Pokud 6. května Rada České televize odvolá generálního ředitele Jana Součka, musí podle zákona jmenovat nového do tří měsíců. Protože je Součkova pozice mezi radními nahnutá, už teď se spekuluje o jeho případných nástupcích. Vedle ředitele zpravodajství a publicistiky ČT Petra Mrzeny či jejího programového ředitele Milana Fridricha se objevují i jména moderátora této televize Jakuba Železného či bývalé šéfky vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerové. Oba posledně jmenovaní kandidaturu nevyloučili, ale v odpovědích našlapují opatrně.

I ti nejbystřejší analytici dnešní mezinárodní situace jsou zmateni. Něco se v ekonomické a bezpečnostní oblasti hroutí a nikdo neví, co bude, až se prach usadí. Celní válka USA, odložená pro většinu světa o 90 dní, vyvolává nové a nové otázky – jestli je to páka na prosazení ještě jiných požadavků, nebo cíl sám o sobě. Sto dní od nástupu Donalda Trumpa by bylo dobré si říct, jestli jeho dnešní politika nemá předchůdce už v administrativách Obamy nebo Bidena. Stručně řečeno – jestli je dnešní politické třeštění aktem jedné politické garnitury v americké Republikánské straně, nebo jde o širší trend v americké politice. V dnešním speciálu na to odpovídá jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů a předseda nezávislé Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Německé ministerstvo zahraničí by po více než 60 letech měl vést zástupce CDU, která v pondělí oznámila své kandidáty do nové vlády.

„Donald Trump jednoznačně přistoupil k metodě nátlaku a pobídek,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, podle kterého je problém, že prezident USA nerozlišuje mezi agresorem a obráncem, a to je špatně. Pokud jde o telefonát mezi americkou a ruskou hlavou státu, podle Břízy se málo hovoří o tom, jakou roli při něm mohla hrát debata o uspořádání na Blízkém východě. „Díky tomu Vladimir Putin Donalda Trumpa navnadil,“ přibližuje analytik, ale dodává, že stále hrozí, že ruský prezident ve svých požadavcích „přestřelí“. Kdyby Donald Trump žil v jiné zemi, podle Vlastislava Břízy by možná rád vládl podobně autoritativně jako právě Putin. Analytik zároveň připomíná, že americký prezident byl celou dobu své politické kariéry podceňován. V rozhovoru také vysvětluje, že při současném vyjednávání je pro Ukrajinu zásadní, aby nepřipustila klíčovou věc – neutralizaci, tedy omezení armády na nezbytné minimum. „Jenom po zuby ozbrojená Ukrajina, která je ochotna se bránit, může udržet Rusko na uzdě,“ nabádá expert. Co vše si mohli Donald Trump a Vladimir Putin při společném telefonátu říct? A proč si myslí, že vztah Evropy a USA je vzájemně výhodný a Amerika nás neopouští, jak se všichni obávají? Poslechněte si. 01:39 Pragmatismus Donalda Trumpa. 09:15 Optimismus, že Putin přestřelí. 15:44 Chyby Vladimira Putina. 17:01 Absurdnost Trumpova jednání s Putinem. 20:09 Rostoucí síla Polska. 26:00 Důsledky příměří pro Ukrajinu. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 87 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Jedenadvacetiletý Michael Gloss zemřel loni v dubnu v rámci ruské útočné operace. Syn Juliany Gallinaové pracující ve vrcholné pozici v CIA zastával protiamerické postoje.

Je náhoda, že chvilku před skonem navštívil papeže Františka J. D. Vance? Najde církev odvahu a zvolí si konečně „jiného“ papeže? Jakou šanci má Dominik Duka nebo... Jana Bobošíková? Vy se smějete, ale i na tuhle paní jste si mohli vsadit u Chance.

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny? Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská. Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968. V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády. Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

„Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru. 00:57 Co Mirek Topolánek v současnosti dělá. 05:59 “Výkřiky” v médiích a na sociálních sítích a proč jim nepodléhat. 10:19 Proč je pro Topolánka důležitý respekt. 20:06 Porušování pravidel v Americe. 25:31 Kopřivka z neschopnosti EU rozhodovat a ohrožení euroatlantické vazby. CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Rusko zastavuje všechny boje od soboty 18:00 moskevského času (17:00 SELČ) do půlnoci moskevského času z 20. na 21. dubna (23:00 SELČ). Napsaly to agentury TASS a Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Rusko zastavuje všechny boje od soboty 18:00 moskevského času (17:00 SELČ) do půlnoci moskevského času z 20. na 21. dubna (23:00 SELČ). Napsaly to agentury TASS a Reuters.

Rusko požádalo Spojené státy, aby po skončení války na Ukrajině mohlo nakupovat letadla společnosti Boeing za dolary ze zmrazených státních aktiv. Tvrdí to moskevský zdroj agentury Bloomberg.

Válku začala Ukrajina! Tu obchodní taky!

Donald Trump ve vedení Spojených států znamená velké změny pro americká filmová studia. Ta se od jeho nástupu k moci musela začít odklánět od jakékoli politiky rozmanitosti, rovnosti a inkluzivity. Stejně jako mnoho jiných odvětví jsou všechny mediální a zábavní společnosti pod silným tlakem a začínají vyrábět více snímků založených na „tradičních hodnotách“.

Z příměří v Černém moři, na němž se údajně koncem minulého měsíce spolu s USA měly shodnout Rusko a Ukrajina, by bývaly mohly těžit obě strany. Kreml ale ve svých požadavcích maskuje velký ústupek, v nějž možná ani sám nevěří.

Nejrychlejší způsob, jak dosáhnout příměří v ruské válce na Ukrajině, je „podpořit strategii“, v rámci níž by Rusko dostalo všechny čtyři ukrajinské oblasti, které nelegálně anektovalo v září roku 2022. S tímto názorem přišel na jednání do Bílého domu hlavní americký vyjednavač Steve Witkoff, který se ve Washingtonu za zavřenými dveřmi sešel s prezidentem Donaldem Trumpem nebo zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Agentuře Reuters to sdělili dva američtí představitelé a dalších pět osob obeznámených se situací.

Americká republikánská kongresmanka narozená na Ukrajině Victoria Spartzová prohlásila, že pokud si Ukrajinci v dalších prezidentských volbách znovu zvolí Volodymyra Zelenského, přijdou o veškeré území své země. Řekla to v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

Šťastné pondělí: Satirický pořad Jindřicha Šídla

Spojené státy minulý týden uvalily cla i na mnoho odlehlých území, mezi nimi třeba neobydlené divoké souostroví Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, na kterých nežijí žádní lidé ani na nich nestojí žádné budovy. Desetiprocentní cla se zde při dovozu do USA s trochou nadsázky budou týkat pouze tučňáků a tuleňů, kterých je na ostrovech požehnaně. Po výsměchu, který za to americká administrativa schytala, přišla s odůvodněním, že existuje obava, že by na některém z těchto ostrovů mohli dopravci překládat svoje zboží.

Ruský prezident Vladimir Putin podporuje myšlenku potřeby příměří na Ukrajině, ale na řadu otázek, které Rusko s příměřím spojuje, zatím nikdo neodpověděl. Prohlásil to v pondělí podle agentury Interfax kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, jenž mezi spornými body zmínil „militarizaci Ukrajiny“. Podle něj by také měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale nebylo dosud dohodnuto.

Internet se baví videem, na němž se mladý muž vydá vyvenčit psa, ale ten zůstane stát na schodech, zatímco mladík pokračuje dál s prázdným vodítkem. Že je něco špatně, zjistí až po zhruba dvaceti metrech.