Podobnou úvahu autorky můžeme ale přenést do dalších sportů. Asi si nemusíme představit, jak energeticky náročný je hokej, resp. příprava a údržba ledové plochy pro něj. A co třeba fotbal, zavlažování a hnojení trávníku nebo naopak likvidace plevele je pro přírodu také velmi zatěžující. A kolem rozsáhlé betonové plochy se sedačkami či parkovišti. O golfu ani nemluvím. Tolik drahocenné vody. A co teprve koupaliště a bazény. Kubiky a kubíky pitné vody, která slouží nejen k napouštění bazénu, ale také ve sprchách k následnému oplachu od chemie.

A takhle bychom mohli pokračovat. Ano, buď budeme ekologickou nebo konzumní společností. Ale ruku na srdce, není to jen o lyžování.

A první mělo šest let. Takže rodila v 15. Článek má vzbudit lítost nad slušnou mladou maminkou v očekávání. Jen tak někde pod čarou se píše, že se pokusila zabít vozidlem policistu. A to že “jen” kradla je vlastně z nouze ctnost

Tendenčně psaný článek. To že kradla, opravdu není podstatnou informací. pokud opravdu chtěla autem přejet policistu, pak byl ohrožen na životě a bránil se. Další zvláštností je, že zde autor čĺanku může psát, že se jednalo o “černošku”. Tady to nikomu nevadí a není to rasistické. Ale nedej Bůh, aby napsal: černoch zastřelil bělošku. To už by rasistické bylo.

Proč prostě nelze psát faktické články bez zabarvení?

Mluvíte mi z duše

Celou dobu si pokládám stejnou otázku.

Třeba byla jen zoufalá matka svého jediného dítěte, o které ji chtěl bývalý partner připravit. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Bohužel. Dětem by se matky brát neměly a matkám jejich děti. Chlap absolutně nepochopí mateřskou lásku. On toho drobečka nenosil 9 měsíců pod srdcem, natrápil se hodiny bolestí u porodu, aby pak zažil ten nejsilnější okamžik a lásku, jaká vůbec existuje. Ve 40 letech, bez partnera a najednou bez toho jediného, co má naplnit roli ženy- matky, tedy bez jejího třeba vytouženého dítěte. Věřím, že ještě u soudu musela cítit kojením rozkousané bradavky, protože 3 leté dítě, to je fakt mamánek. Takže všichni ti, co ji tady teď soudí, zkuste si představit, že to zoufalství bylo tak silné, že se stala tragédie. A sorry, ale o svěření do péče by u nás neměli rozhodovat soudci, kteří často mají zaměření úplně jiné než rodinné právo, ale lidé z oblasti psychologie, sociální péče apod. Tyhle posudky u soudu často chybí, stejně jako nařízení rodinné psychoterapie, kterou by měly absolvovat všechny rozvádějící se rodiny, kde se partneři nemohou domluvit.

Ta naše spisovatelka je paradoxně z Havířova, dnes žije v Ostravě. A proto ví, že dnes Havířovem nejezdí ani kamiony, ani tranzitní doprava. Havířovem jezdí hlavně Havířováci a ten pseudoobchvat tento provoz nevyřeší. Naopak díky němu se tranzitní doprava v Havířově zvýší a ty kamiony přes Životice teprve začnou jezdit. Existují k tomu i studie, pokud by Vás zajímalo, jak se díky tomu zhorší život lidem v Havířově, ráda si s Vámi k tomu sednu. Jsem také z Havířova, jako vy.