V Německu by byla většina členů stran SPOLU i STAN v jedné náruči CDU/CSU. Všichni uznávají židokřesťanské základy naší kultury, zakotvení v EU a NATO, a to že některé proudy v ods, top či kdu se projevují víc okrajově nic nemění na tom, že by nemohli tvořit jednu stranu s širokou náručí (tak je to u cdu). Sloučení u nás brání pouze osobní problémy pár vedoucích představitelů, jinak obecné programy všech uvedených stran jsou podobné. Vše toto musí napravit až generace nových politiků, kteří nahradí ty z let okolo 2000. A náprava musí být hluboká, protože okolo toho roku 2000 platilo "urvi, co můžeš" a proto máme fůru zakořeněných míst. Přece nepotřebujeme 14 krajů, když Rakouska (9 mil.) má pouze 9, nepotřebujeme 6200 obcí, když Rakousko má 2200 a Maďarsko (10 mil.) má 3000 atd. Mnoho zakořeněných politických míst musí zaniknout, aby se ušetřilo a tyto místa jsou všechna vázaná na politické strany

Ona ta státní správa a samospráva chce přebudovat důkladně. Z pohledu běžného občana krajský úřad vůbec nepotřebujete. Já jsem od r. 2000, kdy začaly kraje fungovat, potřeboval pro svůj život kraj pouze jedenkrát!!! A to v situaci, kdy jsem potřeboval potvrzení o státním občanství pro své 4 tehdy (okolo r. 2010) nezletilé děti z důvodu vydání pasu. Jinak jsem za 23 let fungování krajů pro svůj běžný osobní život krajské úředníky nepotřeboval, vše jsem vyřídil na obci s rozšířenou působností. Jiné to je v případě firmy, spolku atd. Jako zástupce spolku žádám pravidelně dotace, ale dnes již vše přes datovku, takže je jedno, jestli žádám ve Zlíně nebo Olomouci. Počet krajů je třeba zredukovat na max 9-10, viz o něco menší Rakousko má 9 zemí, ušetřili bychom za 5 hejtmanů a kraje by měly svá přirozená centra. Na Moravě a ve Slezsku jsou tři přirozená centra - Brno, Ostrava a Olomouc, Zlín ani Jihlava nejsou žádná přirozená centra (to říkám jako občan obce 18 km od Zlína) a podobné to je v Čechách. Ovšem daleko větší problém je s velkým počtem obcí v ČR - u nás je 6250 obcí se svými starosty a zastupitelstvy. V 9 mil. Rakousku je 2200 obcí, v 10 mil. Maďarsku je 3000 obcí a v 80 mil. Německu je necelých 14000 obcí - vidíte ten obrovský nepoměr a ty obrovské náklady na samosprávu obcí!!! V jedné malé obci (260 ob.) sedím jako místostarosta na radnici a již 17 let vidím ty problémy s řízením malých obcí. I v tak malé obci je starosta na plný úvazek (pro obec náklad víc jak 600 tis. ročně, asi 15% celého rozpočtu. Tam musí dojít k velké redukci a sloučení obcí.

Stát má páky, jak to nastavit, aby se malé obce chtěly samy slučovat - dotace, daňové určení atd. Jak je v textu uvedeno je u nás 6200 obcí, v 9 mil. Rakousku je 2200 obcí, ve stejně velkém (10 mil.) Maďarsku je 3000 obcí. V Německu po sjednocení také pokračovali ve slučování, protože na východě to bylo podobné, jak u nás, dnes je v 80 mil. Německu 14000 obcí, pouze násobek toho co u nás, ale nás je 8x méně. Již z těchto dat je zřejmé, že se již obrovskými náklady na samosprávu nikdy nemůžeme bez redukce obcí přiblížit životní úrovni Německa a Rakouska. Holt chtěli bychom se mít stejně, ale nechováme se stejně, proto to nefunguje. Opravdu jsme v Evropě unikát společně se Slovenskem. Znám ve svém okolí řadu bývalých obcí s 500 obyvateli, které se neosamostatnily v 90. letech, zůstaly součástí většího města (10 tis.) a dnes si nikdo z nich nestěžuje, že by chtěly samostatnost. A vedle nich jsou obce i menší, ve stejné či i bližší vzdálenosti od města (2-3 km), jsou samostatné a o všechno se musí starat sami. Pro efektivní řízení nemohou být obce do 500 ob. samostatné, jenom ve Zlínském kraji je 306 obcí, z toho je 106 menších než 500 ob.. A ve druhé fázi musí dojít na slučování obcí s se 700-1000 ob. protože i ty jsou z pohledu Rakouska či Německa velmi malé. Na Kroměřížsku je ze 79 obcí 65 obcí menších jak 1000 ob., na Vsetínsku z 60 obcí to je pouze 26, každý region to má jinak. Já bydlím v obci, kde žije 260 obyvatel, 2,5 km vedle je obec se 480 obyvateli a za další 2 km dál je další obec, která má 320 obyvatel. Každá z těchto obcí má starostu na plný úvazek pokrač.

?

Super článek

Vláda nemá odvahu, na rozdíl například od Nečasovy vlády s Kalouskem, kde odvaha nechyběla a velmi z toho těžila Sobotkova vláda a Babiš - za Kalouska se v r. 2011 třeba snížily platy ve státní sféře na tarifu o 10% (dorovnání tarifů na původní úroveň bylo až po r. 2016), snížil se počet tabulkových míst policistů pod 40 tis. (v r. 2021 po 8 letech vlády ANO a SOCDEM bylo 46 tis. tabulkových míst), již v r. 2008 byla zavedena superhrubá mzda, která měla být zrušena v r. 2015, ale Babišovi se hodily pěkné příjmy, tak ji za prosperity se Sobotkou nezrušili a až v r. 2020 se spolčil s ODS, KSČM a SPD a v krizi udělali to, co by Kalousek nikdy nedopustil - zrušili superhrubou mzdu a stát přišel o 100 miliard Kč na daních. Dnešní vláda, hlavně ODS, si měla posypat hlavu popelem a superhrubou mzdu v krizi zavést třeba s omezenou platností (jak to udělal Kalousek s Nečasem, ale Babiš se Sobotkou to změnili, aby měli příjmy na "dárečky" lidu), je mi jasné, že Babiš a Okamura by řvali jak tur, ale kasa by se plnila. Další změny by měly být systémové a dlouhodobé např. snížení počtu obcí a krajů jejich dobrovolným sloučením - máme víc jak 6 000 obcí, skoro stejně velké Rakousko má 2 000 obcí, stejně velké Maďarsko má 3 000 obcí a 8x větší Německo má pouze 2x víc obcí, v tomto jsme evropský unikát společně se Slovenskem. I počet krajů je zbytečně velký - 14 krajů opravdu nepotřebujeme, Rakousko má 9 spolkových zemí. Tady nám na platech samosprávy obcí a krajů utíká zhruba 10 miliard korun ročně a mnoho pracovních míst, které potřebujeme ve firmách a ne ve veřejné správě. Atd.

Zajímavý rozhovor

Ona ta státní správa a samospráva chce přebudovat důkladně. Z pohledu běžného občana krajský úřad vůbec nepotřebujete. Já jsem od r. 2000, kdy začaly kraje fungovat potřeboval pro svůj život úředníka z kraje pouze jedenkrát!!! A to v situaci, kdy jsem potřeboval potvrzení o státním občanství pro své 4 tehdy (okolo r. 2010) nezletilé děti z důvodu vydání pasu. Jinak jsem za 23 let fungování krajů pro svůj běžný osobní život krajské úředníky nepotřeboval, vše jsem vyřídil na obci s rozšířenou působností. Jiné to je v případě firmy, spolku atd. Jako zástupce spolku žádám pravidelně dotace, ale dnes již vše přes datovku, takže je jedno, jestli žádám ve Zlíně nebo Olomouci. Počet krajů je třeba zredukovat na max 9-10, viz o něco menší Rakousko má 9 zemí, ušetřili bychom za 5 hejtmanů a kraje by měly svá přirozená centra. Na Moravě a ve Slezsků jsou tři přirozená centra - Brno, Ostrava a Olomouc, Zlín ani Jihlava nejsou žádná přirozená centra (to říkám jako občan obce 18 km od Zlína) a podobné to je v Čechách. Ovšem daleko větší problém je s velkým počtem obcí v ČR - u nás je 6250 obcí se svými starosty a zastupitelstvy. V 9 mil. Rakousku je 2200 obcí, v 10 mil. Maďarsku je 3000 obcí a v 80 mil. Německu je necelých 14000 obcí - vidíte ten obrovský nepoměr a ty obrovské náklady na samosprávu obcí!!! V jedné malé obci (260 ob.) sedím jako místostarosta na radnici a již 17 let vidím ty problémy s řízením malých obcí. I v tak malé obci je starosta na plný úvazek (pro obec náklad 600 tis. ročně, asi 15% celého rozpočtu. Tam musí dojít k velké redukci a sloučení obcí.

V Německu by byla většina členů stran SPOLU i STAN v jedné náruči CDU/CSU. Všichni uznávají židokřesťanské základy naší kultury, zakotvení v EU a NATO, a to že některé proudy v ods, top či kdu se projevují víc okrajově nic nemění na tom, že by nemohli tvořit jednu stranu s širokou náručí (tak je to u cdu). Sloučení u nás brání pouze osobní problémy pár vedoucích představitelů, jinak obecné programy všech uvedených stran jsou podobné. Vše toto musí napravit až generace nových politiků, kteří nahradí ty z let okolo 2000. A náprava musí být hluboká, protože okolo toho roku 2000 platilo "urvi, co můžeš" a proto máme fůru zakořeněných míst. Přece nepotřebujeme 14 krajů, když Rakouska (9 mil.) má pouze 9, nepotřebujeme 6200 obcí, když Rakousko má 2200 a Maďarsko (10 mil.) má 3000 atd. Mnoho zakořeněných politických míst musí zaniknout, aby se ušetřilo a tyto místa jsou všechna vázaná na politické strany.

Přesně jak popisuje pan Vejsada (bývalý zápasník-bratři 70.-80. léta?) - ČUS v dnešním systému dotací zcela ztratil smysl a je to jen kupčení s majetkem. Po krachu sazky jako společnosti vlastněné ČSTV dnešním ČUSem, stejně veškeré financování jde přes stát ať již je to MŠMT nebo dnes NSA. Dříve, 20 let zpět, jsem na činnost dostával peníze od ČUSu (ČSTV), dnes již vše jde od státu, zhruba posledních 10 let. Kdyby čus majetek věnoval státu a obcím, jako organizace se rozpustil, tak udělá nejlíp, dotace na čus jdou na papaláše a o majetek se stejně nepostará. Není normální, aby sportovní centrum pro přípravu vrcholových sportovců (Nymburk) vlastnil nějaký spolek (ČUS) a ne stát. Ve sportu se pohybuji hodně dlouho, starám se o TJ kde je 1000 lidí, mám na starosti i prvoligový tým v olympijském malém sportu, členy mládežnické reprezentace, a opravdu již ČUS mnoho let k financování činnosti nepotřebuji. Jediné dobré na čusu je evidence členů, která je při zadávání lepší než evidence na NSA, no a vlastně ani toto nefunguje, protože se složitě překlápí navzájem. A ta částka zhruba 100 mil. pro čus sedí, myslím, že vloni se blížila 90 mil..

Super

Nejjednodušší řešení je nebydlet v Praze, ale koupit byt v Ostravě (seženete slušný 2+1 za 2 mil.) a nestěžovat si na drahé bydlení v Praze - práci v Ostravě také seženete.

Před rokem 2014 bylo tabulkově necelých 40 tis. policistů, po 8 letech vlády ANO a ČSSD jsme na tabulkách 46 tis., ale v reálu je stejně stav pod 40 tis.. Práce se zvládá, pokud by se víc využívaly technické prostředky (kamery atd.), tak se ten stav může ještě snížit. Problém je, že policie techniku neumí naplno využít nebo technika není tam, kde by byla potřeba. Těch 6 tis. lidí navíc na tabulkách je 6 miliard korun, každý policista stojí rozpočet zhruba 1. mil. ročně. A tyto peníze jsou narozpočtovány každý rok a rozdají se na odměnách, ale určitě ne těm na nejnižších pozicích. A z pohledu bezpečnosti již řadu let patříme mezi nejbezpečnější státy světa, v Evropě patříme mezi nejlepší.

A stejná redukce musí být i u krajů, nepotřebujeme 14 krajů, stačilo by mít 8-9 krajů, jak v Rakousku (9) a zase bychom ušetřili. Já říkám, že musí "vymřít" generace politiků 90. a nultých let, kdy platilo "urvi co můžeš", nehledělo se na efektivitu, hlavně, že měli politici placené funkce. Pouhou redukcí obcí na počet 4000 z 6200, bychom ročně ušetřili na platech starostů a zastupitelů obcí 1 miliardu korun, nepočítám další zefektivnění funkce obcí a další ušetření na provozu. Pokud bychom ubrali 5 krajů a neplatili 5 krajských zastupitelstev (hejtmani, náměstci, radní, zastupitelé), tak bychom ročně ušetřili více než 100 mil. korun - a to by zůstal stejný počet úředníků, počítám, že sloučeným krajům by zůstaly budovy krajských úřadů ve dvou městech - např. jeden kraj Olomoucký s úředníky v Olomouci i ve Zlíně - tak jak to mají krajské soudy - Krajský soud Brno, pobočka Zlín, Krajský soud Ostrava, pobočka Olomouc atd.

Již delší dobou se touto problematikou zabývám, od r. 2006 se podílím na řízení jedné takové malé obce (260 ob.) ve Zlínském kraji. Plně souhlasím se slučováním obcí od spodu, bez "násilí:. Stát má páky, jak to nastavit, aby se malé obce chtěly samy slučovat - dotace, daňové určení atd. Jak je v textu uvedeno je u nás 6200 obcí, v 9 mil. Rakousku je 2200 obcí, ve stejně velkém (10 mil.) Maďarsku je 3000 obcí. V Německu po sjednocení také pokračovali ve slučování, protože na východě to bylo podobné, jak u nás, dnes je v 80 mil. Německu 14000 obcí, pouze násobek toho co u nás, ale nás je 8x méně. Již z těchto dat je zřejmé, že se již obrovskými náklady na samosprávu nikdy nemůžeme bez redukce obcí přiblížit životní úrovni Německa a Rakouska. Holt chtěli bychom se mít stejně, ale nechováme se stejně, proto to nefunguje. Opravdu jsme v Evropě unikát společně se Slovenskem. Znám ve svém okolí řadu bývalých obcí s 500 obyvateli, které se neosamostatnily v 90. letech, zůstaly součástí většího města (10 tis.) a dnes si nikdo z nich nestěžuje, že by chtěly samostatnost. A vedle nich jsou obce i menší, ve stejné či i bližší vzdálenosti od města (2-3 km), jsou samostatné a o všechno se musí starat sami. Pro efektivní řízení nemohou být obce do 500 ob. samostatné, jenom ve Zlínském kraji je 306 obcí, z toho je 106 menších než 500 ob.. A ve druhé fázi musí dojít na slučování obcí s se 700-1000 ob. protože i ty jsou z pohledu Rakouska či Německa velmi malé. Na Kroměřížsku je ze 79 obcí 65 obcí menších jak 1000 ob., na Vsetínsku z 60 obcí to je pouze 26, je to oblast od oblasti. pokrač.

Jednou nebo dvakrát jsem přes Nedašov, Nedašovu Lhotu a Návojnou projížděl a ty obce jsou krásně upravené. Je vidět, že ačkoliv to jsou obce úplně v pohraničí, s prací asi problém, všude daleko, tak si lidé vzájemně pomáhají. A víra těchto lidí určitě na tu pospolitost, ochotu pomoct druhému, nezištně i své obci bude mít vliv. Toto ovšem neplatí o řadě ateistických obcí v českém pohraničí, kde to mnohdy vypadá "jak po válce".

Všechny statistiky uvádějí, že je bytů dostatek, jsou ale i tam, kde je lidé nechtějí. Pro dnešního mladého člověka nemůže být problém si zajistit byt třeba v Ostravě, kde seženete 2+1 do 2 mil.. Já jsem jako mladý na začátku 90. let bydlel 5 let u rodičů, byl jsem schopný šetřit 5 tis. měsíčně (výplata 7-10 tis.) a na konci 90. let jsem postavil bytovou jednotku 100 m2. a splácel úvěr 10 let s manželkou na mateřské se 4 dětmi. Ale neměl jsem auto, do práce jsem jezdil na kole a hromadnou dopravou, žádná dovolená atd. Dnešní mladí musí bez problémů ušetřit před svatbou 10 tis, měsíčně, za 5 let budou mít 600 tis. a na ten byt za 2 mil. v pohodě dostane hypo. A to se bavím o jednom člověku, když tak budou spořit dva (s bydlením u rodičů 5 let) tak je to úplně pohoda a ta hypo nebude nijak vysoká a zvládne to i když bude žena na mateřské. Bydlet v Praze a okolí nebo v Brně a okolí není právo, bydlet se dá i v Ostravě, kde s byty problém není - počet obyvatel Ostravy se za 30 let snížil o 20% z 330 tis. na 280 tis. v r. 2021. Sehnat práci není ani v Ostravě problém, ale nebude to práce za 60-100 tis., ale za 20-40 tis..

Velmi složitě popsaná situace, která vlastně neexistuje. Oproti roku 1990 máme o 800 tisíc bytů víc, počet obyvatel se skoro nezměnil (přibylo 3%obyvatel, ale 20% bytů). Problém je pouze v Praze a okolí a v Brně a okolí. Brno je jediné krajské město, které roste - počet obyvatel se zvýšil za 15 let asi o 15 tis.. ani Praha neroste, pouze okolí Prahy. Ostatní velká města se drží nastejno, ale třeba v Ostravě se počet obyvatel za 30 let snížil skoro o dvacet procent. V Ostravě není problém sehnat byt 2+1 za zhruba 2 mil. a 3+1 za 3 mil. U nás je problém v nerovnoměrném rozdělení ekonomického bohatství - to se koncentruje hlavně právě do Prahy a okolí a Brna a okolí. Ale dostatek bytů je i tam, kde je nikdo nechce. Když nemám na byt v Praze, tak je třeba hledat práci tam, kde si ten byt budu moci dovolit viz Ostrava, např. nájem bytu v Přerově 8-10 tis. atd. Při dobrém hospodaření se dá na byt naspořit. Já jsem do svých 28 let bydlel u rodičů (90. léta), východní Morava, ze svého platu jsem mohl 50% v pohodě spořit, po svatbě jsem v patře staršího domu postavil byt 4+1, investice tehdy okolo r. 1999- 2000 se vším 1 mil. korun. Mám 4 syny, nyní všechny na VŠ a ze svých učitelských platů jsme s manželkou něco našetřili a vzali před 2 lety hypotéku na byt v Brně, jeden syn je na VŠ v Brně, takže to má místo kolejí, další dva synové jsou na VŠ v Praze. Ale je pravda, že jsme nikdy jako rodina nebyli na dovolené u moře, užívali jsme si třeba na horách či pod stanem a žádný syn jako vysokoškolák od nás nedostává již žádné peníze, musí se postarat o sebe sami (studují práva a ČVUT).

Problematika je trochu složitější, resortnímu centru ministerstva školství, což je to USK se vrací vlastní medicína. Sportovci-vysokoškoláci vedení na tomto centru mohou dostávat navíc sportovní stipendium přes toto centru v oddělení UNIS. A nejsou to malé peníze-účastníci ME či MS v OH sportu berou měsíčně 15 tis., k tomu mají výhody sportovního centra USK- další příplatky či poloviční úvazky. Ovšem vysokoškoláci- členové resortních center min. obrany (DUKLA) nebo vnitra (OLYMP) toto stipendium nemohou dostávat, musí se rozhodnout, jestli budou členy centra DUKLA nebo Olymp za nějaký příplatek, který je mnohdy ovšem jen polovina toho stipendia nebo budou pobírat toto stipendium plně, bez možnosti být členem uvedených center. A to je kámen úrazu - dochází zde k diskriminaci sportovců-vysokoškoláků z Dukly či Olympu oproti USK a nastavilo to tak min. školství-zřizovatel centra USK. Takže Olymp se jen brání a sportovcům Dukly umožňuje halu využívat, USK ovšem ne.

Všechny statistiky říkají, že bytů je dost. od roku 1990 máme navíc skoro 1 mil. bytů, ale v bytech se snížil počet žijících osob. V r. 1981 žily průměrně v 1 bytě 3 osoby, v r. 2021 to je 2,1 osoby. Dostatek bytů je např. v Ostravě za rozumné peníze (2+1 za 2 mil.), tak je třeba shánět práci tam a koupit si tam i byt, nelze to dělat opačně- pracovat v Praze a stěžovat si na nedostatek bytů v Praze. V Přerově je nájemní byt 2+1 za rozumných 8 tis.+ inkaso a ne za 16-25 tis. jak v Praze. Populace u nás neroste (za 30 let pouze +3%, ale bytů je +20%, byty jsou ale rozloženy i tam, kde je nikdo nechce. Vždy je něco za něco, když na to nemám, nemůžu být v Praze a musím se uskromnit např. v Přerově.