Máte pravdu, nelze utěšit slovy ani radou... ničím. Tedy já ani Vy nemůžeme. Ale odpověď přesto existuje, Ale není ve slovech, ani v činech nás lidí. Lidská slova mají svou moc, ale ta má své limity. Ale existuje něco většího. Lze se utéci k Matce Ježíšově - ta rozumí. Lze svoji bolest položit před Ní. Bolest nezmizí - nikdy, v tomhle životě. Ale lze najít odpověď, kterou nelze vyslovit, protože je nevyslovitelná. Přesto existuje. Řeč srdce k srdci. Existuje Zlo a existuje smrt... a nevýslovná bolest, zlomeného srdce matky. Ale pro toho, kdo poznal Boží Lásku... pro toho existuje naděje. I když nechápeme, přestože nic nedává smysl - smysl existuje. I v bolesti, ve smrti, v utrpení. V tom, kdo se stal člověkem, který trpěl - s námi a za nás. Ale to, co píšu jsou jen slova. Kdo nepoznal Jeho - pro toho jsou to jen prázdná slova, iluze berličky víry. Kdo se setkal s Láskou, která není z tohoto světa, ten ví. Smrt nemá poslední slovo, bolest nemusí být bez konce. Modlím se za tuto matku (ale kolik takových je, že ano?), aby poznala, ale opravdu poznala - tváří v tvář - toho, který setře každou slzu z tváře.

Tato matka zažila strašlivou ztrátu, ale také čelí obrovské krizi víry - buďto ztratí i to, co má nebo získá mnohem víc, než měla. Modlím se za ní, aby její víra obstála, stala se opravdovou, hlubokou.... Pak může prožívat, že sama smrt ztratila svou zlou moc. Pro nás, kdo jsme poznali Jeho - smrtí vůbec nic nekončí. Život nekončí, protože Láska nikdy nepomine, Bůh je skutečná Láska a On skutečně je - ani smrt ani nic, nedokáže nás rozdělit. Smrtí nic nekončí...

Bible Kralická překládala z originálních jazyků !!

Byli jsme v té době mezi prvními národy (Jan Blahoslav 1564 Nový zákon z řečtiny a celá Bible Kralická 1579-1594).

Také není pravda, že Kralička byla do doby ekumenického překladu jediná česká Bible. Katolíci používali Svatováclavskou Bibli ( několikrát revidovanou). Draského překlad 1824 je dokonce z originálních jazyků.

Jan Karafiát (autor Broučků) také vydal Bibli ( v podstatě modernizovaná Králíčka). Co se týče samostatného Nového zákona, těch je celá řada - Sýkora,Hejčl + Žilkův ( ten je velmi kvalitní), katolický Petrů. Knihy Mojžíšovy přeložili během První republiky židovští rabíni ( vyšlo to jako celek až krátce po válce, ale pochopitelně značně nedostupné - já sám mám reprint vydány ilegálně v USA a propašovaný sem, za komunistů)

Vyslýchají opakovaně dceru? Vůči "osobě blízké" (což matka samozřejmě je) není povinnost vypovídat - čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (nebo § 100 odst. 2 trestního řádu ). Prostě ani slovo - neodpověděl bych ani na otázku, jak se jmenuje matka křestním jménem. Zkrátka se vůbec s policií nebavit. Pak by přestali otravovat.

Budova bývalého Federálního shromáždění (poslední otázka) je nejznámější ukázkou BRUTALISMU ! (skoro v každé učebnici).

Viz např. článek: "Brutalismus v Česku: kontroverzní architektura pomalu mizí z očí"

Hus v "De ecclesia" opravdu tvrdil, že je rozdíl "být v církvi" a "být církví" (církev je tělo Kristovo - a stejně jako součástí těla nejsou výkaly, ačkoli jsou v těle...)

Odkaz  

Ono je ještě co bourat? O jakém tabu je řeč? Vždyť dneska se může všechno, dělá všechno a píše se taky o všem 🤪

Hus na koncilu popřel obvinění, že by hlásal neplatnost svátostí udělovaných knězem žijícím ve smrtelném hříchu. Jestli se jednalo o falešné obvinění nebo se Hus pouze snažil zachránit, nevím (že by toto bylo v nějaké jeho knize, Husovi moderní obhájci popírají). Ale každopádně hlásal, že nikde v Písmu není, že by papež měl autoritu jakožto zástupce Krista a také, že kněží, ale i feudálové, žijící v hříchu, nepředstavují pro křesťana autoritu (poddaní se jim nemusejí podřizovat). Exkomunikovat nemůže žádný člověk (jen Kristus) a, každý může svobodně kázat, bez ohledu na nějaké povolení atd. V té době (a nejen) to byly opravdu hodně anarchistické názory (každý si mohl prohlásit, že neuznává církevní nebo dokonce světskou vrchnost a vykládat si Bibli, jak chce)

Já jsem necitoval Husa (mluvil jsem obecně o protestantském přístupu - tedy o určité logice. A v díle "De ecclesia" Hus skutečně prezentoval značně odlišný názor na církev, než hlásala církevní doktrína). Na koncilu v Kostnici byl Hus ovšem obviněn právě z toho bludného článku (že kněz ve stavu smrtelného hříchu neplatně uděluje církevní svátosti). Hus to popřel a řekl (jak uvádíte), že eucharistie je platná ovšem udělovaná nehodně. "Když se ho kardinál Zabarella zeptal, proč se odmítá přiznat k bludům doloženým svědeckými výpověďmi, dovolal se Boha a svědomí s tím, že je nikdy neučil. Na to mu kardinál d'Ailly odpověděl: „My přece nemůžeme soudit podle tvého svědomí, nýbrž podle toho, co zde bylo proti tobě dokázáno.“ (Wikipedia - heslo Jan Hus). Tato odpověď kardinála d'Ailly, je ze spisu Petra z Mladoňovic (Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici), který byl očitým svědkem.

V oficiálním protokolu se ale také uvádí, (Zasedání 8.—4. května 1415) obvinění, že Hus se držel Wyclifových bludů - čl. 4. "Je-li biskup nebo kněz ve smrtelném hříchu, neordinuje ani nekonsekruje ani nesvětí ani nekřtí".

Na základě čeho Husovi toto připisovali, jakožto doložené, je pro mě samotného otázka (falešné svědectví? Řekl ale nenapsal?)

Odkaz 1  

Hus nebyl hlupák. To, že navazoval na předchůdce je normální (jeho oponenti také přebrali názory autorit např. Tomáše Akvinského). Zejména se inspiroval spisy Johna Wyclifa (alias Jana Viklefa). Byl evidentně zastáncem teologicko-filosofického konceptu - tzv. "realismu" (který myšlenkově navazoval na Platona). Proti němu stáli tzv. "nominalisté" (vycházející z Aristotela).

Ani jeden koncept není hloupý, je zkrátka jiný. První koncept je defacto i dnešní pozice protestantismu. Tedy církev je pouze (!) reálně existující idea - tzn. mystické tělo Kristovo. Církev je suma všech pravých křesťanů (a kdo je pravým křesťanem a kdo falešným - to ví s jistotou pouze Bůh). Jestliže je kněz falešným křesťanem (vlkem v rouše beránčím) - pak zkrátka vůbec není křesťanem, nemá logicky Ducha Kristova a tudíž nemůže mít ani žádnou moc Ducha svatého - tedy nemůže ani platně udílet svátosti (nekřesťan přece nemůže proměňovat chléb a víno v Tělo a Krev Páně).

Podle nominalistů je zde Katolická (jediná, apoštolská) církev - v čele s papežem, arcibiskupy, biskupy... kněžími a pak laiky. Že jsou někteří mizernými křesťany - o tom není sporu (a Bůh jim to jednou spočítá) - ale ordinovaný kněz je pořád knězem, bez ohledu na jeho hříšnost (udělená svátost vysvěcení platí).

Realistický přístup byl dost nekompatibilní se středověkou společností - církev byla součástí společnosti (celé by to vedlo k anarchii) Např. svatba byla pouze církevní - takže zpochybnění její platnosti ("falešný" kněz) by nastolilo zmatek. Protestantskému pojetí proto nejlépe odpovídá naprosté oddělení církve a státu.

Takže černoška je líná makat na zahrádce a hned je z toho privilegium bílých žen. To je fakt pecka. Kam jsme se s tou "inkluzí" woke dostali, to se nestačím divit.

Na vlastní zkušenosti to zakládat moc nemůžete. My jsme byli jenom satrapie (a nárazníková zóna - v případě války celkem smůla), takže technika byla taky druhořadá. To nejlepší si vždycky Rusáci nechávali pro sebe a ne ostatním z Varšavského paktu. K mezikontinentálním raketám nikoho nepustili a hlídali si to - no tak jak to popisuje ten přeběhlík.

Ano, všechno bylo na začátku kopie V2 a Američani i Rusové si domů odvezli celé týmy německých inženýrů. Nejdřív postavili znovu funkční kopie V2, pak to vylepšovali, ale Koroljov udělal velký skok dopředu (taky raketa s věncem motorů kolem trupu vypadá úplně jinak). A i s přistáním na Měsíci to byl těsný závod (Rusové to pak zabalili a poslali tam akorát ty svoje Lunochody). Ale samozřejmě - s koncem studené války SSSR v podstatě ekonomicky zkrachoval a na vesmírný program už moc nebylo. Také nejspíš počet nukleárních raket zredukovali. Ale opravdu nevěřím tomu, že mají akorát nefunkční šrot a nebyli by schopni zničit půlku zeměkoule (jestli ne celou). Já je nemám rád, ale beru je vážně. Oni mají podle mě "trochu jinou mentalitu" - ale blázen je o to nebezpečnější, že si nemůžete být nikdy jistý, jestli neudělá to, co Vy nikdy.

Zásadní není, co uměla družice (a Rusové by jistě dokázali udělat víc, než aby jen pípala), ale kolik unesla raketa. Ruská raketa R-7 resp. SS-6 by ve vojenské verzi unesla hlavici o hmotnosti 5000 kg. Sputnik vážil 84 kg. Kdežto americká raketa Juno-1 (nespolehlivá - ze 6 vybouchly 3) byla mnohem slabší (US družice vážila je 14 kg a max. náklad pro Juno-1 byl 24kg).

Sputnik byl jasná výhružka Chruščova - když Rusové dokázali dopravit 84 kg družici až na orbitální dráhu, tak dokáží trefit takovou raketou s nukleární hlavicí, prakticky každý stát (navíc měla přesnost 5 km)

Zejména pro Americkou veřejnost to byl šok, protože v jejich představách byli Rusové, sto let za opicema, co si doma ještě svítí petrolejkou a naprosto nepředpokládali, že by mohli být takhle technologicky daleko. R-7 (a stejně tak následující modely - Vostok, Voschod, Soyus) byla ve své době světová raketová špička (přestože si řada Rusů fakt doma svítila petrolejkou)

Mě to nepřekvapuje. Vždycky byl matoucí ten rozpor mezi ubohou životní úrovní běžného Rusa (který často ani nezná splachovací záchod), průměrných standardů řadové armády a špičkovou technikou, kterou dokázali vyvinout. Proto Američanům spadla brada, když vyvinuli (Koroljovov) mezikontinentální raketu, jejíž možnosti demonstrovali vypuštěním Sputniku. V následných "vesmírných závodech" Američané dlouho Rusy akorát doháněli. Takže fakt, že nukleární rakety, mají na špičkové úrovni a naprosto funkční (a mají jich hodně) - to zpochybňovat je naivní (nebo příliš optimistické)

Víte o nějakém státě, který na vlastním území bojuje o přežití, zatímco část jeho území je okupována - že by se tam konaly prezidentské volby?¨

Ukrajina má také přímou volbu prezidenta (a pochopitelně ve velké části země volby ani nejde volby organizovat - buď je okupována nebo se tam bojuje)

Ono není zelený mužík, jako zelený mužík. Jde o to, jestli jsou to fakt lidé "na vlastní pěst" nebo jednotky bez označení (což Krym byl).

Máte asi na mysli medaili "Za hrdinství" pro K. Kučeru ("Charlieho")

Tedy, ony tyhle zákony z dob komoušů jsou celkem anachronismus. Tehdy to dávalo smysl - v žádné armádě Varšavského paktu nemohl člověk být ilegálně a vstoupit např. do francouzské cizinecké legie - to byl stát nepřítele (NATO). Tedy smysl by nyní dávalo trestně stíhat pouze ty, kteří vstoupí do nepřátelské armády (ruské) a ne do armády státu, který ve válce podporujeme.

Však ani tenhle týpek nebyl britský voják (leda bývalý, když ho vyhodili). GB je demokratický svobodný stát - jeho občané mají svobodu cestovat. Těžko může vědět, kdo kam jel v zahraničí a co tam dělá. Právě že jiná situace by byla, kdyby to byl skutečně britský voják - pak by tam musel být buď poslán rozkazem nebo alespoň oficiálně uvolněn (jako dobrovolník). Je prostě rozdíl mezi britským občanem a britským vojákem

A co je na tom za senzaci? Cizinecká legie samozřejmě existuje (znám člověka který v ní bojoval - pochopitelně na černo). Je ale rozdíl, jestli se někdo o vlastní vůli sebere a bez souhlasu úřadů si odjede na Ukrajinu nebo tam daný stát pošle vojenskou jednotku.

Když jezdím na chalupu na letní prázdniny (kdy mám problém spíš s vedrem), tak nemám žádný problém, během těch dvou měsíců, s nějakým "neekonomickým provozem".

Když tam jedu občas mimo léto a zatopím si v krbových kamnech dřevem (kterého mám habaděj - nestačím ani ztopit, co porazím na svém pozemku), tak neplatím ani korunu 😉

To zase psal někdo, kdo si přečetl akorát pár senzačních článků.

A zmíněná studie M. Borroniho? Plátno zkoumala hromada jiných vědců a došli k jiným závěrů.

Naprosto chybný je závěr, že poloha s rukama nad hlavou je méně náročná:

"Rozpažení, na zemi 180-stupňové, se po vztyčení do svislé polohy prověsilo protažením svalstva a kloubních pouzder do úhlu asi 130°. Protože dolní končetiny byly přibity v krajně nepříjemné, nepřirozené poloze, která nutila k ohnutí kolen, bylo pro odsouzence velmi obtížné přenášet na ně váhu svého těla. Proto svalstvo horních končetin bylo nuceno samo nést váhu těla, avšak nikoli pouze plnou váhu, jak by tomu bylo při závěsu za ruce vzpažené nad hlavu, ale váhu více než dvojnásobnou. Tedy u muže 80 kg těžkého nenesla jedna ruka jen 40 kg, ale 40 : cos 65°, tedy 94,65, kg čili 236,7 procenty váhy těla." (převzato z knihy Chašbaz: Vzkříšení).

Ještě mě napadá, že ono i ten mnou zmíněný výraz "trouba" - pokud se jedná o kuchyňské vybavení, je ženského rodu (ta trouba). Ale pokud jde o muže, pak řeknete - on je trouba, bez toho trouby, tomu troubovi...