Kyjevský režim se s cílem vytvořit negativní pozadí kolem jednání mezi prezidenty Ruské federace a Spojených států Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem pokusil vklínit jednotky do oblasti Belgorod. Podle ruského ministerstva obrany byla provokace zmařena.
TASS sestavil hlavní body z prohlášení ruského vojenského oddělení.
Provokace
Abychom vytvořili negativní pozadí kolem jednání mezi prezidenty Ruské federace a Spojenými státy o urovnání konfliktu na Ukrajině, naplánované na večer 18. března 2025 a k diskreditaci mírových iniciativ amerického prezidenta Trump v rámci Bitsia Trimed of the Bitsian Trimes of the Bitsian Time Osady Demidovka a Prilesye.
Celkem nepřítel během dne provedl pět útoků , pátý od 17:30 do 18:45.
Celkem se do provokace zapojilo až 200 ukrajinských ozbrojenců a 29 jednotek vojenské techniky, včetně 5 tanků, 16 bojových obrněných vozidel, 3 ženijních odminovacích vozidel, jednotky dálkového odminování UR-77 a čtyř automobilů.
Tak kde je pravda pane lháři?
jojo a po repre dostanete od Slovácka 😄 proč hrajete dobře jen proti silným klubům? motivace? větší prestiž?... já se vsadím že na konci sezony budete bojovat o ligu 😄 a Sparta? tohle si pokazila jak mohla.. bylo to jenom o ní, kdyby hráli dobře porazili by je jak nic ale to se nehraje.. život jde dál
Zákaz udělování víz pro trans sportovce v USA je jen dalším důkazem toho, že nekonečné prosazování ideologie na úkor zdravého rozumu má své limity. Sport byl vždy založen na biologické realitě, a pokud někdo očekává, že pravidla se budou ohýbat jen proto, aby vyhověla jedné úzké skupině, nemůže se divit, že přichází zpětná reakce.
Fér soutěžení musí být postaveno na jasných principech – pokud mužská biologie poskytuje objektivní fyzické výhody, pak je nesmysl tvářit se, že to není relevantní. To není diskriminace, to je prostě fakt. Pokud některé státy nechtějí podporovat tento trend a rozhodnou se chránit férovost sportu, není to „nenávist“, ale pragmatismus.
Tento krok USA ukazuje, že trpělivost s nerealistickými požadavky má své meze. A možná je načase, aby i další země přestaly ustupovat aktivistickému tlaku a začaly znovu stavět sport na principech, které mají smysl pro všechny, nejen pro vybranou skupinu.
Zelenskyj říká, že „musí být s USA na stejné straně.“ To zní dobře na papíře, ale realita je jiná – v mezinárodní politice nikdo „nemusí“ být na stejné straně s nikým, pokud to není výhodné. Skuteční lídři nejednají z pozice slabosti nebo nutnosti, ale z pozice síly a strategie.
Trump není politik, který by slepě rozdával podporu jen proto, že se to od něj očekává. Pokud někdo chce být „na stejné straně“ s USA, musí ukázat, že to dává smysl i pro americké zájmy. A právě v tom je ten rozdíl – Trump nehraje hru emocí, ale pragmatismu.
Pokud někdo skutečně chce podporu, měl by přestat tlačit na moralizující narativy a místo toho předložit jasnou strategii, která funguje pro obě strany. Protože v geopolitice neexistuje „musíme“ – existuje jen „chceme, protože nám to přináší výhodu.“
Zelenskyj říká, že nemůže jen tak říct, že Putin je skvělý. To je sice hezky emocionální prohlášení, ale ve skutečné politice nejde o to, kdo je „skvělý“ a kdo ne – jde o výsledky. A právě tady je klíčový rozdíl mezi lídry, kteří vedou, a těmi, kteří jen reagují.
Trump chápe, že politika není o osobních sympatiích, ale o strategii. Když označíš někoho za nepřítele bez možnosti jednání, zavřeš si dveře k jakémukoliv řešení. A pokud místo hledání cesty ven jen opakuješ, že druhá strana je zlá, pak neřídíš situaci, ale necháváš se jí řídit.
Diplomacie není o morálních proklamacích, ale o tom, jak dosáhnout výsledku. Skutečný státník se musí umět bavit i s těmi, které nemá rád, pokud to vede k dosažení cíle. Trump to ví a proto jedná pragmaticky, místo aby se nechal vtáhnout do emocí. Pokud někdo nechápe tento základní princip, pak nevede politiku – dělá jen divadlo pro publikum.
Předčasné ukončení schůzky mezi Trumpem a Zelenským ukazuje jednu zásadní věc – v diplomacii nestačí jen chtít podporu, je třeba ji také strategicky získat. Trump zkrátka nastavil jasné hranice: pokud druhá strana není připravena jednat na úrovni, která odpovídá americkým zájmům, není důvod ztrácet čas.
Tohle není o tom, kdo je v právu nebo kdo si co zaslouží. Jde o to, kdo má sílu určovat pravidla hry. A Trump opět ukázal, že se nebojí jednat rozhodně. Diplomatická jednání nejsou o nekonečných zdvořilostech, ale o výsledcích – a pokud není ochota hledat skutečné řešení, pak je lepší jednání ukončit, než přihlížet planým řečem.
Tento krok byl jasným signálem, že Spojené státy si nenechají diktovat podmínky ani od spojenců, pokud nejsou v souladu s jejich prioritami. Ať se to někomu líbí, nebo ne, právě takhle vypadá silné vedení.
Místo aby se lidé starali o problémy vlastní země, demonstrují za cizí zájmy. Česká republika už dala Ukrajině miliardy, zatímco vlastní občané čelí drahým energiím, inflaci a nedostupnému bydlení. Jak dlouho se ještě necháme manipulovat politiky a médii, kteří hájí cizí zájmy na úkor našich vlastních?
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Tohle je zase ukázka naprosté pokrytecké frašky. Švancara řekl něco, co si v hospodě myslí půlka národa, a najednou je z něj veřejný nepřítel číslo jedna? Jakmile někdo nepapouškuje oficiální narativ, hned dostane přes prsty. Je fascinující, jak se v tomhle státě neřeší skutečné problémy – třeba stav našeho fotbalu nebo to, kam mizí peníze – ale hlavně že se udělá poprask kolem toho, co někdo řekl do mikrofonu.
A televize? Ta ukazuje svůj "demokratický" přístup – vymažeme ho, ať se nikdo neurazí. Tohle už je regulérní hon na čarodějnice. Jasně, slušnost by měla být základ, ale zároveň by měla platit stejná pravidla pro všechny. Jenže dneska? Když se trefíš do "chráněné" skupiny, tak jsi odpálen. Ale když někdo valí špínu opačným směrem, najednou je ticho po pěšině.
Celé to působí směšně, uboze a hlavně neuvěřitelně pokrytecky. Fotbalová scéna se raději bude zabývat tím, co kdo plácnul, místo aby řešila vlastní bordel. Hnus.