Tuto debatu by poslanci nemuseli řešit, kdyby se nerušili jesle. Rodič, který chtěl jít do práce si zažádal i jesle, a když bylo dítě umístěno, mohl/a klidně nastoupit do práce. Z jeslí dítě automaticky přecházelo do školky.

Ale nejdříve se jesle zrušili, protože je nutné, aby děti byly doma s rodičem a teď se zase řeší, aby rodič mohl pracovat a na jak dlouho dát dítě do školky. Je to pořád dokola. Málo které dvouleté dítě si chodí samo za záchod a dokáže jíst samo. Znám spoustu tříletých, kteří to ještě nezvládnou. Dřív byla podmínka, že dítě které jde do školky, tak musí samo jíst a nenosí pleny. Tudíž si dokáže říct, že chce na záchod.

Tady se ale poslanci dohadují, a dá se říct, že pravá ruka neví co dělá levá.

Nic ve zlém a proti nikomu, ale proč všichni kritizují jenom Babiše, za Klause to bylo lepší? Náš stát mě všechno, hutě, železárny, sklárny, zemědělství, textilní průmysl atd. Ve škole jsme měli mapu, která byla poseta barevný označením co vše u nás máme. Klausova vláda začala všechno rozprodávat zahraničním investorům, jenom aby se nemuseli o nic starat. I kulturní památky se rozprodávaly. Vše dobré se prodalo do zahraničí, jenom abychom si to od nich mohli kupovat zpět za drahé peníze. A ostatní vlády likvidovaly dál to, co předchozí nestihla.

"Rozpočet je v lepším stavu než jsme doufali..." něco podobného jsem kdysi slyšela, (1989-1990). Prohlásil to V. Klaus, co by ministr financí. jeho slova mi dodnes zní v uších. "Naše republika na tom není tak špatně jak jsme si mysleli, takže si nemusíme půjčovat." A během roku se naše republika zadlužila natolik, že dluhy a půjčky se jenom zvedaly a dluhy rostou stále dalších 30 let. Proč musí mít při odchodu všichni tak vysoké odstupné, při jejich platech je to výsměch obyčejným lidem. Přitom všichni kteří odcházejí z ministerských a poslaneckých míst už mají dávno zajištěnou jinou dobře placenou práci. Klaus také tenkrát prohlásil, že vše dělá proto, aby se naše děti měly líp. tím myslel jejich děti? Protože většina našich dětí, ba ani vnoučat se líp nemá.