Jasně, ale mají tam i hory přistěhovalců a já chápu, že každý nemá na čele napsané, jestli v té dané zemi žije nebo přijel na návštěvu, proto zřejmě uplatňují ke všem stejná striktní pravidla.

Ona životnost existuje přirozená (a i tak ne všude definovatelná), tak i gramatická.

Můžeme i pokračovat: nebyl-li člověku při narození vydán rodný list, pak se tedy člověk jaksi nenarodil, a proto také nemůže zemřít, pač co není narozeno, nemůže zemřít, že jo?

Jak si tady čtu komentáře tak vidím, že se často zní argument ohledně ceny tašky. To je sice pravda, že malicherný příplatek za papírový nesmysl je opravdu pro většinu nakupujících zanedbatelný, ale ihned tedy vyvstává otázka, co zanedbatelné není. Jestli je 10 Kč málo, kolik tedy málo není? 30? 50? 100? A jestli někdo zmiňuje porovnání s cenou nákupu, tak úplně to samé: činí-li celková částka nákupu v přepočtu 5000 Kč, tak 10 Kč je málo, a co když si koupím jen žvýkačku za 25, pak je desetikoruna jako hodně?

Za chvíli budeme polemizovat o tom, jestli ukradl rohlík za 3 Kč a při tom byl hladový, tak i tady uplatníme osobní přístup při hodnocení přestupku?

To samé na dálnici, kde platí nulová tolerance překročení rychlosti (nevím, jestli je tomu skutečně tak). Zase budeme debatovat o tom, jestli někdo nespěchal do nemocnice či na letiště, protože vyrazil později?

Odvolání na to, že v zemi, odkud turista pochází, platí jiná pravidla a tašky jsou k nákupu zdarma: sorry, ale je to úplně mimo. Je přeci normální si přečíst něco o pravidlech oné krajiny, kam vyrážím. Jedu-li do muslimské zemi, tak určitě se neptám během ramadánu na ulicích s vepřovým kolenem v ruce, kde je nejbližší casino a v Japonsku ne nesnažím strčit spropitné, když vím, tam jednoduše platí jiná pravidla a chápu, že odpuštění je jen na vůli lokálů.

A myslím si, že to je právě důvod, proč se ve Švajcu řídí principem, a v tom rovném postavení ke všem nevidím nic špatného, takhle to lidem v téhle zemi vyhovuje a takhle chtějí žít a žijí.

Pochybuji, že v úřednickém slovníku je heslo "život", lidé jsou pro byrokratickou mašinérii pouhá čísly ve statistikách!

Já jsem podvodníky na FB nahlašoval asi 100x a pak mě to přestalo bavit, protože FB ani jednu takovou stránku nezablokoval.

Pokud je pro někoho cena to hlavní kritérium, pak ano, knihy lze kupovat i levněji, o tom žádná. Stejní lidé zřejmě nechodí do Lidlu, ale jezdí MHD na farmy pro mrkev a brambory (protože tam koupí levněji), nekupují osobní auta (protože MHD je levnější až po chození pěšky samozřejmě), nepijí džusy (protože voda je levnější), nepoužívají tiskárny (protože psaní rukou vyjde levněji) atd..

Milá dámo, to vy jste do mě začala navážet jako první, tak nefňukejte teď, okay?

Ale to nedává smysl. Zítra to samé budou chtít automobilky, malíři, výrobci oblečení atd..

Online odbavení ale nefunguje všude ve světě by default a navíc o tom nerozhoduje aerolinka, ale letiště. Například, WizzAir létá do Kutaisi, ale online odbavení tam není a lidé si musejí pro palubní lístky chodit na nějakou přepážku, ale je to asi specialita konkretního letiště.

Holý nesmysl podle mě. První kupující knihy (té nové) samozřejmě platí i autorovi (velikost částky může být terčem kritiky, ale nicméně ten odvod existuje), a každý další přeprodej by měl být tedy podle vás doprovázen zase poplatkem pro autora? Nebo jsem to špatně pochopil?

Ntak každá investice je o číslech, riziku atd.. Jestli nějaký fond či investor uvěřil Knihobotu, znamená to, že podle nějakých kritérií vyšlo, že to zariskují, nic víc. Nikdo netvrdí, že se ta investice vyplatí; možná ano, možná ale i ne že jo.

Podle vašeho stylu komunikace vůbec nevěřím, že máte něco společného s knihami.

V případě, že si kupuji jednu knihu, tak asi má smysl vybírat, kde to mají levněji už jen kvůli tomu, že nějaký obchod může být blíž k baráku nebo po cestě z práce domů, ale v případě pravidelného nákupu většího počtu knih se to vyplatit vůbec nemusí.

Ale vy nemáte ekonomické uvažování, proto přehlížíte takové věci jako čas. Já chápu, že máte času dost, ale vám nedochází, že už návštěva pošty nebo zásilkovny (jak při prodeji, tak i při nákupu) mi ukradne hodinu života (v podstatě u každého titulu), ale já si během té hodiny vydělám 500 až 1000 Kč, pak je pro mě rozdíl v ceně prostě nic neříkající částka.

A na trhu máte několik taxi-služeb, několik firem, co dělají rozvoz jídla, několik řetězců supermarketů a atd.. koexistují úplně v pohodě, protože každý to děla trochu jinak.

Mám doma přes 1500 knih a většina z nich byla koupena osobně v antikvariátech. Je pravda, že moc neprodávám. Stížnost na výkupní ceny v knihobotu vidím jako stejného rázu, že v antikvariátu také nekoupí všechno za cenu, kterou si prodávající přeje. Ale zase, je tu aukro, bazoš, knihtrh, kde každý prodává za cenu, kterou chce..

To je jako s cenou práce: jestli za doplnění zboží v supermarketu platí 150 Kč/hod, to znamená, že na trhu je dostatek lidí, kteří tu práci za tyhle peníze dělají ať někdo klidně nadává na to, že to je málo..

Antikvariáty navštěvuji rád, ale zase je to o čas + některé knihy mají občas i v zahraničí (kolikrát i levněji i když připočítám dopravu), ale také jde o čas - ono to obcházení antiků samozřejmě přináší radost, ale zabírá také čas :)

Vy se na to díváte jen z jedné stránky. Knihu můžu prodat i nakoupit sám, to přeci ano, ale mám u toho režijní náklady (dopisování, telefonování, zjištění aktuální ceny..), také zapomínáte na náklady na dopravu, - a to vše se týká jedné knihy, to když zajdu do knihobotu, tak koupím 10-15 knih za jeden zátah. Ne každý má čas prodávat nebo nakupovat knihy sám přes bazoš a aukro. Knihobot nabízí z tohoto pohledu lepší službu a zajisté šetří čas a to se mi například vyplatí i za cenu toho, že někde na internetu najdu lepší nabídku. V podstatě úplně to samé jako u supermarketu, kde vše koupím na jednom místě a nemusím oběhávat jednotlivé krámky (zelenina, maso), ale zase: jestli mi záleží na kvalitě nebo ceně, tak to vše oběhnu, takže jako vždy něco za něco.

Ohledně cen knih - to jistě neříkáte celou pravdu. Já kupuji hlavně slovníky a učebnice a tu jsem sháněl jeden slovník, který v obchodě nový stál před rokem 250 Kč, ale bohužel všude mají vyprodáno a poptávka zjevně převyšuje nabídku, tak to lidé (i knihobot) prodávají skoro za litr a není to tím, že je někdo chamtivý, ale tím, že po knize je sháňka a nabídek moc není.

Kupuji v knihobotu pravidelně 🙂 a jsem rád, že existují. Antikvariáty mám také rád, ale na můj vkus Knihobot je právě knižním second handem, než antikvariátem.