Kdo to říkal, nebo naznačoval, že chléb není k životu potřeba, že stačí koláče?

Tahle "novinka" platí už nejméně deset let. Respektive už několikrát jsem vyplňoval pro úřad formulář, kde jsem uváděl, že část dceřina příspěvku na péči jde dennímu stacionáři a čas zůstává nám jako rodičům.

To je parametry stejný procesor, jaký je použitý v Raspberry PI 4B. Do práce bych to nechtěl, doma jsem si ale z maliny udělal hlavní počítač a naprostá spokojenost. Hlavně co se spotřeby týče.

Záleží na okolnostech a časovým možnostech. Jenom jsem při podobné příležitosti odvedl dítě do auta a nechal ho tam, ať se vyvzteká dle libosti. Samozřejmě v situaci, kdy venku nebylo vedro ani zima, nechal jsem pootevřená okýnka a čekal jsem celou dobu opodál. Záchvat vzteku trval tři čtvrtě hodiny. Když se to zopakovalo podruhé, děcko se vztekalo pět minut. Teď mu stačí minuta a je v klidu. Za sebe to beru jako výhru.

Když dítě dostane záchvat vzteku, protože mu v obchodě nekoupím jeho oblíbenou sladkost, tak je to opravdu normální, a nejlepší, co se dá v tu chvíli udělat, je nechat dítě někde v koutě vyvztekat. Když dítě přijde na to, že jeho vztekání nikoho nezajímá, tak s tím přestane.

Jenže co když si dítě usmyslí, že si jeho oblíbenou sladkost z regálu v obchodě prostě vezme? Nebyla by nějaká rada, jak jinak to udělat, než ho prostě plácnout přes prsty?