Za zájmové kroužky a sportovní kroužky se platil roční příspěvek do Pionýra 5 Kčs, ještě mám průkazku schovanou. To abych mohl porovnávat. Také jsem chodil pět let skoro zdarma do hudební školy na klavír, Noviny, časopisy, knihy atd., vše za pár korun. Do kina jsme jako kluci chodili na Vinnetua za 1 kačku. Recept byl za korunu, dnes platím v lekárně jako důchodce okolo 900 Kč měsíčně. Atd.
Nevím, co tím autorka sleduje, ale míchá hrušky s jablky. Nastupovala jsem v roce 1960 do zaměstnání za 850 Kč, Jídlo bylo za hubičku, V restauraci hranolky s vepřovým kotletem 6.50 , pytlík předsmažených hranolků 5 kč a hermelín 3 Kč. Jistě, že to bylo dotované a nebyl takový výběr. Průmyslové zboží chybělo, to je fakt. Byty, jak správně kdosi už psal, se neprodávaly! Družstevní výstava, svépomocí. Nájemné, lékař, elektřina, vodné, jízdné, vstupné, bylo nízké. Odměna za práci byla podle mzdových tarifů a tabulek. Pouze konstatuji a nejsem milovníkem starých pořádků.
Dnes si někteří umějí dobře vydělat, mnoho lidí zbohatlo v restitucích a při privatizaci. Budiž to všem přáno.
Je pravda, že se dá ze dvou penzí slušně žít. Ale nikdo se nezamyslí nad vdovami, které hospodaří s jedním důchodem a stejnými náklady jako v dlouholetém manželství. Vdovský důchod ve výši 4000 Kč je k pousmání. Styděla bych se po pětačtyřiceti odpracovaných letech žádat stát o žebračenku na bydlení či na cokoli jiného. To umějí mladší. Raději důsledně zhasínám světlo a obávám se ročního vyúčtování . Možná by si M. Jurečka mohl zkusit pár měsíců žít s dvacetitisícovým příjmem. Možná by pochopil, že vdovy rodinné úspory daly za pohřební služby, důstojné rozloučení a zbytek kameníkům za úpravu hrobu. Dnes vím, že je dobré si svůj vlastní pohřeb pojistit. Jen nevím, zda výsledná částka bude ve finále dostačující aspoň na kremaci.
Jednání žákyně je neakceptovatelné. Položil si však někdo otázku proč? Propadla. Pro školáka trauma. Přišla do své či bývalé třídy. A nevysmíval se jí někdo, že je propadlice? Neomlouvám ji, jen se snažím pochopit psychiku dítěte. Víte jak dokážou být spolužáci jizliví a někdy až zlí. Bude se tím zabývat psycholog? Její reakce je odsouzeníhodná, ale okolnosti by měla škola dobře vyšetřit.
Mělo by platit, že se ve veřejné dopravě nepouštějí větry a netelefonuje se! Proč mám deset minut poslouchat, jaké to bylo včera s Lukášem nebo kde si vedle sedící paní s třemi nákupními taškami koupila senzační šminky za pá korun. To jsou hovory, jejichž délka přesahuje běžně moji dobu strávenou v MHD. Navíc mluvím o hovorech hlasitých a obsahem zcela nedůležitých. Když jde o život, volejte nahlas a krátce!
To jsou hrozný bláboly. Holka se do školky vždy těší, protože tam má kamarády, prostor se socializovat, naučit se nové věci, tvořit, vzdělávat, chodit na akce, které by doma nešly. Doma na to není čas, když se musíte starat o mimino, domácnost, stravu... Není problém v dětech a matkách na rodičovské, ale v kapacitě školek! Ale trend je takový, že dětí se rodí málo, místa bude přibývat... to statistici musí vědět a dle počtu narozených zcela jasně určit potřeby za další 3 roky.
Všichni už dnes vědí, kolik bude za tři roky dětí pro školky. Bude jich méně než dnes. Porodnost klesá. Pokud nepomůže zvýšení rodičovského příspěvku. Školky se budou měnit na stacionáře pro hendikepované nebo pro seniory. Za dalších pár let nám budou při zvýšené porodnosti školky chybět. Budeme stavět nové. Kocourkov. V okolí bydliště byla krásná MŠ ve vile. Tu představitelé městské části před pár lety prodali soukromníkovi. Prý ji není zapotřebí. Dnes pár metrů od této překrásné vily chtějí vybudovat MŠ, protože scházejí místa pro děti. Podobné to bylo letos se středními školami. Jako by ti patnáctiletí spadli naráz s nebe. Vždyť tu vyrůstali. Jen panstvo si jich nepovšimlo, dokud jejich přihlášky na SŠ enormně nepřekročily současnou kapacitu. Vezměte do hrsti obyčejný selský rozum. Vzdělaná mládež je naše budoucnost! A to vzdělávaná už od předškolního věku.
"V Rakousku se zřítila kabina lanovky. Všichni zevnitř jsou těžce zranění"
Já bych do Titulku použil, příslovce místa "uvnitř"!
Ale mohu se plést,
A samozřejmě, ať se všichni vyléčí na trvalo ze zranění.
s pozdravem Svoboda Zdeněk (112)
rámci úspor nepracují na internetových stránkách korektoři a čeština v podání nezkušených redaktorů dostává nejen v tomto případě na pr.el. Ono to pregnantněji nelze vyjádřit. Ale platí to i pro jiné weby. Nám ještě učitelky říkaly, čtěte knihy a noviny, abyste věděli, jak se správně píše. Dnes to tak není. Škoda.
To je klasika. Blbost není, jak je vidět výsadou stáří. Autorovi nic neříkají norimberské zákony? Rozdělit, označit a zničit. Kdo bude další? Co plešatý? Co tlustý?
Kde se ta neomalenost v člověku bere? On nebyl vychován láskyplně rodiči, babičkou...Omezte volební právo starým, příště omezte dávky zdravotně postiženým, pak bych zavřela střední školy pro děti z rodin jiného názoru než má vláda. Cožpak je Král padlý na hlavu a historii nezná, Navíc, ve svém okolí mám spoustu mladých, jejichž věk by pisateli vyhovoval, ale kteří jsou tak otráveni situací, že k volbám dobrovolně ani nejdou. To je asi rezerva pro Krále.
Správná otázka. Původní plán, s nímž byli i obyvatelé seznámeni, byl, že A bude končit na letišti. Logické. Proč někdo z novinářů nezjistí, kdo, kdy případně za co tento záměr odklonil až do Motola, kde opravdu nikdo nebydlí. Moc ráda bych odpověď znala. Taky by měl někdo spočítat, kolik milionů navíc se proinvestovalo na tento odklon, na tram do Dlouhé míle a opravy železniční trati. Kocourkov!
Nikoliv. Ještě v osmdesátých letech býval v centru otevřen kostel sv. Josefa a kostel sv. Kříže. Na Příkopech a na náměstí Republiky. Člověk tam mohl v průběhu dne zaběhnout a chvíli posedět, zklidnit se a pomodlit se. To dnes v metropoli chybí. Zamřížovaných vstupů, kde lze přes mříž jen kouknout, najdete v Praze víc, ale klidný svatostánek bychom hledali mimo čas bohoslužeb těžko. Dnes, když jsou mobily, by přece církev mohla platit kostelníka, který by objektem procházel. Díky autorovi článku za otevření tohoto tématu.
Tak podpásovky ukazují studenti i v reálném životě tak proč na ně nebýt připraven...za nás si maturitu koučovala každá škola sama a bylo to v pohodě...dnes je nutná firma za x peněz a těch problémů a řečí kolem toho...
Cermat je díra na peníze. Zadání témat písemných maturitních prací za mého mládí hlásil rozhlas a jinak vše dělalo moje mateřské gymnázium. Ztrácí snad vláda důvěru v pedagogický sbor středních škol, že si najímá Cermat, kam se vše zapečetěné vozí a dohlíží se jako na trestance. Děs. A nedostatek míst je rovněž ostudou. Počet dětí dokonce na desítky víme devět let předem. Spoléhat na doučovací firmy je znovu tahání peněz z kapes rodičů. Nás na přijímačky i k maturitě připravovali naši učitelé a profesoři. Dobře připravovali!!!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nemohl by se někdo zamyslet nad smyslem této instituce? Máme ministerstvo školství a učitele vysokoškolsky vzdělané. Proč kvůli maturitám ještě nějakou drahou instituci?
2 odpovědi