No, na těch grafech příčin nehod v procentech mi přijdou ta čísla téměř stejná, plus minus pár desetinek, až na 2 výjimky. Totiž že muži mají více procent "Nezaviněno řidičem", a zhruba o tolik více procent mají ženy "Nedání přednosti".
Celkově takovýto průzkum nemůže být vůbec vypovídající, pokud nezahrnuje průměrný roční nájezd km u řidičů každého pohlaví. Něco mi říká, že muži mají v průměru nájezdy vyšší.
Ano, nepochybně je pravda, že muži bývají oproti ženám za volantem častěji agresivní, častěji přeceňují své schopnosti a častěji jezdí pod vlivem návykových látek.
Na druhou stranu, muži obvykle mívají rychlejší reakce, lépe /klidněji/ reagují na nouzové situace, a častěji mají snahu se v řízení zdokonalovat, brát ho jako důležitou věc a ne jen jako nutné zlo pro přesun z bodu A do bodu B.
Jak poznate, zda ridic je, ci neni z Prahy, kdyz se SPZ jiz nemusi menit pri koupi ojetiny? Ja mam na aute T a z ostravskeho kraje nejsem. A co se tyce prechodu - ani chodec nema absolutni prednost.
A nejenom, že se nemusí měnit při prodeji či stěhování, už od roku 2016, taky stále víc lidí má auto na leasing, a potom je RZ podle sídla leasingovky. Případně služební auta, někteří je mají jako benefit i k soukromému užívání, a opět, jsou tu velké firmy typicky se sídlem v Praze, tím pádem RZ bude pražská, ale zaměstnance má ta firma po celé republice. Mladí lidé mívají auta přihlášená na rodiče, aby ušetřili na pojistném, a opět můžou žít někde úplně jinde, než ti rodiče. Potom tu jsou půjčovny a carsharingové služby. Těch možností je nespočet, a RZ už léta vůbec nic nevypovídá o tom, odkud by mohl či nemohl být řidič. Zavedl bych systém, jaký mají mj. v Maďarsku, Finsku, Švédsku, Španělsku a nepochybně i dalších zemích, kde RZ je jen náhodná kombinace čísel a písmen bez vazby na okres či kraj. U jednodušších lidí to stále způsobuje nesmyslnou nevraživost typu "pražáci", "účka", "sedláci" apod.
Chápu to potud, že opravdu je lepší psát, než volat, pokud daná věc není naprosto urgentní, protože nikdy nevíte, co druhý člověk dělá. Může být v situaci, kdy se mu fakt nehodí zvednout hovor, a že takových situací je. I když má pracovní dobu a volám pracovně, může zrovna s někým mluvit osobně nebo se na něco velmi důležitého intenzivně soustředit.
Pokud mám na srdci něco obsáhlejšího (co není urgentní) a nechce se mi to rozepisovat, stále je lepší napsat "Zavolej prosím, až se to bude hodit" nebo "Můžu zavolat v půl třetí?". Obecně prostě, když už dojdu k tomu, že je lepší volat, je nejlepší si čas hovoru předem domluvit. Lidé, kteří bez předchozí domluvy volají každou chvíli jen proto, že si chtějí jen tak povídat, jsou mimořádně otravní.
Zase ale jsem přesvědčený, že ignorovat hovory, pokud mi nic důležitého nebrání je zvednout, je debilita. Může to být někdo blízký, kdo nutně potřebuje pomoc a volá z půjčeného telefonu. Nebo ano, v tragickém případě to může být i hovor z nemocnice nebo od policie, že se někomu blízkému něco zlého stalo. A pomůže něčemu, že budu odkládat moment, kdy se to dozvím? Nepomůže, jedině naopak.
Šmejdi...no, pokud je to předvolba z nějaké obskurní země, tak samozřejmě ignorovat (pokud v ní zrovna nepobývá někdo blízký). Ale pokud jde o české šmejdy, ono je to z většiny furt dokola pár stejných firem. Mně už téměř nevolají, co jsem jim začal vyhrožovat udáním na ČTÚ, pokud si nevymažou moje číslo. A poslat nějakého šmejda do... patřičných míst, to by snad měl zvládnout každý dospělý člověk, který si tak chce říkat.
A k čemu by to bylo? 😄😄😄 Já na vojně byl, nedala mi absolutně nic, pouze ztráta času. Naučila mě, jak se nejlíp zašít. 😕 Vaše představy jsou zcela zcestné - šikana se neřeší ani ve školách, ani ve firmách, natož aby byly prostředky to řešit u takové taškařice. Na vojně byl nějaký fyzický výcvik i zacházezní se samopalem, ale po měsíci, co skončí přijímač, se vám z hlavy vše vykouří. A nějaké pokročilejší zbraně a technika - scifi. V 90. letech byli záklaďáci umisťování blízko bydliště, samozřejmě byly vycházky každý den (neměl-li člověk službu), a opušťák jsem míval taky snad každý druhý víkend. Mobil samozřejmě není problém, ostatně měl jsem tam celý počítač. 😉 A nějaké výjimky (to vaše "beze zbraně") nepřichází v úvahu, armáda je jednotné mužstvo a žádné výjimky není možné individuálně řešit. Navíc nechápu vaše "beze zbraně" - na vojně žádnou zbraň nemáte, fasovala se pouze 2x ročně na střelby a pak ti, kteří vykonávali stráž objektu. Natož abyste se účastnil nějakého boje. Bohužel vůbec netušíte, co vojna obnášela, a divně fantazírujete. Moc koukáte na filmy. 😉
Tak pokud vím, vojenský výcvik zahrnuje i přípravu na případ konfliktu, to zaprvé. Samozřejmě, že vím, že za mírového stavu se nikdo neúčastní nějakého boje. Ale určitě se při tom výcviku nějak počítá s tím, co by který konkrétní voják dělal v případě války. Někteří by šli do toho přímého boje s tou zbraní. Ne, opravdu celá armáda, všech několik desítek tisíc lidí, není jednotné mužstvo. Velká část je právě v té logistice, dále potom třeba pomáhají lékařům s ošetřováním raněných, dále jsou třeba kapacity i na kybernetickou válku. Na to člověk nemusí koukat na filmy, na to stačí sledovat vývoj vedení války, dnešní konflikty opravdu nejsou první ani druhá světová, kde je potřeba hlavně "kannonenfutter" v množství po statisících a milionech vojáků, jednoho jak druhého.
A zadruhé. Naučit se tam určitě dá, právě za předpokladu, že to je pojaté konstruktivně a ne jako bolševická pakárna, kromě zacházení se zbraní pro ty, kteří jsou cvičeni na přímý boj v případě války také: přežití a orientace v přírodě, první pomoc, zacházení s nářadím a celkově manuální zručnost, zvládání stresových situací, zlepšení fyzické kondice, a i další věci, dle zaměření (to může mít už dané předem podle vzdělání, nebo mu ho určí při nástupu) toho kterého vojáka.
A zatřetí. Koukněte se, jak to funguje třeba ve Švýcarsku, Norsku nebo Finsku. Mluvil jsem o tom s více lidmi z těchto zemí, kteří tam vojnou prošli. Takže ne. Nemám to z filmů. Naopak Vy si zjistěte, co vojna obnáší dnes (v civilizovaných zemích, ne někde v KLDR, samozřejmě.)
Nikdo nevolá po dvouleté vojně, ale dvouměsíční vojenský výcvik by nikomu díru do života neudělal.
Je mi 26, a taky si myslím, že by měla být povinná vojna. Ale inspirovaná např. severskými zeměmi. V žádném případě ne ta komunistická pakárna, o které mi víc než dost vyprávěli děda, táta, strejda a starší kolegové v práci.
Popravdě já bych o tom ani nevěděl 😄 na účet chodím jen opravdu málo převážně, když platím nájem a telefon. Takže bych to zjistil, až od policie 😄
Ale tím pádem byste nezačal skokově utrácet víc, než předtím, a určitě byste neutracel znatelně víc, než kolik jste měl na účtu předtím (a kolik byste si stále myslel, že máte).
Tak upřímně řečeno kdyby šlo třeba o 10000 ani si toho nemusíte všimnout, možná následně z výpisu, ale tohle......, no místo odměny dostane podmínku a bude muset vše vrátit. To nebylo vůbec rozumné.
Tak zjevně utratil za krátký čas víc, než kolik tam měl předtím. To už bude jasný úmysl. Ano, já bych si třeba taky hned nevšiml, že mi přišlo 10 tisíc. Ale korun. Jemu přišlo 16 tisíc EURO, a to už by člověk musel být HODNĚ bohatý, aby si toho nevšiml. Navíc, kdybych si nevšiml, že mi přišly nějaké peníze, tak by se asi moje výdaje nějak zásadně skokově nezvýšily, a neutratil bych značně víc, než kolik bych si myslel, že tam mám mít.
Za mě je to rozporuplný člověk. Na jednu stranu obdivuji, že je self-made man, opravdu začal od nuly a vypracoval se vlastní pílí. A zároveň měl prostě dobré a inovativní nápady, nebál se riskovat a experimentovat, a zároveň měl i štěstí na správnou dobu. I se mi líbí, pokud to je pravda, že sám sebe zaměstnává jako generálního ředitele, platí si pevně danou mzdu, a jinak veškerý zisk investuje zpět do rozvoje firmy.
Na druhou stranu, nelíbilo se mi jeho přílišné paktování se s Babišem, a jak se za jeho vlády choval div ne jako ministr dopravy. Taky používal dumpingové ceny, ale ok, nebyl zdaleka jediný. Ani první. Neměl by ale potom fňukat, když je někdo používá proti němu, zní to pokrytecky. A co mi ještě nepřijde moc dobré, přístup jeho firmy k zaměstnancům. Nízké mzdy, systematické porušování zákoníku práce pokud jde o plánování směn a přestávky, a dovedení hesla "Zákazník má vždy pravdu" ad absurdum, trestání (strháváním osobního ohodnocení) zaměstnanců za jakoukoli stížnost zákazníka, sebevíc nepravdivou, nebo týkající se něčeho, co personál nemá vůbec možnost ovlivnit.
Vy nevíte, že jste v Česku? Sem se pořád jen dává odpad a nejen potraviny i oblečení. Vždyť oni si s tím Češi poradí,že?
Vím, že jsem v Česku. A rozhodně teda nejím žádný odpad. I si myslím, že chodím celkem hezky oblečený. A to nejsem žádný milionář, vydělávám tak něco mezi mediánem a průměrem mezd, žiju v Praze a bydlím v nájmu. Najít kvalitní potraviny není zas tak těžké, ale pochopitelně to nebudou ty nejlevnější. V šunce za 15 Kč za 10 deka vážně moc masa být nemůže, stejně jako moc ovoce v jogurtu za 9 Kč za kelímek. Holt se trochu uskrovním v jiných, méně důležitých věcech, protože jsme to, co jíme, a zdraví má člověk jen jedno, je to jen otázka priorit. Samozřejmě vyhledávám slevy, to je dobrá věc. Ale slevy jen na ty kvalitní věci. A třeba pečivo kupuji spíše v malé lokální pekárně, zeleninu a ovoce na farmářských trzích, apod.
Myslím si, že výsluhy by existovat měly, je to projev vděčnosti zaměstnancům, kteří zasvětili svůj život ochraně společnosti. Ale ten současný systém je prostě totálně špatný od základu. To minimum 15 let služby je prostě málo, když někdo nastoupí do služby ve 20, a potom záměrně ve 35 odejde, tak začne pobírat rentu cca 30 let před důchodem. To je opravdu dost nepoměr. Navíc stát zaplatil jejich drahý výcvik, který potom zúročí v soukromém sektoru. Mělo by se to zvednout na minimálně 25, spíše i 30 let, aby to opravdu bylo jen pro ty, kteří státní službě zasvětili (téměř) celý svůj (profesní) život.
Další věc, mělo by se to počítat podle příjmů po celou dobu služby, nejen podle posledního roku, přesně proto, aby se zabránilo tomu švejkování, kdy dotyčný nikdy moc přesčasy nedělal, a v posledním roce je bouchá jak o život. A takovému "ruka ruku myje", kdy nadřízený je starý kámoš a povýší ho do vyšší hodnosti účelově právě ten rok před odchodem do civilu, aby mu to zvýšilo plat a tím základ pro výsluhu.
A v neposlední řadě, měla by být nějaká absolutní částka, řekněmě třeba 80 % průměrné mzdy, jako strop. Není v pořádku, aby nejvyšší "šarže" pobíraly přes 100 tisíc. Bohatě stačí, že se jim z jejich vysokých příjmů spočítá vysoký starobní důchod.
Tak to jste asi nebyl v Normě 😄 Tam je normální mít vedle sebe v jednomu regálu, nebo spíš korytu, balenou červenou řepu a pumpičku na kolo. Polovinu druhů čerstvé zeleniny hned u vchodu a druhou na úplně opačném konci obchodu. Nebo třeba 5 druhů marmelády namíchaných v jedné polici, a ještě k tomu u podlahy a přímo ve vchodu, kde se vám další příchozí nemají jak vyhnout, když u toho musíte dřepět a přehrabováním hledat, co potřebujete.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Já to řeším zhruba tak, že u věcí podléhajících rychlé zkáze (mléčné a masné výrobky, ovoce, zelenina) moc neřeším cenu, prostě když jdu na nákup a mám na něco z toho chuť, tak beru, a spíše menší množství. Jasně, když jsou vedle sebe dva hodně podobné a podobně kvalitní výrobky, a jeden je v akci, vezmu spíše ten v akci, ale obecně vzato mi fakt je celkem jedno, jestli balíček sýru stojí 21 nebo 27 Kč. A nesyslím tyto věci moc do zásoby, ještě by se mi to zkazilo, musel bych to vyhodit, a nic neušetřil, ba právě naopak.
Něco jiného jsou trvanlivé věci, zejména ty, u nichž rozdíl plná cena / sleva jsou i vyšší desítky korun. Například víno, tuňák, olej atd. Ty když jsou v akci, tak je beru ve velkém a syslím. To se nezkazí. A než mi to dojde, tak do té doby na to stopro zas někde narazím v akci náhodně, aniž bych se zabýval letáky a ty akce vyhledával.
1 odpověď