Jakási obrana by byla možná jen v případě, že bysme se o invazi dozvěděli alespoň několik dní předem. A to mi právě hlava nebere. Jak to, že naše armáda dokázala přehlédnout statisíce vojáků Varšavské smlouvy shromažďující se u našich hranic? Navíc, to nikdo například z Poláků někoho u nás neinformoval, vždyť víme, jak Rusy měli a mají "rádi". Co naše rozvědka? To byla tak neschopná? Protože kdybysme třeba 18.8.1968 uzavřeli z důvodů bezprostředního nebezpečí hranice a zablokovali cesty do naší země ze severu, z NDR a z Polska, pro tanky jich tam zas tolik není, tak si myslím, že by z toho měli v Kremlu dost těžkou hlavu. Nevěřím, že kromě známých kolaborantů nikdo další z důležitých představitelů státu nebo armády nevěděl, že nebezpečí invaze je bezprostřední. Já vím, že hrozilo od Rusů krveprolití, ale podívejte se, jak se s podobnou situací porvali Finové, a to jich bylo v roce 1940 téměř třikrát méně než nás...
V některých případech je to ale o respektu k zavedenému názvu. Přeci nebudeme psát místo Toyota Tojota nebo místo Mitsubishi Micubiši. To by se dalo definovat jako zjevná neúcta. A nejde o to, že je to v tomto konkrétním případě asi i chráněná obchodní značka. Je to o respektu k nositeli jména nebo názvu, na který je on zvyklý a které sám používá. A pokud nějaké jméno nebo název používá z hlediska latinky celosvětově v nějakém formátu, je třeba to respektovat. Bylo by odporné, kdybychom nakonec psali třeba i Džina Lolobridžida. Zrovna tak by mi vadilo, kdyby někde psali místo Antonín Dvořák Antoneen Dvorzak nebo něco takového. Protože tak se prostě nejmenuje. Ono to trochu souvisí i s naším nijak neodůvodnitelným přechylováním cizích ženských jmen, pokud se jedná o první pád. Protože žádná Sharon Stoneová neexistuje, jen Sharon Stone, to je její jméno.
V roce 1946 dostali komunisti ve volbách 38% hlasů. Demokratické strany 62%. Komunisti neměli většinu ani v parlamentu, ani ve vládě, i když měli premiéra. Únor 1948 tak byl obyčejný bolševický puč, který byl proveden proti vůli většiny národa. Z naší země pak udělali komunisti jeden velký lágr, a ti, kteří v něm už nemohli nebo nechtěli žít, museli podstoupit rizikový přechod hranic, který se vlastně moc nelišil od toho, když chtěl vězeň utéci z komunistického lágru někde u Jáchymova. Všichni riskovali, že je zastřelí ti, co se zbraní v ruce pomáhali aktivně udržovat u moci nelegální a nelegitimní komunistický režim v Československu. Úctu si zaslouží všichni ti, co pomáhali těmto nešťastníkům při přechodu našich západních hranic jako pan Josef Hasil.
To je jako kdyby během bitvy o Británii prohlásil ať si Britům pomáhá kdo chce, my Češi jim pomáhat nebudem. Dochází mu vůbec, že na Ukrajině se bojuje i za nás? Včera Rusové prohlásili, že Ukrajinu je třeba zničit a že se Rusko zastaví až tam, kde jej zastaví Bůh. To jenom, aby bylo jasno, s jakým státem máme tu čest.
Včera jsme si všichni mohli přečíst, že dle Putinových poradců je třeba Ukrajinu rozdrtit. Nepokrytě tedy v Kremlu přiznávají, že důvodem rozpoutání války na Ukrajině nebyla nějaká obava o osud ruskojazyčné nenšiny či tzv. denacifikace Ukrajiny (denacifikaci by si zasloužili spíše v Kremlu), ale plné ovládnutí Ukrajiny. Navíc ale prohlásili, že Rusko se zastaví až tam, kde jej zastaví Bůh. Ne nějaké hranice jiného mezinárodně uznaného státu. Tedy, mluví jak náckové. Jestli toto není budíček, tak už nevím co jiného. Je snad tak zřejmé, že na Ukrajině se bojuje i za Evropu. Minimálně za její východní a centrální část. A tedy i za nás.
Putin je Hitlerem 21. století. Už zcela otevřeně říká, že nerespektuje sousední stát a že je Ukrajinu třeba zničit. Každý, kdo tohle odporné zlo schvaluje, je potencionální riziko pro demokratickou budoucnost naší země. Je čas, aby demokracie v Evropě přestaly být hyperkoretní a těm, co to s nimi myslí špatně, jasně daly najevo, že demokracii budou bránit.
To není katastrofa, to je zrada dosavadního spojence. Pokud Trump chtěl zvýšit pravděpodobnost příměří na Ukrajině, měl si za cíl nátlaku vybrat Rusko jako agresora a říci něco v tom smyslu, že ať zapomenou na další útočné operace, jinak poskytne Ukrajině mnohem lepší zbraně a v mnohem větším množství. Místo toho si vybral za cíl nátlaku mnohem slabší oběť agrese. Je to nechutné, skuteční republikáni jako Reagan nebo McCain se musí obracet v hrobě.
9
Sledujících
1
Sleduje
9
Sledujících
1
Sleduje
Osud poraženého určuje vítěz. Osud vítěze pak to, jak se chová k poraženému.