Středoevropsko-balkánská směska.
Ano, budete se divit , ale i u nás jsou lidé kteří obdělávají po vrstevnici. A určitě vám v Dalmácii nezakazují orat z důvodů nebezpečí eroze. Ba právě naopak, když jsme chtěli pluh na větší hloubku, jeli jsme si ho koupit do Itálie, země kde se také hospodaří od antiky a kde mají určitě větší problémy s přívalovými dešti než u nás.
Neexistuje jeden manuál na hospodaření na poli. A to se nám snaží vnutit státní sprá va hlavně z důvodu snažší kontroly vyhlášených opatření. A vůbec úředníky nezajímá jestli ta opatření jsou u vás nutná nebo ne.
Tak souhlasím že bezorebné hospodaření je asi blbost. Kromě možná těch písčitých půd...
Jinak je pravda že ten monitoring eroze vázne z několika důvodů. Zatím je to závislé na přímém pozorování a nahlašování, kde to funguje jen v extrémním případě že to nahlásí (například starostovi nebo na Pozemkový úřad) majitel poškozené nemovitosti. Bohužel nějaké trestání viníků je dost sporadické. Odnos půdy třeba v rámci půdního bloku, natož pak parcely se neřeší téměř vůbec. K tomu by mělo sloužit satelitní měření, včetně Lidaru, ale to je zatím v plenkách. Pomohla by taky větší osvěta vlastníků půdy, že špatné hospodaření jim krade ornici. Při aktualizaci BPEJ se někdy daří "označovat" místa dlouhodobého úbytku půdy přebonitováním dotčených míst na kódy smytých či mělkých půd. Nově od příštího roku se budou označovat i koluvizemě (kam se to smylo a akumulovalo...).
Největší problém je v tom, že o erozi rozhodují teoretici, kteří povětšinou nevypěstovali ani ředkvičku. Už jenom samotný rozměr erozně ohrožených pozemků je například u nás 3x větší než v sousedním převážně hornatém Rakousku.
Vodní erozi (která má úplně jiné důvody než větrná eroze) nejde 100% zabránit. Pouze se snažíme vyhnout erozním událostem. Jestliže vám ovšem spadne během 20 minut 50mm srážek zvláště na čerstvě oseté pole, tak je úplně jedno jakou technologii jste použil.
Nejvíce erozně ohrožené plodiny jsou zejména širokořádkové (kukuřice, cukrovka) a pak plodiny, které mají malá semínka pod které se snažíte hodně rozmělnit půdu. Ta se pak při prudkém dešti jemnými částicemi zatáhne a nevsakuje vodu. Taková situace hrozí například při květnových bouřkách u máku a nebo koncem srpna u řepky ozimé.
Většina tzv půdoochranných technologií zvyšuje nároky na techniku, připravuje vás o půdní vláhu, je více náročná na použití pesticidů a zároveň oproti tradičnímu setí částečně snižuje výnos. Ale jak psal výše, žádná není samospasitelná a 100% účinná.
Jako naprostou zhovadilost považuji aplikovat půdoochranné technologie na plošně seté ozimé plodiny. U ozimé pšenice seté v říjnu už prakticky nehrozí splavení letními bouřkami a v okamžiku zakořenění pomáhá svými kořeny zadržovat půdu a to až do příští sklizně, to znamená cca 10 měsíců.
Neřešíte tu jednu podstatnou věc. V Rakousku mají ve svazích pole obdělávaná obvykle po vrstevnici a oddělená mezemi, každých několik desítek metrů. Dále v Rakousku již od antiky se staví terasovitá pole, byť třeba ne ze skládaných kamenů. V ČR je toto naprostá výjimka (snad kromě pár oblastí v Podkrkonoší, na Šumavě a v Beskydech). V Dalmácii fungují terasy naprosto skvěle (moje rodina tam pěstuje i brambory a po sklizni pole leží ladem přes zimu) i v oblastech se svahem 20% a přitom tamější déšť má větší erodibilitu a úhrn srážek roční je 500 až 2500 mm. Daří se tam i na těchto svazích udržet humusový horizont přes 1 metr hluboký.
Mozna by se mohli zabyvat i zmizelymi stromy okolo silnic a naslednym zaoravanim prilehlych prikopu.
No,nekdy oranice vypada lepe jak silnice,zvlaste pak trojky,nektere dvojky v Pardubickem kraji,katastrofa,na co dostavaji silnicari prachy nechapu...
S příkopy souhlas ale stromy u silnic nemají co dělat! A i v remízcích je třeba je vysazovat uvážlivě. Kořeny a padlé větve jsou problém.
Ptáte se úplně špatně, pane Margetto.
Neexistuje žádná možnost, jak existenci laboratoří vyvrátit. Existuje pouze povinnost ji dokázat.
x
To máte jako kdyby o vás někdo řekl, že jste pedofil. I kdybyste se rozkrájel, tak nikdy nedokážete, že to není pravda. Máte jen jednu jedinou možnost, jak to vyvrátit: vyžadovat ad toho, kdo vás takto obvinil, věcný a nesporný důkaz.
x
Proto nikdy a v žádném případě nemůžete říct: "Dokažte, že se to nestalo!"
Všimněte si, jak Rusové neustále marně tvrdí, že něco, z čeho jsou obviněni, neprovedli. I přesto, že pro to obvinění existují důkazy, a oni naopak nemají žádný důkaz pro své tvrzení, že to spáchal někdo jiný. (Například masakr v Buči, otrava novičokem v Salisbury nebo výbuch muničního skladu ve Vrběticích.)
Úplně bych netvrdil že to pro určitá místa která označili Rusové nejde dokázat. Bylo to tuším v Mariupoli, Rovno a poblíž toho archeoskanzenu v Kyjevě. I když já osobně beru jejich zprávy s rezervou od doby co někdy roku 2014 rozhlásili že v centru Doněcku došlo k teoristickému útoku, poblíž místa kde bydleli moji příbuzní. U nich jsme si to ověřovali a vůbec nic se tam nestalo 😄
A argument prokazující jejich existenci máte kde? Nikde. Jen hloupě trolíte.
Nemám, já ho ani nepotřebuju. Nejsem totiž jeden z těch kteří obhajují invazi na Ukrajinu 😄 Chci jenom od každého co někoho osočuje aby k tomu dodal argumenty či důkazy. Tento přístup ale vy kovaní antirusáci a antiukrajinci nikdy nepochopíte.
Tak to je vážně dobrý 🙈
Takže když Vás někdo nařkne z nesmyslu a nemá žádný důkaz, je to ok. Chyba je na vaší straně, že nemáte protidůkaz.
Jaké důkazy považujete za relevantní? O laboratořích mluvili bez konkrétního určení místa, to se vyvrací ještě hůře. Jediné konkrétní místo měli být v podniku Azovských železáren v podzemí, už přes dva roky je pod kontrolou RF a důkaz nedodali ani vzdálený. Stačí Vám to jako důkaz?
Ano, to by mi jako důkaz možná i stačilo, pan Svoboda ale o tom nenapsal ani čárku.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
A proč nemají stromy u silnic co dělat?? Co je to zase za výkřik. Ba naopak
1 odpověď
Středoevropsko-balkánská směska.
3
Sledujících
0
Sleduje
Středoevropsko-balkánská směska.
3
Sledujících
0
Sleduje
Důvody jsou naprosto logické. Kořeny trhají vozovku, nemáte šanci se vyhnout protijedoucímu střelci, za stromem se schová zvěř, padají větve na vozovku a auto. Platí to samozřejmě převážně jen pro stromy těsně na krajnici. Stromy za příkopem, nebo alespoň v několikametrové vzdálenosti mohou být užitečné.