Ta profilová fotka 6 roků stará. Jsem důchodce elév a celý život se zajímám o jakákoliv tajemství přírody.
Pěkné, až na to, že na obrázku samostatné Jawy 500 OHC není "šnek" ale Jawa s pohonem vačky královskou hřídelí s kuželovým soukolím. Šnek, vlastně jen jeho kousek je na první fotce úplně vlevo. A rozdíl mezi "šnekem" a pozdější Jawou 500 s kuželovým soukolím na královské hřídeli je ten, že "šnek" (podle šnekového soukolí pohonu vačky) má žebrovanou hlavu.
Když autor řekl A, také by měl říci B . Srovnává právo volit s řidičským průkazem, resp. s možností jeho odebrání pro nezpůsobilost a odebrat ho lze jenom na základě lékařského rozhodnutí. Za jakých podmínek a kdo bude rozhodovat o způsobilosti volit? Bude to jen podle věku, nebo podle nějakých inteligenčních testů (kde by nejspíš nebyli vyřazováni jen důchodci) ? Nebo podle fyzické kondice, třeba běhu na sto metrů (kde na tom dnes hodně mladších lidí také není nejlépe)? Bez těchto náčrtu těchto kritérií je článek jen "jednoduché" , myšlenkově nedotažené plácání do větru, jehož hlavním účelem je kritika starší generace. Mimochodem, stejně, jako u podílů důchodců na dopravnách nehodách (další oblíbené téma mladších generací) by nebylo od věci uvést relevantní statistiku věkových skupin občanů, rozhodujících se na základě "řetězových mailů, textů facebooku a nebo TikToku" a podobně. Myslím, že by důchodci nedopadli zase až tak špatně. Na závěr si dovolím připomenout jedno rčení. " Věkem nikdo nezmoudří..z mladého osla se stane zase jen starý osel ..a naopak.
Cituji: Jasné signály, že by už senior neměl řídit, jsou opakované zmatkování při řízení, problémy s orientací, pomalé nebo neadekvátní reakce, ...... časté „ťukance“ do ostatních aut nebo patníků a stres při každé jízdě....... Konec citace. Ptám se, jestli autor této perly a zejména poslední věty má všech pět pohromadě. Nebudu psát za ostatní, ale jen za sebe. Je mi 69. Od vojny mám řidičák na všechno, co má kola, krom autobusu s lidmi. Jsem OSVČ, několikrát do měsíce jezdím pro materiál do Prahy a nebo k Opavě. A protože máme dvě dcery (a 4 vnuky) v Británii, tři až čtyřikrát do roka za nimi jezdíme.....autem. Protože co chceme tam přivezeme a co chceme si odvezeme...bez limitů které jsou v letadle. Cestu do Dankerk,(cca 1270 km) odkud jede trajekt do Doveru až na dvě..tři zastávky na kafe zvládáme v tahu. Jezdíme na noc, kdy jsou v Německu a Belgii volnější dálnice. Střídáme se s manželkou, která také řídí od osmnácti. A potom ještě asi 260 km po Anglii. Zatím to zvládáme bez problémů a myslím, že by to nedala spousta mladších řidičů. Podobné články mě vždy trochu nadzvednou. Ne všichni důchodci jezdí jak vystresované lemry s "ťukanci do aut a patníků" viz citace na začátku, a lékařské potvrzení o způsobilosti je samozřejmost. Myslím, že nebezpečnější než my, jsou mladíci kolem třicítky s nadupanými kárami o čemž jasně mluví i statistiky nehod. Tak už si nás, důchodce přestaňte brát do....klávesnice. 😄
Mám poměrně silný tinitus (pískání či šumění v uších) který je také doprovázen slábnutím sluchu. Televizi také potřebuji hlasitější, než manželka. Vyřešil jsem to novou televizí s BlueTooth a bezdrátovými sluchátky, ale ty je možné použít jen, když se dívám sám, protože tenhle režim vypne normální reproduktory. Škoda, že nefunguje obojí najednou..Autorce rozumím a držím palce.
Každý, jen trochu znalý motorista, když koupí auto v bazaru s neznámou historií udělá min. dvě věci. Vymění olej a potom rozvodový řemen vč. vodní pumpy. No, a další věc je, že při signalizaci přehřívání motoru (buď červená kontrolka na palubce a nebo přímo teploměr) zastaví a nejede dál až "do vítězného konce"... což tenhle pán neudělal a svou hloupostí si zničil motor a ještě by chtěl, aby mu to prodejce (po dvou tisíci najetých kilometrech) zaplatil. Inu, lidé jsou různí...
Byl jsem na vojně v r. 75 - 77 a až na opravdu výjimečné pokusy (které se ale ani vzdáleně nepodobaly tomu, co autor popisuje) jednoho idiota se nic takového nedělo. Myslím, že článek napsal přecitlivělý mazánek. V rámci "družby" jsme se párkrát setkali s vojáky z blízké sovětské posádky a protože jsme se jakž takž domluvili, tak vím, že podobné zhovadilosti se u nich děly skoro normálně. Ona celá tzv. mazácká vojna byla podle jejich vzoru. Další důležitý fakt je, že v případné dnešní armádě by se nic takového nedělo, protože už by výcvik nefungoval podle ruských, tehdy sovětských not. A co za hovada to byla a jsou vidíme dnes ve zprávách u Ukrajiny. A právě proto, že vidíme, co se děje na zmíněné Ukrajině a v Rusku si myslím, že nějaká forma všeobecného výcvíku pro mladé kluky je téměř nevyhnutelná. Třeba jako v Izraeli, kde vojáci na výcvik chodí jako do práce. Ráno nastoupí a po skočení denního zaměstnání se vrací domů. Jde o to, že v době ZVS uměli téměř všichni mladí kluci zacházet se zbraněmi a orientovali se v armádním prostředí, které je dost odlišné od stupidních počítačových stříleček.
Odpovědět
Přečetl jsem si nejméně prvních 40 příspěvků a u většiny nevím, co si myslet. Sloužil jsem v r. 75-77 v Chotusicích (letiště Čáslav) Mazácká vojna? Až na jednoho idiota vojína Peška odkudsi z Dívčic u Č.Budějovic se po nás v prvním roce nikdo nijak zvlášť nevozil. Samozřejmostí byly "rajony", které dělal výhradně první ročník, ale to jsem nepovažoval za šikanu. Myslím, že je potřeba si uvědomit, že tehdejší vojna se odehrávala, jako ostatně skoro všechno po vzoru "sovětských bratrů". A co jsou to za hovada vidíme dnes na Ukrajině. Dnešní vojna by vypadala úplně jinak. Např. v dikuzi zmínění izraelští vojáci nežijí v kasárnách, po ukončení denního "výcvikového změstnání" se normálně vracejí domů a druhý den ráno zase nastupují. Důležité bylo, (a bylo by i dnes), že všichni mladí muži se postupně naučili zacházet se zbraněmi a orientovali se ve vojenském prostředí, seznámili se s technikou, ke které by se v civilu nedostali. Odloučení od domova a rodičovské péče většině kluků rozhodně neuškodilo a neuškodilo by ani dnes. A v případě nějakého konfliktu (válka se odehrává pár hodin jízdy autem od nás) by bylo rozhodně užitečnější umět zacházet se zbraněmi, než ovládat hry a soc. sítě na mobilu, i když IT znalosti jsou v dnešních konfliktech velmi důležité. Myslím, že vzhledem k situaci na východ od nás by rok základního výcviku většině mladých kluků neuškodil...spíš naopak.
"Stereotypní dělení lidí na muže a ženy je v dnešní době již přežitkem". Tolik zásadní myšlenka, kterou autorka chtěla sdělit veřejnosti. Požádal bych ji, aby zkusila matematicky vyjádřit poměr těchto lidí ku celkovému obyvatel naší planety. Možná jí potom dojde nesmyslnost tvrzení v úvodu mé reakce. Podotýkám, že proti takto postiženým lidem nic nemám. Za svoji orientaci nemohou a zaslouží si normálně žít. Autorce bych doporučil tento odkaz.. Odkaz
Když zavzpomínám na dětství..po škole taška do kouta a do večera venku s partou stejně starých kamarádů. Dětské hry venku, louky, stráně, lezení po stromech. Koupání v rybnících, kam by dnes nikdo asi nevlezl. Co chvíli odřená kolena, lokty a nikdo to krom vody a mýdla jinak neřešil. Kamarád choval poštolku a my jsme pro ni chodili s rýčem na louky chytat rukama živé myši. Kolikrát mě kously ani nepočítám. Sem tam jsme pytlačili v nějakých zahradách, než nás majitel prohnal, ale potom jsme si vychutnali uloupená jablka, jahody, mrkve, kedlubny. Neumyté. Na moc nemocí si nevzpomínám. Sem tam nachlazení a max. Acylpirin a čaj s citronem. Žádné "důležité potravinové doplňky". Lékárna? Dvě v okr. městě. Čili přirozenou cestou budovaná imunita. Dětství dnes? Každý si jistě doplní sám. Lékárny nacpané vším možným a stovky "nutričních doplňků". Důraz (v reklamách) na pokud možno sterilní prostředí. Třeba fáma kolem vitaminu C..lidi ho zobou po desítkách, ale tělo ho stejně většinu vyloučí močí a pod. A,B atd.Dokonce se dnes ukazuje, že některé doplňky škodí, ale reklama je vnucuje dál. Děti doma u počítačů s minimálním pohybem a to už i dost let zpět. Na každé zakašlání antibiotika. Nechci být za zapšklého kritika, ale každý se může zamyslet. No, a kritika očkování? To jsou idiotské názory, jinak to neumím nazvat. Očkování zachránilo nespočet životů a s jeho pomocí se třeba vymýtily Černé neštovice. Pomáhá proti TBC, obrně, záškrtu, černému kašli a další spoustě i exotických infekcí. A Covid ? Mám 4 očkování (jezdil jsem do zahraničí) a jsem před sedmdesátkou zdráv a bez problémů
" Do všech pozic v kibucu byli členové demokraticky voleni a kdo po nějaké již nechtěl být součástí společenství, mohl dobrovolně odejít." Konec citace. Domnívám se, že právě touto větou si autor dost protiřečí...kibuc je forma společného vlastnictví a kolektivního rozhodování a i když má nějaké prvky společné s komunistickou ideologií, je jí na hony vzdálen.
Pro mě je ruština naprosto zbytečný jazyk a nikdy jsem ji nepoužil. Naprosto promarněných 9 roků výuky zbytečného jazyka. Spoustě studujících lidí jen komplikovala vzdělávání a také se kvůli ní propadalo. Komplikovala život i na vysokých školách. Bylo to jen pochybné podlézání tehdejších soudruhů Kremlu s odůvodněním, že je to světový jazyk. Dnes se s ní už, vyjma Ruska, kam skoro nikdo nejezdí, nedomluvíte nikde. Na rozdíl od angličtiny, se kterou se domluvíte téměř všude a dokonce i ve Francii. Nakonec, co jsou Rusové, jejichž jazyk nám byl vnucován zač, vidíme dnes na Ukrajině.
Švanci má pravdu...a to říkám já, který byl celé dětství obézní a když jsem šel na vojnu, vážil jsem 120 kilo. Během dvou měsíců jsem už vážil jen 100 kilo. Po převelení z výcviku na útvary jsem při ranní rozcvičce (běh po atletickém oválu...na letišti v Chotusicích) jsem dobíhal poslední s tak kvůli mě dostali všichni ještě jedno kolo. Dnes by to byla šikana. Řešil jsem to tak, že každý večer po "rajonech" jsem oblékl tepláky, nahlásil dozorčímu a šel běhat. Kila letěla dolů a za pár týdnů bylo vše ok a já se cítil naprosto skvěle. Po příchodu do civilu jsem ještě několikrát přibral, ale vždy jsem se s tím vypořádal. Na základce jsme byli obézní dva na celé škole. Užil jsem si svoje..poznámky, přezdívky a i napadání. Ale nikdy jsem se z toho nehroutil a nepotřeboval psychologa a vlastním přičiněním se z toho dostal. Dnes je obézní třetina každé třídy... a potřebují psychologa ???? Potřebují úplně něco jiného.
Autorka píše, že slevy a karty jsou u nás na rekordní úrovni. Naposled jsem byl v Tescu Southampton Netley před měsícem a s Tesco kartou (mé dcery) tam bylo některé zboží s kartou až o 20 % levnější (a nebo akce tři za cenu dvou). Víte, on je to jednoduchý obchod. Tím, že si stáhnete aplikaci a nebo necháte vystavit kartu dáváte obchodníkovi svoje údaje o nákupech, věku, oblíbeném zboží a četnosti a velikosti útrat a obchodník vám za to dává slevy na vybraných druzích zboži. A jistě víte, že podobné údaje jsou pro marketing ceněná data. Takže je to něco za něco. Mě osobně vůbec nevadí, že obchodník ví, co většinou nakupuji. A pokud se to autorce nelíbí a nechcete tahle data poskytnout, nedostane slevy. Jak jednoduché...
Ta profilová fotka 6 roků stará. Jsem důchodce elév a celý život se zajímám o jakákoliv tajemství přírody.
1
Sledujících
2
Sleduje
Ta profilová fotka 6 roků stará. Jsem důchodce elév a celý život se zajímám o jakákoliv tajemství přírody.
1
Sledujících
2
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Stará, věky ověřená otázka zní "Qui bono" ? Neboli...v čí prospěch se věci dějí?
1 odpověď