Katolická konzerva, kinofil.
Respetkuji LGBT komunitu,. Nicméně si myslím, že o tomto by se děti moc ve škole neměly učit. Maximálně ano, že jsou gayové a lesby a dál ne. Je přeci internet a když se dítě bude ptát. I na wikipedii je to docela vysvětlené. Nemyslím, že je moc dobré, aby se děti na základní škole dozvěděly o sexuálních úchylkách.
Tak kdyby se děti nějakou čirou náhodou dostaly ke zdejší diskusi měli by z toho hlavu pěkně zamotanou. Doufejme, že snad přeci jen dají přednost té wiki. 🙂
Tak to jistě není v nedemokratickém zřízení (viz mnou zmiňované konkrétnější diktatorní konstelace), stejně jako tam nikdo nemůže reálněji zabránit jiným formám dis-respektu a proti-úcty (a to nejen státních/(tzv.) veřejných institucí): občanské neposlušnosti (rodičů), násilnostem v zásadě kohokoli, sociální nespravedlnosti, řízené vlivové indoktrinaci, převzetí médií, organizovanému vykořisťování, řízenému zpronevěřování, ...rabování, převratu... atp., jednoduše: ZVŮLI. Tedy nakolik záměrně nefunguje opravdový, čili prvořadě upřímně otevřený, vstřícně přístupný, vzájemnostně založený, dobro-volný(/-í) dia-log, roz-hovor (např. stát-občan, církev-občan, nevlád. sektor-občan, armáda-občan, veřejná média-občan, tzv. akademici-občan atp. - prokombinujte si případně), čili pokud se jedna, či více potenciálně občansko-právních stran ke svévoli, až (posléze...) ke zvůli (S)PROSTĚ uchýlí, byť ze sebepitomější (sebepřehlíživější) a sebeironičtěji (sebeignorantštěji) (zpravidla (různě přiznaně podle konkrétního typu diktatorní konstelace) ideologicko-alibizačně) "zdůvodněné" pohnutky. ... Vystihl jste tedy anti-demokratickou principalitu a z ní i obecně vznik diktatorních konstalací, resp. přerod do nich myslím poměrně jasně a přesně.
Omlouvám se, že jsem to napsal nepřesně. Názor konkrétních rodičů, na konkrétní část výuky. Rodiče samozřejmě mohou nesouhlasit s obsahem výuky a mohou samozřejmě využívat právě nástrojů, které jim demokratický stát nabízí, aby ten názor transformovali v nějakou změnu.
Ale v tomto konkrétním případě mají prostě smůlu. Maximálně mohou dětem doma vysvětlit, proč si myslí, že by se jim bez téhle miniaturní části obsahu školní výuky žilo líp.
Zajímavé, jak neustále zmiňujete ty sexuální menšiny.
Budou se děti tedy také učit o zoofilech, nekrofilech a pedofilech? To jsou také sexuální menšiny.
Osobně si myslím, že by velmi prospělo, aby (přiměřeně věku samozřejmě) o pedofilii něco dozvěděli právě ve škole. Právě proto, že více než 60% sexuálního zneužívání dětí se děje v rodinách.
Pokud si skutečně myslíte, že si toto myslím, jen to potvrzuje moje mínění o levičácích (automaticky předpokládám, že jste levičák).
Kdyby byla výuka o homosexuálech, v pořádku. Vysvětlit, že holt občas malé procento populace je přitahováno stejným pohlavím a že je to normální.
Ale LGBT je levičácká propaganda duševně nemocných jedinců, a do školy to nepatří. Tímhle to začíná a co potom, budou se pořádat "drag queen" vystoupení pro děti po vzoru USA? Budou se dětí v testu ptát, jestli preferují anální sex? Budou do nich cpát ty nesmysly se zájmeny a pohlavími? Dejte pokoj!
Pohlaví jsou pouze dvě, muž a žena.
Omlouvám se, špatně jsem pochopil Vaši poznámku "Budu radši, když se děti budou učit klasické HCHKRDTN.": Myslím, že se to stále učí a pochybuju, že by to výuka o sexuálních (koneckonců jakýchkoli menšinách) nějak ovlivnila.
Co se týče lingvistických aspektů genderové teorie, je to myslím celkem zajímavé téma a vnímavé děti si určitě už na základní škole všimnou, že čeština nebo němčina s genderem pracují mnohem silněji než třeba angličtina.
A myslím bude celkem fajn, když i učitelstvo bude o takových věcech schopno nejen diskutovat, ale i přemýšlet.
"Mnozí jsou možná zmatení, že na rozdíl od dob komunismu neexistují zakázaná témata, o kterých se nemluví, a školní výuka se odklání od toho, že má vyučující absolutní nezpochybnitelnou pravdu, k tomu, že se o společenských tématech obecně informuje a žáci si potom mohou na tyto problematiky utvořit vlastní názor". Na takový myšlenkový kolotoč se dá jen konstatovat, že určitě je někdo zmatený...
Pokud máte problém porozumět psanému textu, zkuste využít třeba umělou inteligenci.. :
"Dnes můžeme mluvit o všem, na rozdíl od dob komunismu. Učitelé teď často nevysvětlují, že jen jeden pohled je správný, ale povídají si s dětmi o různých věcech tak, slyšely různé názory a mohly si udělat svůj vlastní názor."
(AI to upravila pro šestileté dítě... pokud si dál při čtení budete připadat zmateně, můžu to zkusit ještě zjednodušit).
To teda, mam dost keců o LGBT. Budu radši, když se děti budou učit klasické HCHKRDTN.
Pokud se skutečně domníváte, že výuka o sexuálních menšinách zcela vytlačila ostatní výuku, včetně dělení souhlásek na měkké a tvrdé, pak zcela chápu vaši fascinaci vývojem na Slovensku i to, že si myslíte, že ausgerechnet Babiš bude do těchto věcí ingerovat.
Na základě jakého paragrafu obsaženého v jakém zákoně? Ukažte mi zákon, který obsahuje paragraf, kde se píše, že rodič nemá právo vyjmout dítě z výuky LGBTQ! Jestliže to škola bude hrotit, odhlásím dítě ze školy. Do deseti let, teď přesně nevím, může dítě zůstat doma na domácí výuce. To už bude mít v hlavě zakotvený normální svět. Můj kluk se takovýchto ideologických pseudovýuk účastnit nebude! Tečka.
Myslím, že máte trochu pomýlený náhled na věc. Školní docházka je povinná a obsah výuky určuje škola, ne rodiče.
Pokud máte zájem zajišťovat domácí výuku, není problém. Jen se domnívám, že splnění podmínek pro schválení Vaší žádosti o povolení individuálního vzdělávání může být celkem výzva.
Nezadatelné právo na vlastní názor má tedy 10leté dítě (a jakýsi tvůrkyně*ce osnov + příp. ta angaž. "neziskovka"), ale rodiče ne?! Ti jsou jednoduše zcancelováni kým a jakým nezdat. právem? A co mají dělat ti rodiče, kteří mají starost? Smím se zeptat autorky*a, zda by souhlasilo s výukou např. islámu coby mírumilovn. alternativn. duchovního směru pro své děti (takto to bylo běžně podáváno mnoho let a stále možná je např. ve Skandinávii)? Prosím o upřímnou odpověď. Nebo možná pro mé důvodné podezření na, nikoli nestranně věcně, progradující jedinku*ce jinak: s alternativním výkladem např. nacismu, s nímž by bytostně nesouhlasilo? Stačila by mu odpověď: "Rodič nemá právo vyjmout dítě z výuky o..."? Prostě Nikdy/Nijak? Reflektuji (neřečnicky) otázku autorstva z textu: "Kam až to zajde?" V USA např. takové absurdity, že se baví o tom, zda mají učitelé sdělovat rodičům příznaky změn sex. identifikace dětí během školní docházky, že je to opět: ochrana nezdat. práva (10letých!) dětí (např. zablokovat si bez konzultace s rodiči! pubertu, rozhodnout se pro to, páč bylo třeba "influencováno", či(li) (ideologizačně) indoktrinováno, a zničit si tím brutálně život?), a přitom, zároveň na 2. stranu jsou rodiče pranýřovatelní, a dokonce stíhatelní za narušení pohl. výchovy svých dětí? Co smí/má ten rodič dělat, když zásadně nesouhlasí s učivem pro své dítě (viz třeba tem islám, nacismus, de/nacionalismus, rasismus, sexismus, anti/ekologie...)? Ty osnovy jsem neviděl, ale ten článek je šílený, nedochází mi jeho (dobrý) smysl, kromě cancelisticky represivistického zastrašovacího podtextu.
Nikdo rodičům "názor" nebere.
Jen prostě není důvod respektovat názor rodičů na to, co má být obsahem výuky ve škole. Byť by byl sebepitomější. :-)
Ale asi souhlas, já jenom říkám, že při současném stavu technologií už nepotřebujete vůbec žádnou fotografii. Takže dnes už je možná jednodušší nějakou fotku nebo video vytvořit úplně nově než někde hledat 20 let starou nekvalitní maturitní fotku.
OK, vytvořte prosím mou nevhodnou fotografii, bez použití mé fotky.
Děkuji.
Co když jednou bude ředitel firmy a podřízení tyto fotky zneužijí.
Klíčové je myslím to slovo "zneužijí". A svým způsobem jsem rád, že současná technologie umožňuje zneužít jakýkoli materiál, tedy například i fotku z maturitního tabla nebo občanky.
Což by snad mohlo posunout obecnou vnímavost k tomu, že ke zneužití opravdu dochází.
Tak to samozřejmě netuším, protože mi přijde, ze vždycky je jeden domov ten "hlavni". Ale samozřejmě, muj nazor je subjektivni, takže jste to klidně mohl mit jinak 🙂
Myslim, ze zmena nazvu asi uplne nevyresi ten problem :)
No... mi právě přijde trochu úsměnvé, jak všichni brojí proti střídavce, Ale "střídavá péče" v českém prostředí vůbec neznamená, že by děti museli být s každým rodičem přesně z poloviny, jak píšete Vy.
A naopak, mohou trávit s oběma rodiči čas přesně 50:50 a přitom nemusí jít o střídavou (ani společnou) péči.
Takže minimálně to vyřeší ten problém, že nebude tak snadné kritizovat "střídavku" obecně, ale bude potřeba líp zkoumat konkrétní podmínky v konkrétních případech.
A já osobně doufám, že většina populace bude dost soudná na to, aby se ke konkrétním případům vyjadřovala, jen pokud bude mít skutečně nějaký rozumný argument.
Vidím tam jisté rozdíly. Samozřejmě, rozvod rodičů jako takový je pro dětskou psychiku zásah a je to náročné.
Ale představte si, že kromě toho, že přijdete o rodinu jako celek, ještě navíc přijdete o domov jako takový. Už nemáte jeden, máte dva, a každý přesně z poloviny. Kdybych to měla přirovnat k něčemu ze svého života, je to asi jako nikdy nekončící služební cesta. Na služebky jezdím ráda, mám tam vždycky skvělý hotel, super servis, a tak dál. Ale vždycky se z ní těším domů. Protože pro mě je domov prostě jen jedno místo na světě. A paradoxně (byť můžete říct, že tohle je můj subjektivní pocit, a já můžu oponovat, že takhle se může cítit spousta dalších dětí v té situaci), tím, že jsem byla nucena začít uvažovat jako domovy dvě místa místo jednoho, jsem to v duši přestala cítit i k tomu prvnímu.
Pevně věřím, že kdybych po rozvodu zůstala jen s jedním z rodičů a druhý se o mě aktivně zajímal a chtěl se mnou trávit čas, netrpěla bych tolik a dokázala bych se s celou situací vyrovnat daleko líp.
Děkuju za popis Vašich pocitů. Přemýšlím, proč mně osobně nepřišlo divné mít domov u obou rodičů, přestože každý byl odlišný (a s každým jsem trávil jinak dlouhý čas).
Každopádně doufám, že novela občanského zákoníku to (trochu matoucí) názvosloví stejně zruší a lidi to přestanou řešit. :-)
Dnes už jsem dospělá, ale jako dítě (resp. teenager) jsem si střídavou péčí prošla.
Myslim, že jsem byla jednim z prvních dětí ve střídavce, a rozhodně bych tohle peklo neudělala nikomu, natož vlastním dětem.
Ano, na dětech na první pohled neuvidíte, že jim to ubližuje. A s největší pravděpodobností vám to ani neřeknou, pokud budou vědět, že vám na té péči záleží.
Ale bude je to trápit. Bude jim vadit, že kamarádi nikdy nevědí, kde je vlastně najdou, nebo že druhá rodina jede na hory zrovna v době, kdy tam nejsou. Budou si připadat vyčleněné a budou cítit, že nikam nepatří.
Ano, střídavá péče je spravedlivý systém. Ale pro rodiče, nikoli pro dítě. A proto hodně nesouhlasím s mottem "dítě má právo na oba rodiče," které vyznavači tohohle trendu hlásají. Bylo by pravdive, kdyby ho predelali na "Oba rodiče mají právo na dítě, " jenze to už nezní tak pěkně.
Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že to co popisujete čeká každé dítě po rozvodu, bez ohledu na formu péče. Se smutnou výjimkou těch dětí, které po rozvodu tráví čas výhradně s jedním z rodičů.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
V tom případě jste chytřejší než dětští psychologové, kteří říkají opak !! LGBT do škol nepatří !!!
1 odpověď
Katolická konzerva, kinofil.
3
Sledujících
0
Sleduje
Katolická konzerva, kinofil.
3
Sledujících
0
Sleduje
Myslíte, že bych Vás mohl poprosit o zdroj informací odkud čerpáte názor, že se dětští psychologové domnívají, že tahle část výuky na školách být nemá?