Za výraz podcast bych dával pokuty. Dnes někdo kýchne, dà to na síť a je to podcast.

Samozřejmě, že kriminalita byla nižší než dnes. To je typické pro autoritářské či diktátorské systémy. Lidé k sobě měli blíž. Proč? Protože 95 % občanů ČSSR v 80. letech vědělo, že takto už to dál nejde. Komunisté, nekomunisté, věřící, bezvěrci, VŠ, vyučení... Ti všichni - až na pár skalních - se shodli na jednom: Že staří z roku 1969 a násl. musí odejít. Že reformy jsou nutné. Jenže změny si různé skupiny představovaly různě. Od soicialismu s lidskou tváří až po neregulovaný kapitalismus volné soutěže. Proto máme hodně politických stran. Autor je grafoman. Já také na Seznam Médium píšu, ale nikoli 3 - 4 články denně! Přibližně jeden do týdne a snažím se vše si promyslet, dohledat relevantní informace. Možná chrlí své články kvůli penězům. A do školy jsem od druhé třídy opravdu chodil sám. Snad už dokonce od první. Byl to kus pražské cesty, z Karlova náměstí až do "Školiček" Pod Slovany. Hráli jsme si na ulicích a v parcích. Branná výchova žádná indoktrinace alespoň na mé ZŠ a SŠ nebyla. Pár frází, masky, ajatin, pochoďák, práce s mapou a buzolou, vojenské hodnosti... Ideologie bylo minimum.

Ale v Berjozce nebo v GUMU by byly nákupy v pořádku, nemýlím-li se.

Vzhledem k tomu, že mu je 76 let, je trest přiměřený. Není totiž vyloučeno, že vězení odejde na krchov. A pokud ne, bude již ercdědek.

Jen bych připomněl, že i v temném středověku vzdělaní lidé věděli, že Země je koule. Církvi to nevadilo, pokud byla umístěna uprostřed soustavy. S konečnou platností to prokázal Magelan - Magalhães, který Zemi obeplul (cca 1520). Vydal se z Cádizu na západ a vrátil se, tedy ne on, ale jedna z jeho lodí, do Cádizu od východu.

Přídavné jsméno "sebevědomý" se stává floskulí, stejně jako příběh. Vhodné do propagačních a marketingových textů.

Asi před týdnem jsem jel autobusem. Dva mládenci se bavili, jeden tvrdil, že má ADHD. Nemohu si pomoct, ale i mně se zdá, že dnes se z různých syndromů stala internetová móda a že syndromy slouží jako zástěrka pro obyčejnou nevychovanost, lenost či hloupost dětí a mladých. Což velmi škodí těm, kteří se s těmito závažnými diagnózami skutečně potýkají. Dítě bez syndromu, zvláště dítě nějaké celebrity, jako by nebylo.

Pořád se nemohu zbavit dojmu, že z této války se stal typický marketingový projekt. Už jen čekám propagační letáky, diáře, klíčenky, skleničky a propisky Putinem a Zelenským. K tomu ještě zážitkové, pardon, eventové, zájezdy cestovních kanceláří na frontu s možnosti vyzkoušet si střelbu z ikonických kalašnikovů. A fotky turistů na Facebooku a Instagramu.

Ach jo! Je to něco podobného, jako když chlap malého vzrůstu dodává si sebevědomí tím, že si pořídí dvanáctiválec Bentley nebo jezdí pro mléko a housky v teréňáku Gladiator.

Nemusí. :-)

Zajímalo by mě, zda je to praktické? A na celoroční bydlení? Co když jednou zase napdne metr sněhu. A údržba? Životnost? Samotná stavba se mně líbí, ale lze tam skutečně pohodlně a trvale bydlet?

Problém vidím i v tom, že dnes spolu nemluvíme, nepíšeme si, neboláme... Ale KOMUNIKUJEME. Už jsem slyšel i vykomunikovat, skomunikovat (ssdělit), prokomunikovat, nakomunikovat...

Problém je jediný. 30 let starostou!

Bohužel mnozí lidé si své osobní mindráky, vzteky, neúspěchy atd. projektuji do politiků, nejlépe do jednoho. Takže nyní do Fialy. Ani pro mě není kdovíjak schopným premiérem, ale to mnozí před nim nebyli také. Za mě telefon s T. je dobrá zpráva.

Pokud bude iternet (ale i tištěná média) neustále plný příspěvků, kterým se - bůhví proč - říká podcasty na téma vrazi, sérioví vrazi, zrozeni k zabíjení, mučení v KT, katastrofy atd., nelze se divit, že dívka plánovala svrchu uvedené. Všiměte si, kolik lidí takové - někdy i velmi kvalitní - dokumenty na tato témata vytváří. Proč? Počet "lajků", shlédnutí, kliknutí, komenářů je pak velký. Následuje reklama a pro autora provize z ní.

Švejk: U nás v Budějovicích u regimentu byl jeden voják, takový dobrý hovado, ten našel jednou šest set korun na ulici a odevzdal je na policii a v novinách se o něm psalo jako o poctivým nálezci a měl z toho vostudu. Žádnej s ním nechtěl mluvit, každej mu říkal: ‚Ty jeden pitomče, co jsi to vyved za hloupost. Vždyť tě to musí do smrti mrzet, jestli máš ještě trochu cti v těle.‘ Měl holku, a ta s ním přestala mluvit. Když přijel domů na dovolenou, tak ho o muzice kvůli tomu kamarádi vyhodili z hospody. Počal chřadnout, brát si to do hlavy a nakonec se dal přeject vlakem. Jednou zas u nás v ulici našel jeden krejčí zlatý prsten. Lidi ho varovali, aby ho nevracel na policii, ale on si nedal říct. Přijali ho neobyčejně vlídně, že prý už je tam hlášena ztráta zlatého prstenu s briliantem, potom ale se podívají na kámen a říkají mu: ‚Člověče, vždyť je to sklo, a ne briliant. Kolikpak vám za ten briliant dali? Takový poctivý nálezce my známe.‘ Nakonec se to vysvětlilo, že ještě jeden člověk ztratil zlatý prsten s falešným briliantem, nějakou rodinnou památku, ale krejčí seděl přece jen tři dny, poněvadž se z rozčilení dopustil urážky stráže. Dostal zákonitou odměnu deset procent, 1 K 20 hal., poněvadž ten šmejd měl cenu 12 korun, a on tu zákonitou odměnu hodil tomu pánovi do obličeje, a ten ho žaloval pro urážku na cti a krejčí dostal ještě deset korun pokuty. Potom všude říkal, že každej poctivej nálezce zaslouží pětadvacet, zřezat ho, až bude modrej, vysekat mu veřejně, aby si to lidi pamatovali a řídili se podle toho.

Dostojevský – velký Inquisitor: Jenže co když tu náhle stojí Ježíš Kristus, kde se vzal, tu se vzal? A léčí, křísí z mrtvých. Nemůže být o něm pochyb. Církev musí rychle zakročit, protože pro ni je Spasitel už dávno tím největším heretikem, který učil a jednal zcela opačně než ona. Pán Ježíš je okamžitě zatčen a uvězněn. Inkvizitor ho navštíví v žaláři a sdělí mu, že lidstvo je příliš slabé na to, aby bylo schopno přijmout dar svobody. Nehledá svobodu, nýbrž chléb; lidé se budou klanět každému, kdo jim dá chléb..

Inkvizotor je přesvědčen: Žádná věda jim nedá chleba, dokud zůstanou svobodnými, ale skončí se to tím, že přinesou svou svobodu k našim nohám a řeknou nám: "Raději nás zotročte, ale nakrmte nás." Pochopí konečně sami, že svoboda a chléb pozemský a dostatek pro každého jsou zároveň nemyslitelné, neboť nikdy, nikdy nedovedou se mezi sebou podělit! Přesvědčí se také, že nikdy nemohou být ani svobodnými, protože jsou slabí, hříšní, nepatrní, buřiči. Slíbil jsi jim chléb nebeský, ale opět opakuji, může-li se v očích slabého, věčně hříšného a věčně nevděčného lidského plemene porovnati s chleb.

Stephan Zweig - Svědomí proti násilí: … A ještě velebí důtky, kterými je bijí…

My četli Z deníku kocoura Modroočka, také Robinsona. Ruského kupodivu nic.

Pan Grygar: V karbonu byla daleko vyšší průměrná teplota, než dnes. A došlo ke karbonské explozi života.