Starám se o nemocného tatínka, který trpí Alzheimerovou chorobou. Je ležící, s dopomocí se přesune na invalidní vozík. Z celodenního ležení ho všechno bolí. O tom, že nás nepoznává, ani nemluvím. Občas si uvědomuje, že je doma, někdy chce domů. Když si vzpomínám, jaký byl a jak se k takovémuto přežívání stavěl, určitě by nechtěl takto žít. Také bych se nerada dočkala toho, aby se o mě starali moje děti. Kdyby byl ve stejném stavu můj pes, humánně byl ho nechala utratit. Proč nejsme humánní k našim blízkým? Co vím, tak v Kanadě může pacient ještě ve svéprávném stavu rozhodnout, v které fázi nemoci si přeje ukončit svůj život. Možnost euthanasie byl podpořila, pokud bude řádně ošetřeno, aby tohoto institutu nemohlo být zneužito.
Proc jste si nesedla k panum Vy a dceru neposadila k te pani? Taktez na tu toaletu jste ji mohla doprovodit. Na dalkovych letech s detma, aktualne 7 a 9 let, chodim k zachodu vzdycky, aby se tam nejak nezamkly apod. 🙂 Jinak ale souhlas, chovani lidi je cim dal tim horsi ve vsech smerech...
To, že bych si k pánům sedla já, nebylo řešení. Dcera by zase seděla sama. Já jsem jí asi 2x byla zkontrolovat (byl to noční let) a vždycky spala. I tím, že jsem z oboru, courám po palubě co možná nejméně a být připoutaná, i když transparenty nesvítí.
Podobný případ jsem zažila na vlastní kůži. Letěli jsme jako rodina z dovolené. Měli jsme ovšem zaměstnanecké letenky, takže jsme byli odbaveni až jako poslední na 3 poslední místa v letadle. Pochopitelně každý někde úplně jinde. Let byl operován B747, takže fakt velkým letadlem. Na palubě bylo kolem 500 cestujících. Seděla jsem v úplně poslední řadě, kde ani nešly sklopit sedačky. Vedle mě dáma, cca 40 let. Poprosila jsem jí, jestli by si nevyměnila místo s mou 10 letou dcerou, která seděla přes celé letadlo sama, opuštěná, u okýnka, vedle ní 2 cizí pánové, kteří mluvili jiným jazykem než ona. Paní odmítla. No, myslím si o ní své, ale dál jsem to neřešila. Udělala jsem chybu, měla jsem ještě zajít za těmi pány, možná by byli vstřícnější. Ale nic se nestalo. Jen dcera se celou cestu bála jít na toaletu. Let trval 10 hodin. Tak utíkala hned po přistání. Ale ani by mě nenapadlo něco řešit vyhazováním věcí do uličky a jiné. Lidé se čím dál tím méně umí chovat ve společnosti.
Nechapu proc jsou kolem toho takovy caviky. Letenka byla zakoupena, vsechno sedi krom par pismenek? Proc se vubec resi takovy veci? Letenka by klidne mohla byt otevrena pro kohokoliv, kdo dolozi doklad o koupi. Darovat by se mohla jenom v ramci rodiny, jinak za poplatek, treba dorovnani do aktualni ceny letenky v dobe prepisu a manipulacni poplatek. Nikdo by s tim nekseftoval a pripadne problemy, ze treba nemuze tata, pojede bracha. By byly v cajku, ubylo by nervu a nikomu by neubylo.
Například proto, že existují nějaké předpisy. A ty hovoří o tom, že rozdíl mezi jmény na letence a v cestovním dokladu (pase) mohou být maximálně 3 písmena. Problém může nastat i u provdaných žen, které si letenku koupí před svatbou a letí s pasem na nové jméno. Paradoxně by z toho vybruslila biatlonistka Gábina Koukalová - Soukalová (změna 1 písmene 🙂 ). Všechna tato, zdánlivě zbytečná, opatření směřují ke zvýšení bezpečnosti v letecké dopravě a zamezení protiprávních činů.
U malých plemen samozřejmě zranění není devastační. Nicméně je velmi časté. Častější než u bullích plemen. 35 let se věnuji chovu a výcviku psů. Chovám malé knírače. A před pár lety se mi dostala do ruky zkažená čivava. Resp. kříženec čivavy. Byl to pes, který z okolojdoucích 10 osob 9 kousnul do achilovky. Dalo mi dost práce z něj udělat společensky přijatelného psa. Všechno je o výchově a znalosti psí duše. Původní majitel té čivavy není špatný člověk, ani psa neučil k agresivitě, jen mu bohužel nerozuměl. Takže se pes naučil, že jediné, na co člověk slyší je kousnustí. Když jsem ho dostala, neměl problém se otočit proti mě, majiteli, komukoliv. Vůbec nezvládal jakoukoliv manipulaci - zvednout tlapku, prohlédnout zuby,.. Dneska je relativně v pohodě.
Správně píšete, že spousta lidí ke svému psu nemá žádný vztah. Je to jen doplněk. Majitelé absolutně nerespektují psí potřeby. Proto bych byla za omezení držení psů (resp. všech živých zvířat) nějakou znalostní zkouškou. A to kompletně u všech plemen i jejich kříženců.
Každý živý tvor potřebuje to své. A neznalost vede z týrání zvířat, které např. u plazu není tak zřejmé.
Nejak mi v tech nebezpecnych psech chybi jezevcik a civava. Z hlediska poctu napadeni cloveka jsou nebezpecnejsi nez vsichni bullove dohromady. Ve zkratce ... z kazdeho plemene muzu udelat krveziznivou bestii stejne jako naopak. Kdysi ve Svazarmu se rikalo, ze pes je obrazem sveho pana. Z toho plyne, ze nekteri lide by nemeli mit ani plysaka. A za prezkouseni znalosti bych se priklanela u vsech zivych zvirat.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nejméně oblíbený cestující zaměstnanců leteckých a handlingových společnosti? Ruský ortodoxní žid s americkým pasem. Dost často používají diskriminaci a antisemitismus ve chvíli, kdy po nich chcete, aby dodržovali nějaká pravidla. Nejsem antisemita, opravdu ne, ale výše uvedená kombinace znaků, je masakr.
Jejich dneska -náctiletí mladí rádi používají termín, že jsou obětí holocaustu. Před lidmi, kteří holocaust zažili a přežili, klobouk dolů, mám k nim hlubokou úctu a lidstvo by se jim mělo omlouvat do skonání věků, ale co o holocaustu ví někdo, komu je 15?
1 odpověď