve chvíli, kdy byla na spadnutí dohoda státu Izrael s několika dalšími muslimskými státy v regionu. Státy, které Hamás moc nemusí a tak bylo celkem zřejmé, že význam této teroristické organizace bude upadat. Můžeme se samozřejmě bavit o vztahu mezi Hamasem a ostatními Gazany. Fakta jsou taková, že Hamas byl a dosud zůstává většinovým politickým reprezentantem Gazy. Stejně jako NSDAP byla politickou představitelkoiu Hitlerovského Německa. Strana většinově zvolená a podporovaná drtivou většinou obyvatel. Gazané si Hamas zvolili. Nezvolili si umírněnější Fatah. A stejně jako v Německu za války a po ní, obyvatelé trpěli důsledky činů reprezentantů, které si zvolili a s jejichž programem spojili svou budoucnost tak je tomu i v Gaze. Je to samozřejmě dvojnásob tragické pro ty, kteří Hamas nevolí a nepodporují. Ale až dosud to byla dominantní politická síla v Gaze. Až útoky Izraele s touto organizací řádně zamávaly a otázka je, jestli to ještě do budoucna bude síla relevantní.
Zkuste si to projet na Panoramě na mapy.cz. Z místa nového obchoďáku není na Panskou skálu vůbec vidět a naopak. Narozdíl od vysloveně hnusných rodinných domů, které jsou v bezprostřední blízkosti tohoto krajinného prvku a které zásadním způsobem kazí celkový dojem z místa. Jiná otázka je, jestli opravdu potřebujeme další obchoďák, notabene Normu, která není o mnoho lepší než kdejaká zaplivaná vietnamská tržnice z 90. let.
Dost polovičatá novinářská práce. V článku není uvedeno, že Libníč není obyčejný DD. Je to domov se zvláštním režimem. Za tímto nicneříkajícím názvem se skrývá domov důchodců pro většinou mentálně postižené nebo duševně choré. Svéprávnost tam nemá skoro nikdo. Spíš se divím, jak se mu odtud podařilo pláchnout, protože to vůbec není snadné.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Díky, že jste pomohl. Protože to je nakonec to jediný, co se počítá. I z našeho života.