Krásně napsáno. Úplně s Vámi souhlasím. 🙂

Dceru mám na domácím vzdělávání. Je ve druhé třídě. My tedy nekočujeme, ale žijeme střídavě ve Španělsku a ČR. Ve vlastním domě. Co na to říct? Jen, že to jde skvěle a dcera je jedničkářka. Učí se už i španělsky. Chodí, když jsme v ČR i na kroužky, taneční, výtvarný, hudebku.....takže není bez vrstevníků. No a Španělsko miluje, za třídní kolektivy by jej nevyměnila, prý. 😉 A přesně, jak píšete, jsem ráda, že má možnost poznávat jiné zvyky, kulturní odlišnosti....to je k nezaplacení.

Dva spolu bojující sobci, paráda. To je partnerství. A paní se divím, že žije s kamarádem svých tří dětí, to musí mít děti radost, když rodiče jsou kamarádi a ne manželé. Osobně, bych dítě s kámošem nikdy nechtěla a pokud už by se stalo, příjmení po něm bych mu nedala, když se on neumí ani řádně oženit. Notabene se třemi dětmi.

Hm, tak snad s tím bude ok, až ho partnerka ve vyšším věku pošle taky k šipku, bude šedivět, erekce už nebude, co bývala, atd. Lidi totiž taky stárnou, že. Ale povrchní lidi ani tohle nikdy nepochopí.

Je tam dobrá poznámka - být single s rozjetou kariérou se jeví jinak ve 30 a v 50, 60, kdy samota už může začít bolet. A to je přesně ono. Přesně to říkám kamarádce, jestli vedle kariéry myslí na budoucnost a co bude dělat, až v těch 60 bude koukat do zdi v bytě sama...podle mne rodina a děti jsou nejvíc. Nevyměnila bych je za žádnou kariéru, na mateřské mne to vyloženě bavilo, starat se o dítě a manžela, péct, vařit a tak. Ale každá to má jinak, to je jasné. Jen vzdát se rodiny ve prospěch kariéry, to nikdy nepochopím....

Nakonec to skončí tak, že k pracovišti přistaví havrany, odvezou a je vymalováno. Článek svoji roli splnil a jede se dál....

Prostě se bojí definitivního závazku. Takhle se může kdykoliv sbalit a jít. A o to jde. Ale aby mu žena dělala manželku bez papíru, to ano - vařila mu, dělala mu milenku, prala atd., to neprotestuje. Sobec. Paní udělala chybu, že ho neopustila hned, co měl jiný názor, ještě bez dětí. Teď to bude mít o to těžší.

Tak když to paní nedělá ráda, tak to je jiné....mně vaření baví a navíc manžel má kromě pondělí home office, tak je rád, že má oběd. Já jsem doma, tak proč bych nevařila ...nepekla a rodina je ráda. 😉 Záleží, jak to žena asi bere, když má domácnost jako přítěž, tak k tomu tak bude i přistupovat....

Dcera je jedináček, má 8 a už jako malá rada pomáhala ostatním dětem, když jsme byly na hřišti a holčička spadla z houpačky, hned běžela jí pomoct, že by se nechtěla dělit, nikdy jsem nezažila, možná si umí méně poradit s takovým tím dravým chováním a přijde mi, že je ráda mezi dospělými, ale celkově super, bezproblémové, spokojené dítě. 😉

To je fajn, že ta štětka takhle dopadla. Já bych jí ještě přidala. 😉

Pokud žena chodí také do práce, je nutnost rozdělit povinnosti kolem

dětí a domácnosti na půl. Bez kompromisů. Časy obskakováni skončily, pánové, žena není od toho, aby dělala služku a je z práce unavená stejně jako chlap. Když je některá hloupá, tak ať trpí. On ji to trpitelství stejně neocení. A v padesáti uteče od strhané ženy za nějakou štětkou o dvacet let mladší. Tak nebuďte blbé, dámy a ať také pěkně maká. 😉

I proto jsem zůstala s dětmi ještě doma. Můj plat by nás nevytrhl, manžel vydělá mnohonásobně více. A mně rodina baví a naplňuje. Sociální a zdravotní mi platí a až budou větší, budu se vracet. Sociální pracovníci jsou potřeba vždy.

Když je chlap hloupý a naivní, tak takhle dopadá, no. Na druhou stranu, kolik je slušných žen, které by se pro děti a muže rozdaly a on se po čase spustí s nějakou štětkou a pak maká jako šroub....

Tak třeba se dušička maminky vtělila do té malé....kdo ví.....

Mám dceru na DV, teď půjdeme do druhé třídy. Je to skvělé, my žijeme částečně i ve Španělsku, takže se učíme i odsud, organizujeme si to po svém, takový ten klasický stres odpadá. Dcera má 4x ročně zkoušky v české škole, samé jedničky na vysvedčení. Má výhodu v tom, že pozná i kulturu jiné země, má tu kamarády, též domškoláky. Jinak chodí i na kroužky, taneční, hudebku a výtvarný. Pokud dítě spolupracuje, rodič je sám k sobě přísný a má disciplínu a lze to, tak jedině doporučuji. 😉

Ach jo. Snad je "nebe" a pláče už nebude, smutku už nebude.... a jen radosti, lásky a štěstí.....

Víte, děvčata, ono záleží totiž úplně nejvíc na tom, jakého si najdete chlapa. Když prevíta, nepomůže vám, vyčte vám každou korunu, vaši práci neocení a další a další potíže. Já jsem na mateřské nezažila nic z toho, manžel pomáhal, normálně mi dal po narození dcery kartu ke svému účtu, takže jsem o peníze fakt nemusela prosit, byl rád, že má uvařeno, domácnost v pořádku a ocenil to. Byly to nejkrásnější léta a s dcerou jsem byla až do 4 let. Určitě bych nechtěla do práce dřív, dítě je malé jen jednou. A mně domácnost a vše kolem bavilo a stále baví úplně nejvíc.

Docela si to dovedu představit, nedávno jsem viděla inzerát, pracovnice OSPOD, VOŠ nebo VŠ, plat 28000 hrubého. Vzdělání v sociální práci. Když si vezmu sebe a manžela, já sociální práci vystudovanou a on IT manager, také VŠ, tak jsme platově úplně někde jinde.

No tedy nevím, co vidím kolem sebe u přátel, tak pracují dost. Někdy i natolik, že hodily rodinu za hlavu (jednoduše děti neplánují), protože jsou pořád v práci. Dvě známé, v práci končí v šest a v osm jsou doma s dojížděním, tak taky kdy by se o dítě jako mámy staraly, že? Takže ne, generace Z se nezhroutí, jen pisálci mají zase nové téma. Je pravdou, že k duševní pohodě nepřispívají věci jako hrozba válečného konfliktu, covidové a jiné pandemie a zlo v lidech a že ho je dost, z toho je člověk sice otrávený, ale sněhový vločky jsou dobrý byznys a tak ho budou omílat stále dokola, že pisálci.

Teda, to je hnus. Vážená dámo, bez uklízeček byste shnila ve špíně a až byste šla nadřazeně po chodbách v práci v těch svých vyleštěných lodičkách, sekla byste sebou na zem potom, co byste se sklouzla po prvním neuklizeném papíru či blátě nanošeném v zimě. Ano, ti lidé nejspíš nestudovali školy, i když kdo ví, abyste se nedivila, ale přesto si zaslouží za svoji dobře odvedenou práci důstojnou odměnu jako každý. Aby mohli žít normální život. Odkazovat na to, že mají živořit, protože dle vás se nesnaží, je jednoduše hnus. No, ať se vám to jednou nevrátí. Osobně si vážím každého člověka, který odvádí svoji práci dobře a přínosem pro společnost je taková práce vždy. Ať už uklízí nebo je ředitel...