Ty zisky souvisí hlavně s masivním zdražením železniční dopravy. Ještě před pár lety se dalo jezdit zhruba za polovic dnešních cen. Třeba taková Praha-Plzeň bývala za stovku, dnes za 219. Jediné, co se ještě drží na snesitelné úrovni, jsou ceny jízdného v IDS systémech, ale ty neplatí všude a znamená to nutnost dělení na více jízdenek.
Čísla v článku jsou holý nesmysl. Pokud by průměrná cena bytu byla 7,7 milionu (dejme tomu, i když to bude spíš nějaký starší byt na sídlišti), tak by to znamenalo, že je čistá průměrná měsíční mzda v Praze 64166? To asi těžko. Dále tam vůbec nejsou zahrnuty úroky z hypotéky, které to ještě celé znásobí. V reálu, pokud budeme počítat, že zdravé je dávat do bydlení cca 1/3 příjmu, tak by musel člověk brát nějakých 240000 čistého měsíčně, aby to splatil za 10 let. Na 30 let to bude 115000. Dostupnost bydlení je čistá nula pro kohokoliv, kdo to nekupuje na kšeft, ale chce tam opravdu bydlet.
Není mi jasná jedna věc. Proč když jsou ty dynamické fondy tak výhodné, proč nenabídne někdo produkt s nějakým garantovaným výnosem a sám ty peníze potom neinvestuje dynamicky. Pak může shrábnout zisk, který bude aspoň podle v článku zveřejněném grafu mnohem vyšší než pár promile za poplatky. Jenže to by musel nést riziko on a zřejmě je mnohem jednodušší a výhodnější nechat riziko na klientovi a mít své jisté.
Kdo má vlastní splacenou nemovitost, ten je v podstatě za vodou. I když se mu třeba o něco reálně sníží příjem, tak pořád v pohodě vyžije a navíc mu to bohatě kompenzuje růst ceny té nemovitosti. Kdo ale musí platit nájem, ten je doslova v háji. Jednak nájem neustále roste, na druhou stranu se mu snižuje reálný příjem a na hypotéku nemá šanci dosáhnout, protože ta je tak na dvojnásobku toho nájmu. Takže nezbývá než celý život odevzdávat 2/3 příjmu nějakému zbohatlíkovi, který z toho má pohodlný život a sám sotva přežívat.
Nebýt integrovaných dopravních systémů, tak je jízdné právě mnohem dražší. Zkuste si zjistit, kolik stojí obyčejné jízdné ČD, popř. státní jízdné OneTicket a porovnejte ho s cenou IDS. Jsou kraje levnější i dražší, ale takto drahý nebude žádný z nich. A to nemluvím o situaci, kdyby se ještě přestupovalo na autobus nebo MHD a musela kupovat úplně nová jízdenka. Ano, je ostuda IREDO, že dosud nebyli schopni zaintegrovat Hradec a Pardubice, ale v rámci ČR se jedná spíše o výjimku. A co je málo známé (a nejspíš díky tomu to stále existuje) jsou krajské síťové jízdenky, které za cenu cca 150-200 korun umožňují cestovat buď 1 den, nebo 24 hodin veškerou zaintegrovanou dopravou v kraji.
Určitě by bylo lepší, kdyby celá republika tvořila jedno IDS, ale v situaci, kdy si regionální dopravu objednávají a financují jednotlivé kraje, se existenci tolika různých IDS nevyhneme. Vrcholem možného by byla asi appka, která by dokázala prodat nejvýhodnější kombinaci různých IDS jízdenek, ale i to je hudba budoucnosti. Vždyť ve spoustě krajů ještě ani jízdenku elektronicky vůbec koupit nejde.
Představovat si, že někdo dojede autem a pak na poslední 2 km přesedne do autobusu je naivní. Jen by tak zkombinoval nevýhody obou způsobů dopravy. Pokud chtějí, aby více lidí přijíždělo veřejnou dopravou, je potřeba umožnit její využití na celou cestu. Začal bych třeba tím, že by se autobusy v Hradci nebo jiném vhodném uzlu navázaly na vlaky a že by se zrychlily tak, aby cesta z Hradce netrvala 2 hodiny, což je absolutně nekonkurenceschopné.
Přesně tak, nikdy jsem nepochopil, proč se to neposouvá obráceně, když to delší světlo je vlastně více potřeba v zimě, kdy je den krátký. Asi to souvisí s tím, že většina lidí venkovní aktivity omezuje na letní období a v zimě jsou většinou doma, tak jim je jedno, jestli je venku světlo, nebo tma. Ale jako ideální bych viděl buď letní, nebo superletní čas po celý rok. Přece jen část lidí může mít s tím posunem opravdu objektivní problém.
Superletní čas by nejlépe odpovídal tomu, jak je náš život symetrický nikoliv kolem půlnoci/poledne, ale kolem druhé hodiny. Obchody jsou otevřené 7-21 (nikoliv 5-19), veřejná doprava jezdí 4-24 (nikoliv 2-22), spíme 22-6 (nikoliv 20-4). Problém je trochu v tom, že na venkově nebo na východě země je to jinak, než v Praze, z čehož vyplývají právě ty věčné spory, jaký čas by měl být ten správný.
Článek mylně předpokládá, že se většina lidí nechce očkovat proto, že se snad očkování bojí. To platí možná pro pár procent mimořádně hloupých lidí kryjící se se skupinou lidí věřících různým hoaxům, podporujících Rusko apod. Většina lidí se očkovat nechce, protože to prostě nepotřebuje (pokud k tomu není donucena zvenčí). Nevidí k tomu důvod a necítí se být ohroženi nemocí s v jejich věkové kategorii minimální smrtností.
Vhodně zvoleným grafem se dá dokázat ledacos. První sice potvrzuje, že vakcína celkem dobře chrání proti těžkému průběhu a hospitalizaci. Ale také jasně potvrzuje, že nemocnice plní zejména starší lidé a mladých bez ohledu na očkování je tam minimum. Přesto všechna opatření se dotýkají zejména mladých. Druhý graf nás má asi přesvědčit, že vakcína snižuje i pravděpodobnost nakažení. To by se ale museli očkovaní testovat ve stejné míře jako neočkovaní. Pokud je třeba 80% testovaných neočkováno a 20% ano, tak logicky vyjde při stejné míře pozitivity čtyřikrát více nakažených neočkovaných. Proč se nikde nezveřejňuje, kolik testovaných je očkováno a kolik ne? Proč se nezveřejní graf, kde bude výsledná pozitivita očkovaných a neočkovaných přepočtená na počet provedených testů v obou skupinách?
"Chceš mít co nejmíň komplikovaný běžný život, případně cestování? Nech se naočkovat. Nechceš? Taky dobře, ale počítej s případnými následky."
Co to je za nesmysl? Pokud je něco dobrovolného, tak to přece znamená, že z odmítnutí žádné důsledky vyvozeny nebudou. To můžou také říct, že nejvyšší povolená rychlost je dobrovolná, ale při jejím překročení je třeba počítat s následky...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V tom případě ovšem musíme symetricky kolem poledne a půlnoci zavést i vše ostatní. Takže obchody ať jsou otevřené od 5 do 19, MHD ať jezdí od 2 do 22, vstávat se bude ve 4 a spát chodit ve 20, běžná pracovní doba bude 6-14. Nemám s tím problém.