Tak to jste nějaká výjimka. V ORP Holešov je 10 obcí menších než 500 obyvatel a pouze v jedné (490 obyv.) je škola 1. stupeň a to tam dojíždí ještě dětí ze dvou vedlejších obcí 3 km vzdálených. Jinak školka je pouze ve 3 obcích. A ty školy v těch obcích nejsou již historicky víc než 40 let a nikoho nenapadlo v obcích okolo 400 obyvatel školy obnovovat, protože je to pro obec drahé a škola je v dosahu max. 6 km ve městě nebo větší obci nad 500 ob.. A je zde i řada obcí nad 500 obyvatel, kde škola také není, je pouze školka (ty obce mají i 600 ob.) a do školy dojíždí do jedné školy uprostřed regionu a jezdí tam děti z 5 obcí v okolí velikosti 400-680 ob.. Pravděpodobně máte dobré ekonomické zdroje nebo jste blízko silného města, protože běžný příjem takové obce 420 ob. je okolo 5-6 mil. ročně, z toho jen platy starosty, účetní, technické síly a zastupitelů je skoro 2 mil. což je strašně moc. Mluvím z vlastní 20leté zkušenosti v zastupitelstvu malé obce či zkušenosti kolegů v okolí.

To píšete ale o obci tak s 500 obyvateli, slučování se týká hlavně menších obcí, těch je také hodně.

V Německu by byla většina členů stran SPOLU i STAN v jedné náruči CDU/CSU. Všichni uznávají židokřesťanské základy naší kultury, zakotvení v EU a NATO, a to že některé proudy v ods, top či kdu se projevují víc okrajově nic nemění na tom, že by nemohli tvořit jednu stranu s širokou náručí (tak je to u cdu). Sloučení u nás brání pouze osobní problémy pár vedoucích představitelů, jinak obecné programy všech uvedených stran jsou podobné. Vše toto musí napravit až generace nových politiků, kteří nahradí ty z let okolo 2000. A náprava musí být hluboká, protože okolo toho roku 2000 platilo "urvi, co můžeš" a proto máme fůru zakořeněných míst. Přece nepotřebujeme 14 krajů, když Rakouska (9 mil.) má pouze 9, nepotřebujeme 6200 obcí, když Rakousko má 2200 a Maďarsko (10 mil.) má 3000 atd. Mnoho zakořeněných politických míst musí zaniknout, aby se ušetřilo a tyto místa jsou všechna vázaná na politické strany.

Jen se stačí podívat na realitní trh, bytů do 2,5 mil. v osobním vlastnictví na mne dnes v Ostravě vyběhlo celkem 44, pokud bych přidal i družstevní tak to bude dalších 50. V případě vyšší ceny - od 1,5 mil. do 3,5 mil. dnes ukazuje realitní trh celkem 202 bytů.

Ano, všiml, ale generace 70. let rodila pouze 50-60% dětí, měli rodit 80-90% své generace.

Ano, vím o tom. Počet obyvatel Havířova se snížil z 90 tis. na asi 70 tis., počet obyvatel Ostravy se snížil ze 330 tis. na necelých 280 tis.

hgdně se stavělo hlavně v 70. letech, kdy byl obrovský nedostatek bytů viz řada tehdejších seriálů - Chalupáři, Novákovi atd.. V polovině 80. let se stavělo zhruba tglik bytů, co se staví v poslední 10-15 letech (ročně). Ale změnil se životní styl - v r. 1981 žily v jednom bytě průměrně 3 osoby, v r. 2021 žily v bytě průměrně 2,1 osoby (data ČSÚ). I třeba 50% rozvodovost na to má vliv, každý z bývalých partnerů chce žít sám. Od r. 1990 se postavilo skoro 1 mil. bytů, od r. 1948 do r. 1980 se postavilo necelých 1,5 mil. bytů. Od r. 1990 se počet obyvatel změnil pouze nepatrně o 3%, ale počet bytů se zvýšil od r. 1990 o 20%, byty tolik potřeba nebyly, pokud bychom žili stejným stylem jak v 70. letech. Z počtu bytů 4 mil. v r. 1990 bylo zhruba polovina postavena za vlády KSČ a polovina již stála z doby 1. republiky a R-U. Málo se stavělo hlavně v letech 1993-2006, tam se to zanedbalo. Celkově byty netrpíme, ale jsou tam, kde je lidé nechtějí např. Ostravsko, Sudety atd. Ale právě do těchto oblastí se za komunistů investovalo a dělníci zde v těžkém průmyslu měli byty dá se říct okamžitě. Dnes do těchto prázdných bytů od komunistů do těchto oblastí nikdo nechce jít.

Podle toho, co píšete, tak jste pracoval v hornictví (uran) a tam ty výhody byly. I dnes je dostatek bytů např. v Ostravě, kde se ženete 2+1 i do 2,5 mil, což se dá splácet. Předpoklad je, že žijete jako svobodný s rodiči tak 5 let (tak jsem to měl já před 30 roky) a na část hypotéky si ušetříte, za těch 5 let se dá zvládnout 600 tis.. Ale nesmíte jezdit nikde na dovolenou (tak to měli moji rodiče před více než 50 lety), kupovat zbytečnosti a užívat si zbytečnosti.

Podle mne se Jurečka na MPSV z části osvědčil, nejlépe provedl digitalizaci (lépe než slavní piráti), ukočíroval důchody (důchodci na tom nejsou špatně, hůř jsou na tom rodiny s dětmi), ale neumí to prodat. V další fázi by měla přijít podpora rodin s dětmi a opravdu velká reforma důchodů, kdy již nyní bezdětní důchodci a důchodci s jedním dítětem čerpají z průběžného pilíře neoprávněně okolo 70 miliard ročně, aniž by do systému dostatečně vložili (oproti rodinám se třemi dětmi vložili bezdětní do průběžného systému max. 22% vkladu, některé zdroje uvádí jen 18%), je třeba si uvědomit, že důchody nám vyplácí generace našich dětí a vnuků. S obrovským zdaněním rodin s dětmi je třeba něco udělat, v r. 1992 stát formou snížených daní refundoval skoro 50% nákladů na výchovu dítěte, po Klausové reformě v r. 1993 to bylo 12.5%, nyní jsme na asi 23% stavu. Na důchod nelze spořit, na důstojný důchod z průběžného pilíře (to by měl být základ) musím vychovat děti.

V Německu by byla většina členů stran SPOLU i STAN v jedné náruči CDU/CSU. Všichni uznávají židokřesťanské základy naší kultury, zakotvení v EU a NATO, a to že některé proudy v ods, top či kdu se projevují víc okrajově nic nemění na tom, že by nemohli tvořit jednu stranu s širokou náručí (tak je to u cdu). Sloučení u nás brání pouze osobní problémy pár vedoucích představitelů, jinak obecné programy všech uvedených stran jsou podobné. Vše toto musí napravit až generace nových politiků, kteří nahradí ty z let okolo 2000. A náprava musí být hluboká, protože okolo toho roku 2000 platilo "urvi, co můžeš" a proto máme fůru zakořeněných míst. Přece nepotřebujeme 14 krajů, když Rakouska (9 mil.) má pouze 9, nepotřebujeme 6200 obcí, když Rakousko má 2200 a Maďarsko (10 mil.) má 3000 atd. Mnoho zakořeněných politických míst musí zaniknout, aby se ušetřilo a tyto místa jsou všechna vázaná na politické strany

Pokud by někdo projednal stavbu nové nemocnice se státem a stavěl tuto nemocnici s výhledem jako fakultní nemocnici, tak se již mohlo v Malenovicích stavět. Pražská UK má 5 lékařských fakult - 3 v Praze, další v Plzni a Hradci Králové. Na Moravě jsou 3 lékařské fakulty v Brně , Olomouci a Ostravě (ta má problémy s akreditací). Proč by nemohla být 4. fakulta ve Zlíně spadající pod brněnskou univerzitu? Vycházím z nedostatku zdravotnického personálu a i nedostatečným prostorem k výuce na fakultách, zároveň s demografickou křivkou bude v dalších 30 letech potřeba zdravotnictví posílit. Kvalitní zdravotnictví se neufinancuje lokálně, ale bude stále více koncentrováno do center. Vždyť i teď jezdíme s vážnými problémy do fakultních nemocnic v Olomouci a Brně. Myslím si, že by si Zlínský kraj fakultní nemocnici zasloužil. Do budoucna nelze mít v okresních nemocnicích vše, to je neufinancovatelné. Výhoda kraje je, že do Zlína je poměrně blízko ze všech částí kraje (do 50 km), je jasné, že z okrajových částí se bude jezdit jinam - např. z Koryčan je blíž do Brna, z Rožnova do Ostravy. Nemá smysl něco stavět v centru Zlína, kde je špatná dopravní dostupnost. Po dobudování dálnice na jih bude do Malenovic mnohem lepší dostupnost z Uherskohradišťska, již nyní je lepší dostupnost z Kroměřížska a z velké části okresu Zlín. Pouze ze Vsetínska je dostupnost lepší do stávající nemocnice. A i dojezd např. lékařů z Brna do Malenovic je do 1 h cesty autem mezi fakultní nemocnicí v Brně-Bohunicích a Malenovicemi. No a konečně by se mohl Zlín stát klasickým vysokoškolským městem.

Proto píšu v závěru svého komentáře , že "nastavení myšlení občanů musí být jiné". Pokud toto nepochopíme, tak nám ti sousedi v Rakousku budou stále utíkat.

Uberte skoro polovinu na platu, pracovat budete dle potřeb, takže když padá sníh, tak fréza vyjíždí třeba již v 5.00, když jsou obecní akce, tak pracujete i v sobotu a využíváte další vynikající pracovní vymoženosti.

No, máte pravdu, že myšlení řady lidí je stále jak za komunistů, ale my v řízení našich blízkých obcí již žádné ani převlečené komunisty nemáme.

Všechny obce v okolí (velikosti 250-700 obyvatel) mají svého obecního slouhu, některé i dva.

Doba soudruhů skončila již před 35 lety, dnes by to při dobré vůli v obcích mohlo fungovat trochu lépe. Když to jde v Rakousku, proč by to nemohlo jít u nás.

Asi vám to moc nefungovalo. Ty tři malé obce jsou opravdu na plochu i na počet obyvatel dohromady velké jak jedná průměrná spíš menší obec s 1100 obyvateli a v té uprostřed funguje 1. stupeň školy a školka pro všechny tři obce. Na Valašsku nebo na jižní Moravě jsou obce velké okolo 2-3 tis. obyvatel a toto slučování hlavně v údolích na Valašsku mají dávno za sebou - např. Nový Hrozenkov - části Vranča, Čubov, Lušová, Brodské. Je jasné, že ten váš sníh musí uklízet v každé části jeden pracovník malým traktůrkem jako doposud, ale na řadu prací je lepší jít postupně třeba ve třech a bude to efektivnější. Třeba i účetnictví by bylo mnohem jednodušší. Dle vaší úvahy je lepší si většinu trochu větších prací nechat udělat firmou (tak to nyní většinou funguje-větší sečení a ořez dělá firma) a platit faktury za údržbu, než využít více společných pracovníků třeba na sečení či ořez stromů a pracovníky využít efektivněji.

Četl jste ten můj případ? Ty tři malé obce jsou v okruhu 2,5 km. Asi si to nedovedete představit. Sníh v každé obci uklízí jeden pracovník, ale je ve všech třech obcích řada prací, které se lépe dělají ve třech či čtyřech, než aby to dělal jeden. Ani jedna z těch třech obcí si nemůže třeba dovolit větší traktor, ale kdyby buly tři dohromady, tak to v pohodě utáhnou a využijí a další a další případy. Já to vidím na vlastní oči ve všech třech obcích a s polovinou lidí v těch obcích se znám, chodili jsme do školy spolu před 50 lety.

od roku 1998 do roku 2010 byl starosta uvolněný. Od roku 2010 do roku 2019 byla starostka neuvolněná za maximální možný plat 24 tis. hrubého a nyní je opět od r. 2020 uvolněná za asi 55 tis. se všemi odvody. Administrativy je to tolik, že by to na půl úvazku dělal akorát tak nějaký důchodce. A takových obcí ve svém okolí znám mnoho, skoro všechny malé obce to tak mají.

Několik týdnů zpět určitě zvedat nemohl, ale jeho stav se zlepšoval a soutěž dokončil se slabým výkonem, ovšem na 11. místě. To ten atlet, který vzdal po 200 m věděl, že vůbec nedoběhne v den závodů a přesto nastoupil a nikdo ho neodvolal. Ale protože se motal okolo 40. místa, tak to nikoho moc nezajímá. Třeba mladý skokan do dálky Meindlschmidt předvedl na OH výkon, který by mu na mistrovství ČR dorostu v atletice o měsíc dřív stačil pouze na 5. místo. To Kučera se může rovnat s mistrem ČR do 20 let. Ale protože ty atlety moc nebylo vidět a byli na asi 30. místě, tak to nikdo neřeší. Kučera má spíš obdiv, že do soutěže šel a dokončil na slušném místě. Mimochodem, skoro 20 atletů se svými výkony umístilo na 20. a horším místě, ty všechny podle umístění Kučera porazil.