Já tedy v cizině zírala spíš na příslušníky jiných národů. Jednak kolik toho dokáží spořádat, kolik toho nechají nedojezeneho, protože si nandali zbytečně haldu jídla a jaký curbes kolem sebe vždycky zanechali. Nějaké pití do termosky, pokud to někdo z Čechů dělá, je proti tomu nic. Letos jsem byla v levnějším hotelu, kde tedy byli jen Češi, Slováci, Poláci a Maďaři a pohoda, nikdo nedělal to, co jsem popsala výše. Neměli bychom se jako národ podceňovat.

Iniciovali to hlavně pěstouni. Tak ti snad nejsou sociopati.

Podle mě by měl být brán na cizince ohled, když je jasné, že něco uděla jen z neznalosti místních poměrů. V Praze v metru jsem zase pozorovala revizora, který se schovával za sloupem a kontrolovat vyrazil jen tehdy, když viděl, že přichází dle vizáže cizinci. Připadlo mi to ubohé.

Dvakrát jsem volala na 112, jednou na starou zmatenou sousedku jen ve svetru v mraze, která si zabouchla vrata a sama ani nemohla jít, jen se držela zdi, abych ji dovedla k sobě domů. Paní na telefonu byla dost nepříjemná, nakonec se uvolila zavolat sanitku, ale trvalo to hrozně dlouho. Podruhé na pána v Praze, viděla jsem ze zastávky tramvaje, jak zkolaboval, běželo k němu hodně lidí. Na 112 mi nevěřili, že nikdo jiný kromě mě prý nevolal. Jestli má více lidí obdobné zkušenosti, tak pak třeba ani nezavolaji, což je smutné.

To je snad něco úplně jiného. Nezlobte se, ale za minulého režimu, kdy žádná LBGT atd. výchova ani internet nebyly, jsme věděli, že jsou lidé, kteří jsou jinak zaměření než je klasický vztah žena a muž. A víc podle mě děti ve školním věku vědět v této oblasti nepotřebují, jen se jim bude blbnout hlava.

To děti vědí i bez výuky, nežijí ve vakuu. Hlavně aby se jim necpalo něco víc než tento prostý fakt.

Ale mají, hlavně ženy si je pořídit dokáží.

No, mě hned ta paralela s minulým režimem napadla, ve škole se bude říkat něco jiného než jak to děti cítí a jak se o tom mluví v drtivé většině rodin. My jsme to brali jako fakt, stát a škola, kde do nás něco hustili, na jedné straně a lidé na druhé straně, kteří měli jiné názory. Jen tehdy se ty jiné názory nesměly mimo domov prezentovat, protože hrozila perzekuce, doufám, že k tomu tady ještě docházet nebude.

No, já čekala na umístění maminky několik let. Podařilo se mi až na přímluvu a jednalo se o soukromé zařízení, kde kromě celého důchodu se ještě dost priplacelo. Není to tak jednoduché.

No však jsem napsala, že byla v domácnosti a měla tedy jen vdovský. Zkuste můj příspěvek ještě jednou přečíst.

Ještě abychom se neměli lépe než před více než 30 lety, to by bylo smutné, kdyby tomu tak nebylo. Moje babička, která byla tzv. v domácnosti, protože v životě "pouze" chodila vypomahat svým lépe provdanym sestrám, starala se o domácí zvířectvo, chodila na sběr klasu po sklizni atd., měla vdovský důchod 500 Kč. Z toho by nevyšla ani při nízkých socialistických cenách, kdyby nebydlela s námi.

Co mě napadáte? Proč bych lhala? Peníze jsem vybírala v lednu 2023 na zateplení domu a bylo jich za 5 let skutečně o 10 tisíc méně, než kolik jsem do penzijního spoření vložila spolu s příspěvky zaměstnavatele. Inflaci nepočítám. Zkuste být slusnejsi a zjistit si fakta.

Já jsem přešla a při výplatě zjistila, že jsem prodělala 10 tisíc nepočítaje inflaci. Kdyby nebylo státních příspěvků, tak těžká ztráta.

No, já už v důchodu naštěstí jsem. Pochybuji, že si ale většina mladých zvládne šetřit dříve, než splati hypotéku a dostuduji jim děti. Jít do nájmu místo hypotéky není výhra, jsou také drahé. Na západ od nás si mohli lidé šetřit, žili od 2. světové války desítky let v relativním blahobytu, bez válek a katastrof. Ale co kdo ví, co bude dál stejně asi jako moje tchyně netušila, že přijde měnová reforma a její šetření ji bude k ničemu, to jsem tím chtěla napsat.

Od 20 let si spořila moje tchyně a pak přišla měnová reforma a neměla z toho nic. Promiňte, ale kdo má křišťálovou kouli, aby ve 20 letech věděl, co bude za 40, 50 let.

Co to plácate? Já vybrala peníze z původního penzijního připojištění a část vložila do nového penzijního spoření a za přispěni zaměstnavatele spořila dál.

Výsledek byl, že jsem za 5 let spoření přišla o 10 tisíc nepočítaje inflaci. Takže žádné zhodnoceni, kdyby nebylo příspěvků od státu, tak těžká ztráta.

Tak už ale je. Platí se za tzv. chodící sádru, za botu na takto zasadrovanou nohu, injekce do kloubů, samostatný pokoj v nemocnici, o zubařich nemluvě. Takže se obávám, že to bude hlavně o tom pořadí, možná u některých chorob nové léky, u operací šetrnější postup..

Právě, jak jste sama uvedla, není to nájem, ale příspěvek do fondu oprav, často nemalý. Ale nájem to není.

Někdo chce ve vyšším věku pracovat, tak by měl. Většinou jsou to ale lidé, kteří nemusí pracovat na plný úvazek, např. lékaři, ale i řemeslníci pracující jako OSVČ. Někomu to ale nedovolí zdravotní stav, nezvládá pracovat pod tlakem zaměstnavatele nebo prostě má jiné priority, ženy se většinou starají o vnoučata. Lidi v seniorskem věku nelze určitě zobecnovat, jak se to bohužel někdy děje.

Podle mě už se nyní připlaci, a dost. Já jsem naštěstí ještě relativně zdravá, takže jen za zubaře a injekce do kloubů. Moje kamarádky, které byly na výměně kyčelního kloubů, již nyní za operaci zaplatily desetitice bez nadstandartu, s nadstardartem to jedna měla za cca 100 tisíc, a to čekaly skoro rok. Bez zaplacení by čekaly asi několik let.