Tak předpokladám, že by tam měl byt nějaký stavebni dozor ne od firmy co to zhotovuje, ale od zadavatele zakázky, což je město, kraj, stát, při zadání zakázky firma stanoví po přesných výpočtech určitý termíny, překročíš ho, tak holt zaplatíš ale, takhle to opravdu vypadá, že protahování termínu firmou se jim asi vyplatí a nějakým zpusobem na tom státě vydělaj a podojí ho, nejde mně to jinak na rozum, proč na mnoha stavbach se opravdu maká pomalým tempem, někdy ne.-li vůbec, viz v Brně ulice, na které se )ne)maká už tři roky a přitom termin byl cca rok podle obyvatel......
Presne tak dobra prace se musi setrit 🙂
Otázka by spíš měla znít, jakým lidem v jakých situacích chceme/je potřeba ze společných peněz pomáhat. Pokud je někdo úplně na dně, tak zřejmě ano. A co rodiny, které jsou "nad hladinou", ale mohli bychom jim přispět, aby se měli "o něco lépe", jak uvádíte? Jak stanovíme hranici, komu "mít se lépe" budeme financovat, a komu ne?
Současná sloučená dávka, jak ji chápu já, míří především na ty, kteří ji existenčně potřebují, nikoliv na ty, kteří by se s ní měli "o něco lépe".
Ale toto je především otázka společenského konsensu, do čeho chceme či nechceme investovat společné peníze, když jedeme dlouhodobě jako stát na dluh.
Davka by mela byt jen pro ty co jsou na dne. Ty co si chtej jen vylepsit musi do prace to je jednoduche
Podle mě tady chybí další aspekt, dovedete si představit spotřebu antibiotik na UA při tolika zraněných? To přece musí být absolutně nesrovnatelný počet s ostatními zeměmi EU. Není to také důvod nedostatku hlavně antibiotik i jiných léků, které najednou od té doby nejsou ? Kde je UA bere, kdo je dodává ? Chápu pomoc, ale přeci nejdřív musím zajistit vlastní a pak osatatní ...
Ten problem je od covidu s UA to podleme nema korelaci
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ok.