Z vlastní zkušenosti můžu zcela s klidným svědomím říct, že OSPOD je naprosto zbytečná instituce. Jsem schopná pochopit, pokud celý den řeší rozhadané páry co na sebe plivou síru, že potom narazím na vyhořelou apatickou dámu v letech bez kousku empatie vůči dítěti i rodičům, která raději odkýve tomu kdo víc huláká, jenom aby si nikdo nestěžoval. U soudu poté jen sedí, kouká nepřítomně před sebe a jediné co z ní vypadne je "NE" na dotaz soudu, jestli se chce vyjádřit k případu. Ale sorry, to je zatraceně málo aktivity na orgán ochrany dětí. Ať se na mě pisatelka nezlobí, ale rozhoduje o životě mého dítěte aniž bychom jako rodiče o to požádali, tak bych čekala, že to bude hlavně dospělí kamarád kdo provede dítě rozvodem nikoliv úřednice, která vidí na stole pouze složku se jménem.

Majitelům jesti ještě žijí je dnes kolem 80ti. V Řepích jsem od r. 1991 a již tehdy měli vlky a stížnosti nikdo neřešil. Předpokládám, že toto je x-tá generace. Výběh byl původně vjezd do garáže jestli si vybavuji správně a po stranách byly dva kotce. Vše ve staré zástavbě rodinných domů.

Přesně, mám čtyřleté 118cm vysoké dítě, které rozhodně nevybočuje z normálu.

Kéž by si tohle přečetl můj ex. Vztah sice léta nefungoval, ale on měl vypráno, uvařeno, na venek ideální vztah. Jednoho dne hystericky vtrhl do obýváku, kde na nic netušící děti zařval, že budou mít nového tatínka, maminka vás vyměnila a vykašlala se na vás. To byla poslední kapka

Řešila jsem podobné, v Motole mi na kartotéce řekli, že dcera má shodné rč jako dítě v Karviné, stejná zdravotní pojišťovna. Podala jsem žádost o kontrolu na Ministerstvu vnitra, tam mi dali papír že dceři bylo přiděleno naše rč. Mám ho založený u rodného listu a nikdy problém nebyl. Ten prý vzniká až v případě žádosti o starobní důchod. To je potom průšvih dokazovat příjmy za x let zpátky. Tak snad se nám to vyhne.

Já coby dítě měla dva časové termíny, první byl včas přijít na oběd a druhý v létě přijít až se rozsvítí pouliční lampy a v zimě až budete mokrý ( myšleno oteplovačky promáčené od válení se ve sněhu). Dnes u svých dětí s trochou nadsázky v případě hlídání říkám babičce, aby mě kontaktovala pouze v případě, že je třeba kartička zdravotní pojišťovny. Tři své dětství přežily, čtvrté zatím zdárně roste.

Zadání bylo, vybarvi si ptáčka. Upřímně je to výtvarná výchova tudíž se fantazii meze nekladou a tomu dítěti se zrovna ta barva líbila. V hodině přírodovědy bych asi zvedla obočí, ale buď se dítě snaží, pracuje, maluje a nebo na to dlabe a pak to není na trojku, ale poznámku. Každopádně by minimálně na prvním stupni ZŠ měli pracovat učitelé pro něž je kantořina poslání a ne zaměstnání, další dva sourozenci takové štěstí měli a bylo to znát.

Zažila jsem něco podobného u dcery v první třídě, kdy při výtvarce vybarvila ptáčka fialového a na větvičky nalepila chomáčky z vaty a za to dostala trojku. Šla jsem do školy za vyučující, protože mě zajímal důvod, proč prvňák z (jakékoliv) výchovy dostal za práci trojku. Učitelka mi vysvětlila, že pták nemůže být fialový a chomáčky evokující sněhové vločky jsou velké. Takže jsem dceru pochválila jak krásný obrázek máme na lednici a byla moc ráda, že učitelka ve třetí třídě odešla.

Jinak ty prťata dostanou během roku tolik známek, že jedno hodnocení "pracoval/nepracoval v hodině", by na konci školního roku stejně asi klasifikaci nezměnilo, nemám pravdu paní učitelko?

Souhlasím, jako vyučený zahradník jsem doufala v plný počet. Příště prosím autora o lepší přípravu