Katolická konzerva, kinofil.
Tech zdroju je plno i zahranicnich - nejde sem kopirovat odkazy. ALE - zakladem je zkusenost s temito detmi ve skolnim a mimoskolnim prostredi - jsem pedagog 20let, vedoici sportovnich aktivit Vy jste zrejme obhajovatel stridave pece a tyto zdroje si dohledat nechcete. BUD chcete videt obe strany mince nebo ne. A vy nechcete. Nejdulezitejsi ze vseho jsou ty deti, jejich vnimani, reakce a prozivani a co jim to udela s jejich budoucimi partnerskymi a rodicovskymi vztahy. Nacitejte obhajoby stridavky, ohanejte se zakony ....ale my ucitele s temi detmi denne pracujeme a vime z realneho prozivani, jak ty vase "spravedlive" zakony a zavery nici jejich zivoty.
To je tak obtížné dát sem alespoň jeden odkaz na nějakou studii nebo výzkum?
PS: A ano, na základě těch výzkumů, které jsem četl si myslím, že je fajn, když o děti pečují oba rodiče i po rozchodu. Ale rád bych si přečetl i o těch negativech. Ale byl bych rád, aby to mělo aspoň nějaké v vědecké parametry. Třeba srovnání s dětmi, v úplných rodinách, péči jednoho rodiče a tak...
Napr.Cesky rozhlas - PHDr Renata Gregorova:
Výsledky studií ukazují, že střídavá péče má pro děti jedinou výhodu: dokážou se sbalit rychleji v případě evakuace. „Hlavní negativní jev je, že nemají pocit domova, zázemí, bezpečí,“ popisuje Gregorová. „Než se adaptační mechanismy v mozku dítěte nastaví na nějaký domov, už se zase balí.“
Děkuji, že jste citovala tvrzení jedné odbornice. Škoda, že ta dáma necitovala zdroj, ze kterého takovou pitomost čerpá. A silně pochybuju, že by sama takový výzkum dělala na relevantním vzorku dětí, o které pečují dva rodiče ve srovnání s dětmi které vyrústají pouze v jednom bytě. Tipoval bych, že třeba členství ve skautu s tím bude korelovat mnohem víc. 🙂
Jinak běžná obvyklá citace s uvedením zdroje vypadá třeba takto:"Dále je třeba zdůraznit, že studie opakovaně vyvracejí představu, že hlavní problém střídavé péče by vězel ve střídání domovů. Empirické studie naznačují, že důležitějšími faktory jsou výchovné styly rodičů, jejich schopnost spolupráce a respektu a dále formování rodin vyššího pořadí s novými vztažnými osobami v roli nevlastních rodičů a nevlastních sourozenců" (Breivik a Olweus 2006; Nielsen et al. 2020
Kazdy pripad ma nejake pozadi a nechce se mi verit, ze by deti byly jen nastrojem pomsty. Nebo lehce zmanipulovatelne loutky, jak tady licite.
Ve skutecnosti jsou deti schopne formulovat sve nazory a prani pomerne brzo (6-8let). Problem je, ze je jeden nebo druhy, nebo oba rodice nechteji slyset. Navic, pokud dite chce, nebo nechce, nikdo ho nezlomi.
Co do telefonovani - otec synovi roky zakazoval telefonovat matce - dokonce odepisoval z jeho telefonu matce za syna.... dite se naucilo tf cislo matky zpameti a denne ji volalo, aby ji alespon slyselo, z pujcenych telefonu, kdyz nesmelo matku v case otce videt, nebo o ni ani mluvit...partnerky otce melo nazyvat maminko... presto bylo udajne zmanipulovane matkou...
Verim, ze dite do urciteho veku skutecne patri vic k matce, pokud ma mit staly domov. Je par muzu, kteri funguji lepe nez matky - a Ti vetsinou ty deti maji - deti si o to reknou.
Děti mají názory už mnohem dřív. Koneckonců většina toho, co tu čteme jsou jen názory dospělých účastníků diskuse. Ale že by sem někdo hodil nějaká data, nebo výzkumy, to ne... 🙂
Jednou byla reportáž o tom, aby dítě bydlelo pořád v jednom bytě a podle rozhodnutí by se u něj rodiče střídali. Bylo by to náročné na byty. Když se na to ptali rodičů, podle nich je to blbost, že nebudou pořád na cestě. Ale že dítě stěhují jako kufr je v pořádku.
Tomu se říká "nesting" a určitě je to dobré řešení pár let po rozvodu. Ale dlouhodobě to vytváří nerealistické akvárium, které děti spíš pltete.
Jde o to, co je ve skříni a jestli vůbec mají takoví půl bydliči svoji postel a ne gauč v obýváku. Já jsem měla vždycky dost věcí, rozhodně mne nebavilo sbalit křečka a přejet s ním za otcem/matkou a další týden zase zpět. Ale tak třeba dnes vezmou rodiče dítě autem, hromadnou dopravou to tedy moc sranda nebyla.
Myslím, že věci se hodně mění k lepšímu, rodiče mají auta, děti mohou převážet i s křečkem. A od Vašich rodičů bylo určitě dobré že vás vedli k tomu, že jste o křečka pečovala ve dvou domácnostech. Já bych asi raději koupil 2 křečky...
Ale je to tak, ne? Nosí si všechno s sebou? Nebo myslíte, že mají dvoje brusle, dvě kola, dva usínáčky, dvoje věci do školy, ... Mají tu i tam něco a nikde nemají všechno. A jsou všude jen na návštěvě, ti ostatní jsou tam opravdu doma. Úplně nejhůř, když jsou tam nevlastní rodiče s polosourozenci. Žádné soukromí, všude cizí lidi.
Pokud vlastní, ale nesourodé sourozence považujete za cizí lidi, je mi hluboce líto, že jsem se vůbec zapletl do hovoru s Vámi o rodinných záležitostech. Přeji Vám klidné dožití ve Vašem soukromí.
Protože málokdo má jen tolik věcí, aby se vešly do batohu.
A proč by se měly vejít do baťohu? To je takový problém, aby dítě mělo zhruba stejnou postel, zhruba stejný pracovní stůl a skříň ve dvou různých bytech? Notabene stejně zrovna tohle jsou věci, které ty děti zajímají asi nejméně.
Problém, je pokud u obou rodičů platí výrazně jiný režim, nebo chodí do dvou různých škol, nebo si rodiče dělají naschvály. Ale v tom pokoji, ani posteli to není. Od nějakých 5-7 let, bych řekl.
Dětí se ptají od určitého věku. Ale málokdy z nich dostanete nějakou jasnou odpověď. Ony mají rády oba rodiče a chtějí s nimi být a nevědí, co říci. Pokud je odpověď dítěte jasná, je to pro soud důležitý důkaz.
Pokud se týká menších dětí, tak je možné požádat o psychologický posudek, dítě se může vyjádřit. Ty se mohou dělat u dětí dokonce už od tří let.
Ptát dětí se musí. Nový občanský zákoník stanovuje, že děti od 12ti let výš mají na věc rozumný názor, který je třeba pokládat za významný.
Moje dcery prošly střídavkou, i když ji nechtěly, nikdo se nás na nic neptal. Prostě nám to nařídil soud a hotovo. Musely nechat kroužky, které je bavily, protože přece musely s otcem jezdit na JEHO návštěvy. Kamarádi a všechno, co je bavilo, muselo jít stranou. Nakonec všeho nechaly. Mladší se s otcem už několik let nebaví a starší ho má na párku. Střídavka by se měla zrušit a netrestat jí ty děti, které za nic nemůžou.
Vy jste skutečně nevypovídala u soudu? S Vámi ani Vašimi dětmi nemluvil nikdo z OSPOdu? Mohla byste mi prosím říct spisovou značku rozhodnutí soudu, abych si dohledal dokumentaci?
Komu prospívá?Jedině rodičům,kteří mají minimálně týden volno a nemusí platit alimenty.Pro děti je to katastrofa,jsou jako bezdomovci neustále s batůžkem či aktovkou na zádech.......
Výživné (alimenty) se platí dětem. Děti mohou mít vlastní účet a oba rodiče mohou dítěti posílat tam.
Tu pitomost o "bezdomovectví s aktovkou" snad vyučují na nějakém kurzu, že to tady všichni píšou? :-)
Sice se mě to netýká ale střídavou péči neuznávám.Dítě má mít jeden domov a ne se po týdnu stěhovat a i měnit školu.Rodiče by se měli dohodnout a nedělat si vzájemně naschvály.Ubližují především dítěti.Je jedno kde dítě bude mít trvalý domov jen by měla být dohoda,že druhý rodič by měl mít možnost kdykoliv dítě navštívit a trávit s ním čas.Tak se chovají správní rodiče.Neberou dítě jako rukojmí.
Dvě školy jsou dost často důvodem, proč soudy střídavou péči odmítají.
A furt mě fascinuje ten narativ, že "domov" tvoří postel a ne péče milujících rodičů
Střídavá péče je čiré zlo zabalené v dárkovém balení.
Takových idealistickÿch myšlenek tady je a už bylo mnoho, je to zlo pro samotné děti. Úřady jen dokola a slepĕ prosazují tu jejich mantru o tom, že dítĕ má právo na oba rodiče... To není žádný argument, není to řešení a vůbec se tím nepomáhá samotnému dítěti. Pokud je dítě schopné si říct, jak často se chce s 2. rodičem vídat, má mu být jednoznačně umožněno uskutečnit jeho přání, a to i úřadem. Dítĕ, není objekt ani rodičù, natož OSPODu. Dítě je subjekt a má především naprosto právo na svůj názor a na svůj život v klidu. Pokud vyjdeme z té "kouzelné" formulky, že dítě má právo na oba rodiče, tak rozhodně nemá povinnost se s 2. rodičem stýkat, pokud samo nechce. Samo si má určit, jestli chce nebo ne a jak často být s 2. rodičem. Střídavá péče produkuje "batůžkové" děti, které nemají normální domov. Každý z případů musí být posuzován velmi pečlivé a individuálně, nikoli prosazováním jediné "správné" myšlenky, cesty. Snad se lze z historie poučit, že následovat něčí ideu má často katastrofální následky i na další generace. Je potřeba, aby i nezletilé dítě nebylo pouhÿm objektem, ale subjektem.
Děti mají právo na oba rodiče, Rodiče mají povinnost děti živit a vychovávat. Zákony, OSPODy a všechen ten krám kolem vytváří dost široké mantinely, ve kterých to jde dělat líp a hůř. A umožnění sdílení péče po rozvodu ty mantinely podstatným způsobem rozšířilo.
Pokud máte jakékoli relevantní výzkumy o tom, že péče obou rodičů po rozvodu dětem nějak škodí, hoďte sem prosím link, Určitě si je rád přečtu, za 15 let co je hledám jsem žádný nenašel.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pane Portere, buď jste hledal na špatných místech, nebo ne dostatečně hluboko. Váš názor Vám neberu, ale existují lidé, kteří budou tvrdit, že "to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou" a zkrátka odmítnou jistou skutečnost i vidět, natož uznat. Prostě to tak je. Sdělila jsem svůj názor na základě své zkušenosti.
1 odpověď
Katolická konzerva, kinofil.
3
Sledujících
0
Sleduje
Katolická konzerva, kinofil.
3
Sledujících
0
Sleduje
Paní Adámková, děkuji Vám za sdílení Vašeho názoru, který evidentně vychází z Vaší osobní zkušenosti. Je přirozené, že různí lidé mají různé životní příběhy a tedy i odlišné pohledy na svět.
Vaši zkušenost nezpochybňuji, naopak ji vnímám jako cenný příspěvek do diskuse. Já sám se však snažím své názory opírat o širší kontext, například o statistiky, vědecké výzkumy nebo jiná ověřitelná fakta. Proto bych se rád zeptal, zda je Váš názor podložen nějakými zdroji, například vědeckým výzkumem, knihou nebo alespoň článkem.
Rád bych tato tvrzení porovnal s těmi materiály, které jsem měl možnost k danému tématu prostudovat, abych lépe pochopil, kde se naše pohledy shodují a kde mohou být rozdíly.
Ať už se bavíme o blechách nebo o psech, je vždy dobré mít jasno v tom, na jaké zdroje se odkazujeme. :-)