Budou trpět menší obchody na malý skladovací prostor. V supermarketech koupím za příznivou cenu několik balíků a když bude taška s prázdnými obaly plná, vrátím je Vietnamci s krámkem nad 50 metrů vedle v ulici. A jistě nebudu sám.

Jinak s tím problém nemám. Trochu mi bude vadit doma objemný odpad před vrácením. Teď zmuchlám 20 flašek do tašky a pak půjdu se 6 do lahvomatu. Ale člověk si zvykne.

Na Wiki je dost srozumitelně popsáno o co kráčí už léta:

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.[7] V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský.[8] Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.[9] Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.[zdroj?]

Piráti se dříve věšeli na ráhno.

Odbočování vlevo osobních vozů. Je velký problém najet si k levé straně svého pruhu s blinkrem doleva a nechat volno po své pravé straně, aby mohli ostatní jet rovně a nečekat, až tahle ucpávka, stojící někdy i více vpravo, uvolní pruh odbočením. Děje se to pravidelně při výjezdech z jednosměrek i na křižovatkách. Nedávání směrovek je hned další nešvar.

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.[7] V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský.[8] Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.[9] Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.[zdroj?]